4. 9. 2023

Vývoj českého trhu práce – 2. čtvrtletí 2023

Českému trhu práce začíná aktuálně dominovat mzdové dotahování zvýšené cenové hladiny. Tomu pomáhá přetrvávající nízká nezaměstnanost, třebaže již její míra roste. Průměrná mzda se meziročně nominálně zvýšila o 7,7 %, reálně poklesla o 3,1 %.

 

Úvod

Přes vysokou míru ekonomické aktivity obyvatel byl český trh práce dlouhodobě mimo svůj rovnovážný bod (ekvilibrium), což se projevovalo vysokou poptávkou po pracovní síle ze strany podniků a nízkou nezaměstnaností. Jádrem této nerovnováhy byla příliš nízká mzdová hladina, která neodpovídala stavu a výkonnosti ekonomiky.

V několika posledních letech prošel trh práce turbulentními změnami, se kterými se dokázal nějak vyrovnat, včetně covidových lockdownů a pohlcení zahraniční pracovní síly především z válkou postižené Ukrajiny. Probíhaly strukturální posuny zaměstnanosti směrem ke znalostní ekonomice, sektoru služeb, digitalizaci a přesunu výkonu práce mimo běžné pracoviště (fenomén home-office), které se na druhou stranu projevovaly rozpadem konceptu pracovní doby, snižováním ochrany (prekarizací) periferních skupin zaměstnanosti a také koncentrací do velkých měst.

 

Graf 1 Index spotřebitelských cen a index mezd (sezónně očištěných), 2019=100 %

   

 

Aktuálně se trh práce (nejen v Česku) vyrovnává s prudkým nárůstem cenové hladiny, ke kterému došlo v loňském roce. Inflace měla svůj původní zdroj ve výplatách náhrad (mezd) v covidovém období, které nebyly kryty odpovídající produkcí, a zvýraznila se ve vlně zdražování, ke kterému přistoupily firmy po impulsu daném zahájením války na Ukrajině. Zvýšení cen mělo výrazný dopad na sociální situaci domácností (především u nezbytného zboží) a došlo k propadu reálné kupní síly. Nezbytně následovalo snížení poptávky po zboží a službách, k propadu tržeb obchodníků a nebýt zahraniční poptávky, bylo by Česko strženo do ještě hlubší ekonomické recese. Až na počátku letošního roku se cenová hladina stabilizovala a začalo snad docházet k jejímu postupnému dohánění mzdovou úrovní, jak dokládá přiložený graf s bazickými indexy. Cenová hladina se prudce zvýšila v období od 4. čtvrtletí 2021 do 1. čtvrtletí 2023, poté zabrzdila zhruba na úrovni 36 procent nad průměrem roku 2019. Mzdová hladina rostla pozvolněji, průměrná hrubá mzda dosáhla ve 2. čtvrtletí 2023 pouze úrovně 24 procent nad průměrem roku 2019 (po sezónním očištění).

Mzdový vývoj podléhá psychologickým vlivům mnohem méně než vývoj cen, je pevněji ukotven v ekonomické realitě podniků. Tlak na mzdový růst byl živen nejen stále vysokou poptávkou podniků po pracovní síle, ale z druhé strany také potřebou zaměstnanců splácet své dlouhodobé smluvní závazky (úvěry) a kompenzovat zdražování. Byla tak vyostřena konkurence o kvalitní zaměstnance a docházelo k silnější fluktuaci mezi podniky i celými obory. Přes jisté ochlazení tento stav trvá dosud. Ohrožením pro další stabilitu pak může být nestejnoměrnost mzdového vývoje v různých odvětvích.

 

Zaměstnanost, nezaměstnanost a ekonomická neaktivita

Výsledky Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) přinesly pro 2. čtvrtletí 2023 meziroční nárůst míry zaměstnanosti (ve věkové skupině 15–64 let) o 0,3 p.b. na 75,2 %. Nápadný je i tentokrát odlišný vývoj mezi pohlavími. Ženy doháněly přetrvávající rozdíl, zatímco u mužů se míra zaměstnanosti mírně snížila o 0,4 p. b. na 81,8 %, u žen vzrostla o 1,0 p. b. na 68,2 %, což může souviset s nově zavedeným daňovým zvýhodněním zkrácených úvazků, které ženy využívají podstatně více.

Absolutní počet zaměstnaných se meziročně zvýšil o 87,4 tis., tj. o 1,7 %, na 5 063,9 tis. Dlouhodobějším trendem je růst počtu podnikatelů bez zaměstnanců (pracujících na vlastní účet), tentokrát o 63,1 tis., zatímco počet podnikatelů se zaměstnanci (zaměstnavatelů) stagnoval. Počet zaměstnanců se zvýšil méně, jen o 40,0 tis.

V odvětvovém třídění lze mluvit spíše o stagnaci zaměstnanosti v sekundárním sektoru, nastal tam pokles o 13,0 tis. na 1 802,8 tis. Naopak v terciárním sektoru zaměstnanost meziročně stoupla o 95,8 tis., zejména se zvýšil počet pracujících osob v sekci profesní, vědecké a technické činnosti o 31,0 tis. a dále také v sekci vzdělávání o 25,1 tis.; k poklesu o 13,5 tis. došlo ve veřejné správě.

Celkový počet nezaměstnaných dle VŠPS (definice ILO – osoby aktivně hledající práci) dosáhl hodnoty 132,3 tis. osob, po sezónním očištění čísla ukazují mezičtvrtletní nárůst o 6,0 tis., meziročně se nezaměstnanost zvýšila o 25,6 tis. Míra nezaměstnanosti tak ve věkové skupině 15–64letých stoupla na hodnotu 2,6 %, což bylo meziročně o 0,5 p. b. více. Rychlejší byl růst nezaměstnanosti u mužů než u žen.

Výrazný zůstává regionální profil, který se však značně proměnil. Nejvyšší míra nezaměstnanosti již nebyla v Moravskoslezském kraji (tam klesla na 3,5 %), ale v Libereckém (kde se zdvojnásobila na 4,5 %). Nejvíce míra nezaměstnanosti meziročně klesla v kraji Olomouckém (o 0,7 p. b. na 2,5 %). Nejnižší míru nezaměstnanosti v rámci Česka měl Kraj Vysočina (1,5 %). V Praze a krajích Středočeském a Jihočeském, kde byly míry v loňském 2. čtvrtletí nízké, se značně zvýšily.

Déle než rok bylo bez práce 37,5 tis., tj. 28,3 % všech nezaměstnaných, počet dlouhodobě nezaměstnaných se tak meziročně zvýšil o 9,5 tis. Zatímco dlouhodobě nezaměstnaných mužů meziročně přibylo, počet dlouhodobě nezaměstnaných žen ve 2. čtvrtletí 2023 byl proti stejnému období roku 2022 téměř totožný.

Počet osob, které nelze klasifikovat jako nezaměstnané a jsou pokládány za neaktivní, leč uvádějí, že chtějí pracovat, se ve 2. čtvrtletí 2023 meziročně zvýšil o 33,3 tis. na 87,4 tis. Jde o druhé a výraznější zvýšení tohoto ukazatele pracovních rezerv.

VŠPS pokrývá jen osoby bydlící v bytech, nikoli na ubytovnách a podobných kolektivních domácnostech. To negativně ovlivňuje zachycení cizinců, kteří takové způsoby bydlení často využívají. Metodika vážení a dopočtů VŠPS byla v současnosti více přizpůsobena tomuto způsobu zjišťování, což drobně poznamenalo absolutní údaje o zaměstnanosti zejména v třídění na věkové skupiny; relativních ukazatelů (míry) se změna takřka nedotkla.

 

Evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané

Předběžné údaje podnikové statistiky ČSÚ potvrdily pozitivní trend v meziročním nárůstu počtu zaměstnanců. Evidenční počet zaměstnanců přepočtených na plně zaměstnané (FTE) se ve 2. čtvrtletí 2023 meziročně zvýšil o 22,3 tis., což byl relativní nárůst o 0,6 %.

V odvětvovém pohledu se růst počtu zaměstnanců soustředil do sektoru služeb, včetně veřejných, zatímco počty klesaly obecně v priméru a sekundéru, ale také v obchodu a dopravě. V pěti sekcích CZ-NACE se počet zaměstnanců meziročně snížil o 21 tis. Ve zbylých čtrnácti se zvýšil o 43 tis. Jednotlivě šlo o relativní přírůstky či úbytky v rozsahu od -1,6 % do 6,4 %.

Největší pokles (o 1,6 %, resp. o 17,1 tis.) najdeme ve zpracovatelském průmyslu. Ten však stále zaměstnával více jak milion zaměstnanců (1 080,2 tis.), což představuje zdaleka nejpočetnější odvětvovou sekci. Tabulka 1 Rychlých informací o průměrných mzdách proto poskytuje oddíly CZ-NACE z této sekce, které byly největší z hlediska počtu zaměstnanců. Ve všech těchto oddílech aktuálně najdeme pokles počtu zaměstnanců, nejhlubší relativní byl ve výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků (o 3,1 %), v absolutních číslech byl však výraznější ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení (o 3,4 tis.), která představuje druhý nejpočetnější oddíl po výrobě motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů. V té se počet zaměstnanců snížil o 1,2 tis., resp. o 0,7 %, což byl naopak nejmenší relativní pokles.

Značný propad počtu zaměstnanců zažilo též zemědělství, lesnictví a rybářství, o 1,4 %, v absolutních číslech šlo o 1,3 tis. Česko má v primárním sektoru alokován malý díl zaměstnanosti, evidenční počet zaměstnanců v této sekci byl aktuálně 91,2 tis.

K dalšímu snížení počtu zaměstnanců došlo v těžbě a dobývání, tam se stavy aktuálně snížily o 0,6 %, což však absolutně představovalo 0,1 tis. Toto odvětví klesá od začátku století setrvale a dlouhodobě, aktuálně zaměstnává pouze 18,3 tis. zaměstnanců, což představuje početně nejmenší sekci CZ-NACE, a to s velkým odstupem.

Menší poklesy byly v dopravě a skladování, kde se stavy snížily o 0,4 %, resp. 1,1 tis., a nakonec v obchodě (velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel), kde meziročně ubylo shodně 1,1 tis. zaměstnanců, což byl ovšem relativní úbytek jen o 0,2 %, neboť obchod je druhá nejpočetnější sekce s více než půl milionem zaměstnanců (505,3 tis.).

Ve dvou menších průmyslových sekcích – zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi a v energetice (výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu) – se počty zaměstnanců zvýšily o 2,0 %, resp. o 1,2 %. V souhrnu to byl nárůst o 1,5 tis.

Mnohem více se o nárůst počtu zaměstnanců postarala tři odvětví ze sektoru služeb, kde se v součtu zvýšil počet zaměstnanců o 25,6 tis. Šlo o vzdělávání (o 8,6 tis.), o zdravotní a sociální péči (o 8,5 tis.) a o administrativní a podpůrné činnosti (8,5 tis.). V posledním jmenovaném jde o relativní zvýšení o 4,9 % na 181,2 tis. Do této sekce spadají také agenturní zaměstnanci, přičemž tato skupina nejcitlivěji reaguje na ekonomické výkyvy, a je tedy dobrým barometrem změn na trhu práce. V 1. – 3. čtvrtletí 2022 zde zaměstnanců ubývalo.

Vůbec nejvýznamnější relativní nárůst (o 6,3 %) najdeme v odvětví činnosti v oblasti nemovitostí, kde přibylo 2,8 tis. pracovních míst na celkový počet 47,6 tis. Toto odvětví přesto zůstává v počtech čtvrté nejmenší.

V profesních, vědeckých a technických činnostech byl nárůst o 2,0 %, resp. 3,5 tis. Zaznamenáníhodný byl ještě nárůst ve stavebnictví o 1,4 %, neboť to bylo absolutně o 3,0 tis. V dlouhodobě posilujících informačních a komunikačních činnostech přibylo jedno procento (1,3 tis.).

 

Průměrné měsíční hrubé mzdy

Průměrná mzda (43 193 Kč) za 2. čtvrtletí 2023 vzrostla nominálně ke stejnému období předchozího roku o 3 101 Kč, tedy o 7,7 %. Jde přitom o zprůměrování velmi různorodého vývoje na úrovni jednotlivých oborů, podniků či organizací.

V reálném vyjádření šlo o mzdový pokles o 3,1 %, zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Meziroční poklesy se však zmírňují a za samotný letošní rok by již mzdy reálně neklesaly, příčina tkví v loňské základně. Reálný mzdový růst se odvíjí předevěším od inflace neboli růstu spotřebitelských cen. Ten v letošním 2. čtvrtletí dosáhl 11,1 %, což byla značně vysoká hodnota, ovšem nejnižší od 1. čtvrtletí 2022.

Pro úplnost sumarizujme, že v předchozím roce 2022 byla inflace 15,1 %, reálná mzda poklesla o 8,5 %; v roce 2021 byla inflace 3,8 % a průměrná mzda se reálně zvýšila o 1,9 %, v roce 2020 byla inflace 3,2 % a mzdy reálně stouply o 1,4 %. V předchozích letech konjunktury 2015–2019 byly nárůsty reálné mzdy mnohem vyšší (od 2,9 % až do 5,9 %) a inflace se držela pod třemi procenty.

Mzdová dynamika byla ve 2. čtvrtletí 2023 opět velmi různorodá podle odvětví. Sice byl všude nominálně kladný nárůst, avšak takřka u všech sekcí CZ-NACE se dostal pod hodnotu nárůstu spotřebitelských cen (11,1 %), takže v reálném vyjádření šlo o pokles. Jedinou výjimkou byla energetika (stejně jako v 1. čtvrtletí 2023), kde nominální nárůst o 13,7 % znamenal reálný přírůstek o 2,3 %. Ve zpracovatelském průmyslu se pak meziročnímu snížení reálných mezd těsně vyhnuly oddíly výroba motorových vozidel a výroba elektrických zařízení.

Nejslabší nominální nárůst najdeme v ostatních činnostech (2,9 %), kde mzdy stouply v průměru jen o 897 Kč. Na druhém nejhorším místě byly kulturní, zábavní a rekreační činnosti s nárůstem 3,8 %, kde se průměrná zvýšila o 1 331 Kč na 36 600 Kč. Třetí nejhorší místo náleží vzdělávání (4,3 %), kde stoupla pouze o 1 707 Kč na 41 658 Kč. Poté následuje blok odvětví, kde průměrná mzda vzrostla nominálně méně než o osm procent, viz graf 2, a osm sekcí, kde se zvýšila více.

Desetiprocentní či vyšší nárůsty najdeme u peněžnictví a pojišťovnictví (10,0 %), u těžby a dobývání (10,4 %) a u nemovitostí (10,6 %). Ve zpracovatelském průmyslu zvyšování mezd překročilo devítiprocentní hranici (9,2 %).

 

Graf 2  Meziroční nárůsty nominálních mezd podle odvětví (sekce CZ-NACE), v %

 

 

 

Nejvyšší průměrnou mzdu najdeme ve 2. čtvrtletí 2023 v peněžnictví a pojišťovnictví, kde se průměrná mzda dostala na 76 664 Kč. Až na druhém místě byly informační a komunikační činnosti s úrovní 75 522 Kč; tam vzrostly mzdy meziročně o 7,5 %. Třetí příčku pak s odstupem drží již zmiňovaná výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s 62 995 Kč.

Tradiční bylo pořadí z opačné strany. V ubytování, stravování a pohostinství vzrostla průměrná mzda o 8,8 %, ale stále zůstává na nejnižší úrovni (25 498 Kč) ze všech odvětví. Druhá nejnižší průměrná mzda byla v administrativních a podpůrných činnostech, kde vzrostla o 6,9 % na hodnotu 30 123 Kč, a na třetím místě jsou již zmíněné ostatní činnosti s průměrnou mzdou 32 008 Kč.

V obchodě (velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel) vzrostla průměrná mzda o 7,4 % na 40 317 Kč. Ve zpracovatelském průmyslu poskočily mzdy na 43 042 Kč,  ve výrobě motorových vozidel se dostaly až na 56 737 Kč. Ve zdravotní a sociální péči, kde aktuálně pracuje každý dvanáctý zaměstnanec, vzrostla průměrná mzda o 6,7 % na 46 007 Kč.

Z hlediska statistiky pracovní doby bylo 2. čtvrtletí 2023 charakteristické vyšším počtem placených neodpracovaných hodin ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku.

 

Regionální vývoj

Z pohledu počtu zaměstnanců došlo ve 2. čtvrtletí 2023 v naprosté většině krajů k meziročnímu poklesu. Ten nejvýraznější o 1,1 % byl ve Zlínském kraji a pak o 1,0 % v Pardubickém. Na Vysočině se počet zaměstnanců snížil o 0,7 %, v Ústeckém o 0,6 % a v Jihočeském o 0,5 %. O celkové zvýšení počtu zaměstnanců se zásadně postaral nárůst v Praze (o 3,7 %), menší zvýšení zaznamenal i Plzeňský kraj (1,2 %) a v Královéhradeckém počty stagnovaly.

U vývoje průměrných mezd je krajský rozptyl podstatně menší než v třídění podle odvětví. Nominálně mzdy rostly v rozmezí od 6,4 % do 8,5 %. Platí tak, že reálná kupní síla se ve všech krajích meziročně propadla. Hlavní město opět zaznamenalo nejnižší nominální růst (a tedy i nejvyšší propad reálné mzdy), o 6,4 %, následováno kraji Olomouckým (7,0 %) a Karlovarským (7,2 %). Středočeský kraj měl aktuálně nominální nárůst nejvyšší (8,5 %), na druhém místě byl pak Ústecký (8,3 %) a Zlínský kraj (8,2 %).

Podle absolutní úrovně výdělků nicméně zůstala Praha stále nejbohatším regionem, průměrná mzda tu byla 52 833 Kč. Na druhém místě se držel Středočeský kraj s 45 477 Kč, na třetím byl Jihomoravský (41 912 Kč) a čtyřicetitisícovou hranici ještě překonaly Královéhradecký (41 249 Kč) a Plzeňský kraj (40 986 Kč). Naopak Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (37 072 Kč). V Moravskoslezském kraji, což je po Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji region s nejvyšším počtem zaměstnanců (415,8 tis.), dosáhla průměrná mzda hodnoty 39 108 Kč.

 

Mediány a decilové rozpětí mezd, třídění podle pohlaví

Rychlá informace za 2. čtvrtletí 2023 obsahuje také údaj o mzdovém mediánu, který je vypočtený z matematického modelu distribuce a ukazuje mzdu prostředního zaměstnance, tedy běžnou mzdovou úroveň; zároveň byly vypočteny také krajní decily. V 2. čtvrtletí 2023 se mzdový medián dostal na 36 816 Kč, to je o 2 662 Kč (o 7,8 %) více než ve stejném období předchozího roku.

Mzdová distribuce se ve srovnání s loňským rokem rozšířila, desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami pobírala hrubou mzdu pod hranicí 19 320 Kč (dolní decil meziročně vzrostl o 6,5 %), opačná desetina měla naopak mzdy nad hranicí 70 247 Kč (horní decil se zvýšil o 7,9 %). Decilový poměr se meziročně zvýšil o 0,05 bodu na 3,64.

Prostřední mzdy mužů byly vyšší než u žen, v 2. čtvrtletí 2023 byla mediánová mzda žen 33 862 Kč (meziročně vzrostla o 8,2 %), zatímco u mužů 39 847 Kč (vzrostla o 7,7 %). Mezera v prostředních výdělcích podle pohlaví se tak meziročně snížila o 0,4 p.b. na 15,0 %.

Zároveň byly mzdy mužů rozprostřené v podstatně větší šíři, zejména oblast vysokých výdělků je výrazněji vyšší než u žen: ženy měly horní decil 60 428 Kč a muži 79 740 Kč, čímž byla mezera u vysokých výdělků 24,2 % a meziročně narostla o 1,0 procentního bodu. U nízkých výdělků byl naopak rozdíl slabší a meziročně nižší o 2,7 p.b.: ženy měly dolní decil 18 696 Kč, muži pak 20 043 Kč, což představuje mezeru 6,7 %.

 

* * *

 

Předběžné výsledky Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) za 1. pololetí 2023 přináší podrobnější vhled do mzdových struktur, distribucí a socioekonomických třídění. ISPV však používá odlišnou metodiku výpočtu osobního výdělku zaměstnance (především vylučuje veškeré absence), a tyto údaje proto nejsou porovnatelné s výše uvedenými hodnotami mezd ani s čísly v tabulkách k Rychlé informaci ČSÚ.

Podle platné klasifikace zaměstnání CZ-ISCO pobírali nejvyšší výdělky řídící pracovníci s mediánem 76 594 Kč, ten se meziročně zvýšil nadstandardně o 8,3 %. Jejich mzdy jsou nejvíce diferencované, desetina nejlépe placených brala více než 186 908 Kč a opačná desetina méně než 39 639 Kč. Druhá hlavní třída specialistů se stala nejpočetnější a má také druhou nejvyšší mzdovou úroveň s mediánem 52 602 Kč, přičemž desetina pobírala více než 107 199 Kč. Zároveň se však u nich prostřední mzda meziročně zvýšila nejméně, jen o 5,3 %. Třetí hlavní třída zahrnuje technické a odborné pracovníci, ti měli medián 43 952 Kč; čtvrtá hlavní třída úředníků pak měla 33 486 Kč. U skupiny pracovníků ve službách a prodeji každý třetí patří k tzv. nízkovýdělkovým zaměstnancům[1]: měli decilové rozpětí 19 987 Kč až 45 694 Kč a medián 29 039 Kč. Řemeslníci a opraváři měli medián 36 448 Kč (zvýšení o 8,0 %) a obsluha strojů a zařízení, montéři 34 490 Kč (zvýšení o 7,6 %). U pomocných a nekvalifikovaných pracovníků je stabilně nejnižší mzdová úroveň, aktuálně vzrostl medián o 7,5 % na 23 793 Kč, mají tedy nadpoloviční podíl nízkovýdělkových zaměstnanců, decilové rozpětí bylo 17 808 Kč až 37 266 Kč.

Pro mzdy v třídění podle věkových kategorií platí, že meziročně se více zvyšovaly ty u starších kategorií než u mladších. Navíc nejnižší prostřední mzdu stabilně pobírají zaměstnanci do 20 let, aktuálně měli medián 26 928 Kč, zároveň jich ve vzorku šetření nejvíce přibylo (o 16 %). Ve věku 20–29 let byl medián mezd již podstatně vyšší (35 215 Kč) a pro kategorii 30–39 let byl vůbec nejvyšší (40 353 Kč). V dalších dvou desetiletých kategoriích se mzdy snižují, na 39 383 Kč pro nejpočetnější kategorii 40-49 let a na 37 899 Kč pro 50-59 let. Konečně pro 60leté a starší byl medián 38 055 Kč, tedy o něco vyšší než pro ty mladší, jenže v této kategorii je již pouze třetinový počet zaměstnanců a typicky zůstávají pracovat déle ti kvalifikovanější.

Mzdy jsou také značně strukturované podle stupně dosaženého vzdělání zaměstnance – nejvyšší výdělky pobírali opět vysokoškoláci, prostřední mzda u nich byla 53 145 Kč, meziročně se u nich ale zvýšila nejméně, jen o 5,5 %. Mzdy zaměstnanců se základním či nedokončeným vzděláním zůstaly naopak nejnižší (29 626 Kč), třebaže se zvýšily nejvíce, o 7,8 %. Středoškoláci s maturitou si vydělali mnohem více (39 153 Kč) než ti bez ní (32 539 Kč), ale méně než zaměstnanci s vyšším odborným, resp. bakalářským vzděláním (44 884 Kč).

ISPV sleduje pololetně také výdělky podle státního občanství. Z velkých cizineckých skupin jsou nyní nejvíce zastoupeni Ukrajinci, u nichž se počet záznamů meziročně zvýšil o 36 %, naopak počty u Rumunů a Bulharů se propadly o 6,9 %, resp. o 1,4 %. Nejvyšší mediánovou mzdu z těchto skupin v Česku měli Slováci (43 182 Kč), byla o 12 % vyšší než u zaměstnanců s českým občanstvím (38 712 Kč) a vzrostla meziročně nejvíce (o 8,6 %). Naopak o 24 % nižší než česká byla mediánová mzda právě u Ukrajinců (29 341 Kč), která se navíc meziročně zvýšila nejméně (o 6,2 %). Nižší než české byly také mzdové úrovně u dalších tří menších skupin, tedy Bulharů (o 16 % nižší), Rumunů (o 14 %) a Poláků (o 7 %).

 

 

Zpracoval: Dalibor Holý

Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ

Tel.: +420 274 052 694

E-mail: dalibor.holy@czso.cz