Meziroční zlepšení deficitu hospodaření vládních institucí. Příjmy vzrostly meziročně o 9,1 %, výdaje o 6,2 % vyšší. Sektor vládních institucí - Analýza čtvrtletních sektorových účtů - 3. čtvrtletí 2023
Graf 8: Saldo hospodaření sektoru vládních institucí (v mil. Kč)
Meziroční zlepšení deficitu hospodaření vládních institucí souviselo zejména s tím, že ve 3. čtvrtletí 2023 pokračoval vývoj započatý v předchozím čtvrtletí: růst výdajů se stabilizoval a byl, na rozdíl situace na konci roku 2022, menší než růst příjmů veřejných rozpočtů.
Graf 9: Meziroční změny salda příjmů a výdajů vládních institucí (v mil. Kč)
Příjmy rozpočtů sektoru vládních institucí nominálně vzrostly meziročně o 9,1 %. Tento růst byl tažen zejména vyšším výběrem daní z příjmu právnických osob[11], který byl vedle vyšší ziskovosti podniků podpořen také výběrem daně z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax. Naopak, podobně jako ve 2. čtvrtletí 2023, slábl vliv daně z přidané hodnoty a spotřebních daní na růst daňových příjmů[12]. Negativní vliv měl také výpadek příjmů z poplatku na podporu obnovitelných zdrojů, jehož výběr byl pro rok 2023 dočasně pozastaven.
Graf 10: Rozklad meziroční změny příjmů sektoru vládních institucí (v mil. Kč)
Výdaje rozpočtů sektoru vládních institucí byly nominálně o 6,2 % vyšší než ve stejném čtvrtletí roku 2022. Toto tempo růst patřilo v porovnání s předchozími čtvrtletními mezi slabší. Téměř všechny položky výdajů vládních institucí byly sice meziročně vyšší[13], nicméně se jedná spíše o mírný růst, který není v kontextu předchozích období výjimečný. Největší část růstu výdajů připadala, tak jako v předchozích obdobích, na sociální dávky[14], které byly tažené zejména meziročním růstem starobních důchodů, ale například i růstem příspěvků na bydlení či nákladů zdravotních pojišťoven na zdravotní služby.
Graf 11: Rozklad meziroční změny výdajů sektoru vládních institucí (v mil. Kč)
* Sociální dávky jiné než naturální sociální transfery, vč. nakoupené tržní produkce
Dluh sektoru vládních institucí ve 3. čtvrtletí 2023 dosáhl 3 214,1 mld. Kč[15] a meziročně vzrostl o 230,8 mld. Kč. Míra zadlužení vládních institucí meziročně klesla o 0,7 p.b. na 44,5 % HDP. Změna struktury dluhu byla pokryta zejména nárůstem dlouhodobých cenných papírů v neprospěch krátkodobých půjček.
Graf 12: Meziroční změna struktury dluhu (v mil. Kč)
[1] Údaje očištěné o cenové vlivy a dále i o sezónní a kalendářní vlivy. Není-li uvedeno jinak, jsou v dalším textu údaje neočištěné o cenové, kalendářní a sezónní vlivy.
[2] Reprezentovaný ukazatelem Hrubá přidaná hodnota (B.1g).
[3] Údaj očištěný o cenové, sezónní a kalendářní vlivy. K očištění o cenové vlivy byl použit deflátor hrubé přidané hodnoty za celé národní hospodářství.
[4] Údaj očištěný o cenové vlivy pomocí deflátoru hrubé přidané hodnoty za celé národní hospodářství.
[5] Celková zaměstnanost v přepočtu na plnou pracovní dobu.
[6] Vyplacené rozdělované důchody společností (D.42) byly meziročně o 88,9 mld. Kč nižší (tj. o 39,4 %).
[8] Běžné daně z důchodů a jmění (D.5) odvedené sektorem nefinančních podniků vzrostly meziročně téměř o 33,9 mld Kč, tj. 56,4 %.
[9] Ukazatel čisté půjčky/výpůjčky (B.9) dosáhl kladné hodnoty (1,3 mld. Kč), což nebývá u tohoto sektoru časté.
[11] Jedná se o ukazatel Běžné daně z příjmů a majetku (D.5)
[13] S výjimkou Ostatních běžných transferů (D.7), které mimo jiné obsahují mezinárodní pomoc.
[14] Jedná se o ukazatel Sociální dávky jiné než naturální sociální transfery (D.62) a naturální sociální transfery – nakoupená tržní produkce (D.632).
[15] Dluh vládních institucí je v tomto textu reprezentován výší konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček (tzv. Maastrichtský dluh pro potřeby EDP statistiky). Jedná se o ukazatel, který je odlišný od chápání dluhu v sektorových účtech podle ESA 2010 zahrnujícího navíc měnové zlato a zvláštní práva čerpání, účasti a podíly v investičních fondech, pojistné a penzijní programy, finanční deriváty a zaměstnanecké opce a ostatní závazky.
[16] Reprezentovaný ukazatelem Hrubý disponibilní důchod (B.6g), který představuje celkový úhrn všech důchodů, které mají domácnosti k dispozici pro spotřebu, investice a jiné účely. V následujícím textu je tento ukazatel nahrazen pojmem „příjmy domácností“.
[17] Pro očištění o vliv cen byl použit deflátor výdajů na konečnou spotřebu domácností: ve 3. čtvrtletí 2023 činil meziroční cenový nárůst 7,4 % a mezičtvrtletně došlo k růstu 0,9 %.
[18] Tj. po očištění o cenové i sezónní a kalendářní vlivy
[19] Ukazatel Přijaté náhrady zaměstnancům (D.1)
[20] Reprezentovaný ukazatelem Saldo druhotných důchodů.
[21] Pokles salda druhotných důchodů byl způsoben zejména poklesem salda ostatních běžných transferů (D.7), a to i přes růst sociálních dávek (D.61 a D.62).
[22] Ukazatel Výdaje na konečnou spotřebu domácností (P.3)
[23] Údaje očištěné o změny cen a kalendářní a sezónní vlivy.
[24] Údaje očištěné o změny cen a kalendářní a sezónní vlivy.
[25] Hrubé úspory (B.8g) představují část hrubého disponibilního důchodu, která nebyla spotřebována ve formě výdajů na konečnou spotřebu.
[26] Údaje očištěné o kalendářní a sezónní vlivy
[27] Údaje očištěné o kalendářní a sezónní vlivy
[32] Zejména ze sektoru nefinančních podniků - jedná se o ukazatel Rozdělované důchody společností (D.42).
- rok 2023 | 3. čtvrtletí 2023 | 2. čtvrtletí 2023 | 1. čtvrtletí 2023
- rok 2022 | 4. čtvrtletí 2022 | 3. čtvrtletí 2022 | 2. čtvrtletí 2022 | 1. čtvrtletí 2022
- rok 2021 | 4. čtvrtletí 2021 | 3. čtvrtletí 2021 | 2. čtvrtletí 2021 | 1. čtvrtletí 2021
- rok 2020 | 4. čtvrtletí 2020 | 3. čtvrtletí 2020 | 2. čtvrtletí 2020 | 1. čtvrtletí 2020
Zveřejněno dne: 19.01.2024
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.
Kontakt: Oddělení informačních služeb - ústředí, tel.: 274 056 789, e-mail: infoservis@czso.cz
Poslední zprávy z rubriky Státní rozpočet:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Inflace - 2020, míra inflace a její vývoj v ČR , Meziroční inflace v %
- Meziroční zlepšení deficitu hospodaření vládních institucí. Příjmy vzrostly meziročně o 9,1 %, výdaje o 6,2 % vyšší. Sektor vládních institucí - Analýza čtvrtletních sektorových účtů - 3. čtvrtletí 2023
- Hospodaření vládních institucí skončilo v deficitu odpovídajícímu úrovni 5,9 % HDP - Deficit a dluh vládních institucí - 1. čtvrtletí 2023, státní rozpočet
- Hospodaření vládních institucí skončilo v deficitu odpovídajícímu úrovni 5,9 % HDP - Deficit a dluh vládních institucí - 1. čtvrtletí 2023, státní rozpočet
- Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo ve třetím čtvrtletí roku 2022 v deficitu odpovídajícímu úrovni 3,4 % HDP - Deficit a dluh vládních institucí - 3. čtvrtletí 2022
- Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo ve třetím čtvrtletí roku 2022 v deficitu odpovídajícímu úrovni 3,4 % HDP - Deficit a dluh vládních institucí - 3. čtvrtletí 2022
- Místní vládní instituce (Archív (ESA95)»Vládní instituce) - ekonomika ČNB
- Ústřední vládní instituce (Vládní instituce) - ekonomika ČNB
- Závazky, stavy, Místní vládní instituce (Místní vládní instituce) - ekonomika ČNB
Prezentace
02.04.2025 Firmy a podnikatelé si loni půjčili 168…
14.03.2025 MacBook za polovinu. V Česku je nová služba,…
10.03.2025 Nejpopulárnější Samsung má nástupce.
?
Okénko pro podnikatele
Lukáš Novotný, Geis
Jakub Šulák, Forscope