Meziroční zlepšení deficitu hospodaření vládních institucí. Příjmy vzrostly meziročně o 9,1 %, výdaje o 6,2 % vyšší. Sektor vládních institucí - Analýza čtvrtletních sektorových účtů - 3. čtvrtletí 2023
Graf 8: Saldo hospodaření sektoru vládních institucí (v mil. Kč)
Meziroční zlepšení deficitu hospodaření vládních institucí souviselo zejména s tím, že ve 3. čtvrtletí 2023 pokračoval vývoj započatý v předchozím čtvrtletí: růst výdajů se stabilizoval a byl, na rozdíl situace na konci roku 2022, menší než růst příjmů veřejných rozpočtů.
Graf 9: Meziroční změny salda příjmů a výdajů vládních institucí (v mil. Kč)
Příjmy rozpočtů sektoru vládních institucí nominálně vzrostly meziročně o 9,1 %. Tento růst byl tažen zejména vyšším výběrem daní z příjmu právnických osob[11], který byl vedle vyšší ziskovosti podniků podpořen také výběrem daně z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax. Naopak, podobně jako ve 2. čtvrtletí 2023, slábl vliv daně z přidané hodnoty a spotřebních daní na růst daňových příjmů[12]. Negativní vliv měl také výpadek příjmů z poplatku na podporu obnovitelných zdrojů, jehož výběr byl pro rok 2023 dočasně pozastaven.
Graf 10: Rozklad meziroční změny příjmů sektoru vládních institucí (v mil. Kč)
Výdaje rozpočtů sektoru vládních institucí byly nominálně o 6,2 % vyšší než ve stejném čtvrtletí roku 2022. Toto tempo růst patřilo v porovnání s předchozími čtvrtletními mezi slabší. Téměř všechny položky výdajů vládních institucí byly sice meziročně vyšší[13], nicméně se jedná spíše o mírný růst, který není v kontextu předchozích období výjimečný. Největší část růstu výdajů připadala, tak jako v předchozích obdobích, na sociální dávky[14], které byly tažené zejména meziročním růstem starobních důchodů, ale například i růstem příspěvků na bydlení či nákladů zdravotních pojišťoven na zdravotní služby.
Graf 11: Rozklad meziroční změny výdajů sektoru vládních institucí (v mil. Kč)
* Sociální dávky jiné než naturální sociální transfery, vč. nakoupené tržní produkce
Dluh sektoru vládních institucí ve 3. čtvrtletí 2023 dosáhl 3 214,1 mld. Kč[15] a meziročně vzrostl o 230,8 mld. Kč. Míra zadlužení vládních institucí meziročně klesla o 0,7 p.b. na 44,5 % HDP. Změna struktury dluhu byla pokryta zejména nárůstem dlouhodobých cenných papírů v neprospěch krátkodobých půjček.
Graf 12: Meziroční změna struktury dluhu (v mil. Kč)
[1] Údaje očištěné o cenové vlivy a dále i o sezónní a kalendářní vlivy. Není-li uvedeno jinak, jsou v dalším textu údaje neočištěné o cenové, kalendářní a sezónní vlivy.
[2] Reprezentovaný ukazatelem Hrubá přidaná hodnota (B.1g).
[3] Údaj očištěný o cenové, sezónní a kalendářní vlivy. K očištění o cenové vlivy byl použit deflátor hrubé přidané hodnoty za celé národní hospodářství.
[4] Údaj očištěný o cenové vlivy pomocí deflátoru hrubé přidané hodnoty za celé národní hospodářství.
[5] Celková zaměstnanost v přepočtu na plnou pracovní dobu.
[6] Vyplacené rozdělované důchody společností (D.42) byly meziročně o 88,9 mld. Kč nižší (tj. o 39,4 %).
[8] Běžné daně z důchodů a jmění (D.5) odvedené sektorem nefinančních podniků vzrostly meziročně téměř o 33,9 mld Kč, tj. 56,4 %.
[9] Ukazatel čisté půjčky/výpůjčky (B.9) dosáhl kladné hodnoty (1,3 mld. Kč), což nebývá u tohoto sektoru časté.
[11] Jedná se o ukazatel Běžné daně z příjmů a majetku (D.5)
[13] S výjimkou Ostatních běžných transferů (D.7), které mimo jiné obsahují mezinárodní pomoc.
[14] Jedná se o ukazatel Sociální dávky jiné než naturální sociální transfery (D.62) a naturální sociální transfery – nakoupená tržní produkce (D.632).
[15] Dluh vládních institucí je v tomto textu reprezentován výší konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček (tzv. Maastrichtský dluh pro potřeby EDP statistiky). Jedná se o ukazatel, který je odlišný od chápání dluhu v sektorových účtech podle ESA 2010 zahrnujícího navíc měnové zlato a zvláštní práva čerpání, účasti a podíly v investičních fondech, pojistné a penzijní programy, finanční deriváty a zaměstnanecké opce a ostatní závazky.
[16] Reprezentovaný ukazatelem Hrubý disponibilní důchod (B.6g), který představuje celkový úhrn všech důchodů, které mají domácnosti k dispozici pro spotřebu, investice a jiné účely. V následujícím textu je tento ukazatel nahrazen pojmem „příjmy domácností“.
[17] Pro očištění o vliv cen byl použit deflátor výdajů na konečnou spotřebu domácností: ve 3. čtvrtletí 2023 činil meziroční cenový nárůst 7,4 % a mezičtvrtletně došlo k růstu 0,9 %.
[18] Tj. po očištění o cenové i sezónní a kalendářní vlivy
[19] Ukazatel Přijaté náhrady zaměstnancům (D.1)
[20] Reprezentovaný ukazatelem Saldo druhotných důchodů.
[21] Pokles salda druhotných důchodů byl způsoben zejména poklesem salda ostatních běžných transferů (D.7), a to i přes růst sociálních dávek (D.61 a D.62).
[22] Ukazatel Výdaje na konečnou spotřebu domácností (P.3)
[23] Údaje očištěné o změny cen a kalendářní a sezónní vlivy.
[24] Údaje očištěné o změny cen a kalendářní a sezónní vlivy.
[25] Hrubé úspory (B.8g) představují část hrubého disponibilního důchodu, která nebyla spotřebována ve formě výdajů na konečnou spotřebu.
[26] Údaje očištěné o kalendářní a sezónní vlivy
[27] Údaje očištěné o kalendářní a sezónní vlivy
[32] Zejména ze sektoru nefinančních podniků - jedná se o ukazatel Rozdělované důchody společností (D.42).
- rok 2023 | 3. čtvrtletí 2023 | 2. čtvrtletí 2023 | 1. čtvrtletí 2023
- rok 2022 | 4. čtvrtletí 2022 | 3. čtvrtletí 2022 | 2. čtvrtletí 2022 | 1. čtvrtletí 2022
- rok 2021 | 4. čtvrtletí 2021 | 3. čtvrtletí 2021 | 2. čtvrtletí 2021 | 1. čtvrtletí 2021
- rok 2020 | 4. čtvrtletí 2020 | 3. čtvrtletí 2020 | 2. čtvrtletí 2020 | 1. čtvrtletí 2020
Zveřejněno dne: 19.01.2024
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.
Kontakt: Oddělení informačních služeb - ústředí, tel.: 274 056 789, e-mail: infoservis@czso.cz
Poslední zprávy z rubriky Státní rozpočet:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Inflace - 2020, míra inflace a její vývoj v ČR , Meziroční inflace v %
- Meziroční zlepšení deficitu hospodaření vládních institucí. Příjmy vzrostly meziročně o 9,1 %, výdaje o 6,2 % vyšší. Sektor vládních institucí - Analýza čtvrtletních sektorových účtů - 3. čtvrtletí 2023
- Hospodaření vládních institucí skončilo v deficitu odpovídajícímu úrovni 5,9 % HDP - Deficit a dluh vládních institucí - 1. čtvrtletí 2023, státní rozpočet
- Hospodaření vládních institucí skončilo v deficitu odpovídajícímu úrovni 5,9 % HDP - Deficit a dluh vládních institucí - 1. čtvrtletí 2023, státní rozpočet
- Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo ve třetím čtvrtletí roku 2022 v deficitu odpovídajícímu úrovni 3,4 % HDP - Deficit a dluh vládních institucí - 3. čtvrtletí 2022
- Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo ve třetím čtvrtletí roku 2022 v deficitu odpovídajícímu úrovni 3,4 % HDP - Deficit a dluh vládních institucí - 3. čtvrtletí 2022
- Místní vládní instituce (Archív (ESA95)»Vládní instituce) - ekonomika ČNB
- Ústřední vládní instituce (Vládní instituce) - ekonomika ČNB
- Závazky, stavy, Místní vládní instituce (Místní vládní instituce) - ekonomika ČNB
Prezentace
14.11.2024 Dosáhne Bitcoin 100 000 USD do konce roku?
13.11.2024 Jaké je hlavní využití ekonomického kalendáře?
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Petr Lajsek, Purple Trading
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Miroslav Novák, AKCENTA
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
?