Struktura HDP je i přes jeho slabý růst poměrně povzbudivá (Analýza makroindikátorů)

Zpřesněný odhad českého HDP potvrdil jeho mírný mezičtvrtletní nárůst ve druhém letošním čtvrtletí o 0,1 %. To bylo plně v souladu s naší prognózou. Výkon ekonomiky tak zůstal slabý, když v prvním čtvrtletí HDP mezičtvrtletně stagnoval. Meziročně pak ekonomika klesla o 0,4 %, tedy stejně jako v prvním čtvrtletí. V meziročním vývoji se stále odráží mírná recese z druhé poloviny loňského roku. Jen nepatrný mezičtvrtletní růst HDP ve druhém čtvrtletí tudíž nezměnil nic na tom, že ekonomika stále zaostává za svou předpandemickou úrovní, a to o rovné jedno procento. Hrubá přidaná hodnota (HPH) ve druhém kvartále mezičtvrtletně klesla o 0,2 % po předchozím růstu o 0,5 %. Rozdíl mezi vývojem HDP a HPH nadále souvisel s vládními dotacemi na pomoc s drahými energiemi. Zatímco v prvním čtvrtletí zavedení cenových stropů a stále poměrně vysoké velkoobchodní ceny energií vedly k velkému objemu vyplacených dotací (ty zvyšovaly HPH, ale snižovaly HDP), s poklesem cen energií se v průběhu druhého čtvrtletí částečně tento objem snížil.

Hluboko pod předpandemickou úrovní se nachází především spotřeba domácností, která ale ve druhém čtvrtletí překvapila mírným mezičtvrtletním růstem. Oproti prvnímu čtvrtletí se reálný objem útrat domácností zvýšil o 0,2 %, zatímco my jsme očekávali v pořadí sedmý mezičtvrtletní pokles. Tento růst je překvapivý s ohledem na vývoj tržeb v oblasti maloobchodu a služeb, které v reálném vyjádření v obou případech mezičtvrtletně klesly o více než 1 %. Z hlediska struktury se zvýšily hlavně výdaje na zboží krátkodobé spotřeby, jako jsou potraviny a další zboží každodenní spotřeby, mírně rostly také výdaje na služby. Naopak spotřeba zboží střednědobé a dlouhodobé spotřeby, kam patří luxusnější zboží jako jsou automobily, se nadále snižovala. Ve srovnání s předpandemickým posledním čtvrtletím roku 2019 však byla spotřeba domácností stále výrazně nižší, a to o 8,9 %.

Nejvíce k mezičtvrtletnímu růstu ekonomiky přispěly fixní investice následované čistým vývozem. Fixní investice byly ve druhém kvartále mezičtvrtletně vyšší o 3,4 %, zatímco v předchozích třech čtvrtletích se jejich objem mírně snižoval. I přes toto oživení ale byly fixní investice při srovnání s předpandemickým obdobím nižší o 0,8 %. Mezičtvrtletně rostly zejména investice do dopravních prostředků a zařízení, stejně tak i do ICT, ostatních strojů a zbraňových systémů. Zatímco poslední zmíněné bude souviset s investicemi vlády ve vztahu k válce na Ukrajině, zbytek je pozitivním signálem o zvyšující se investiční aktivitě firem. Investice do tzv. ostatních budov a staveb, kam patří investice vlády do dopravní infrastruktury však zaznamenaly již třetí mezičtvrtletní pokles v řadě. Pozitivně k mezičtvrtletnímu růstu HDP přispěl také vyšší čistý vývoz, i když oproti prvnímu čtvrtletí byl jeho příspěvek zhruba poloviční (+0,6 pb v Q2 23). K vyššímu čistému vývozu pomohl obnovený růst průmyslové produkce a pravděpodobně i vývoz dříve rozpracovaných výrobků. Mezičtvrtletní růst ekonomiky ve výsledku brzdila pouze výrazně nižší tvorba zásob (s příspěvkem -1,5 pb), která může z části souviset právě s dokončením a následným vyskladněním dříve rozpracovaného zboží.

Letos podle nás ekonomika vzroste o pouhých 0,1 %, zatímco příští rok by její růst měl zrychlit na 1,8 %. Ač celkové číslo HDP za druhé čtvrtletí příliš optimisticky nevypadá, jeho struktura je povzbudivější. Mírný nárůst ve druhém čtvrtletí by mohl ukazovat na to, že spotřeba domácností se již odrazila ode dna. Její oživení bude přitom klíčové pro návrat ekonomiky na předpandemickou úroveň. S pokračujícím svižným růstem nominálních mezd a rychlým ústupem inflace se podle našeho odhadu ve druhém čtvrtletí obnovil růst reálných mezd, který by měl pokračovat také ve zbytku roku. Právě výrazný pokles kupní síly domácností v předchozích čtvrtletích byl pravděpodobně hlavním důvodem nižší spotřeby. Útraty domácností by měla podpořit rovněž vysoká úroveň nahromaděných úspor. Pozitivní je i obnovená investiční aktivita firem. V naší prognóze jsme byli pesimističtější a počítali s tím, že domácí poptávka tvořená spotřebou domácností a fixními investicemi bude nadále mezičtvrtletně klesat. Tento pozitivní vliv však oproti naší prognóze kompenzovala slabší poptávka ze zahraničí a nižší tvorba zásob. Přestože tedy odhady HDP za celý letošní rok ukazují zhruba na stagnaci ekonomiky (vlivem recese z druhé poloviny loňského roku a slabého výkonu v první polovině letošního roku), druhé letošní pololetí by již mělo být ve znamení postupného obnovení hospodářského růstu. Rizika jsou však stále vychýlena spíše ve směru horšího vývoje, mimo jiné kvůli klesající poptávce v průmyslu a přetrvávající nejistotě ohledně míry oživení spotřeby domácností.