Koruna před inflačními dopady invaze Ruska na Ukrajinu chrání lépe než euro. Od invaze zítra uplyne rok a půl a za tu dobu koruna vůči dolaru oslabila znatelně méně než euro

Dnes je to přesně rok a půl od předvečera ruské invaze na Ukrajinu, k níž došlo loni 24. února. Za tu dobu koruna vůči dolaru oslabila o 2,5 %, přičemž euro ztratilo 4,4 %, plyne z dat agentury Bloomberg platných k dnešnímu popoledni (viz tabulka níže).

Koruna tedy inflační dopady invaze tlumí, nikoli umocňuje; v tom smyslu, že s eurem by inflace v ČR byla z důvodu jeho výraznějšího oslabení vůči dolaru silnější.

Jeden příklad za všechny. Klíčovým důvodem mimořádné inflace v Česku zejména loni bylo dramatické celosvětové zdražení ropy a produktů z ní, které nastalo v důsledku invaze a souvisejících západních sankcí proti Rusku. Například litr nafty se loni v prvních týdnech po invazi v Česku prodával průměrně až za cenu kolem 50 korun.

Pokud by Česko platilo eurem, bylo by ale zdražení nafty a ropných produktů ještě výraznější. Ropa a ropné produkty se totiž na světových trzích obchodují v dolaru. I tuzemské čerpací stanice by nakonec musely do svých cen promítnout zmíněné výraznější oslabení eura vůči dolaru – výraznější v porovnání s tím, jak vůči dolaru v uplynulém půldruhém roce oslabila koruna.

V zásadě tedy platí, že v uplynulém půldruhém roce koruna působila méně inflačně, než by působilo euro, pokud by jím Česko platilo. Nutno ale dodat, že centrální banka v Česku musela za účelem boje s inflací zvýšit svoji základní sazbu výrazněji než Evropská centrální banka. Drží ji nyní na úrovni sedmi procent, zatímco ECB na hodnotě 4,25 %.

Přitom platí, že čím vyšší základní sazba je, tím citelněji může ekonomiku tlumit – například skrze zdražení úvěrů, a tedy i investic. Čím vyšší sazba, tím ovšem také výraznější tlak na zpevnění měny, což právě představuje klíčový důvod v pozadí uvedeného menšího oslabení koruny k dolaru než eura k dolaru.

Česká národní banka navíc po převážnou část loňska i letoška za silnější korunu intervenovala, i když z větší části jen slovně, nikoli prodejem deviz. ECB takovou intervenci za silnější euro neprováděla. Ovšem i po prodeji části svých devizových rezerv jich ČNB stále má poměrně značný objem ; v poměru k hrubému domácímu produktu nadále jeden z nejvyšších na světě.

Drtivá většina měn světa vůči dolaru v posledním roce a půl oslabila. Koruna však méně než euro. (zdroj: Bloomberg)

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank

Okomentovat na facebooku