Slovensko - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024
Slovensko není ve výrobě elektrické energie soběstačné. V roce 2022 vyrobilo celkem 27 TWh elektřiny, přičemž spotřeba elektřiny činila 30,5 TWh. V elektroenergetice patří mezi příležitosti zvýšení kapacity přeshraniční přenosové soustavy kvůli plánovanému spuštění nových reaktorů v jaderné elektrárně v Mochovcích o výkonu 2x471 MWe. Další potenciál představuje výstavba bateriových úložišť, elektrické energie či instalace zařízení využívající obnovitelné zdroje energie (větrné parky, solární elektrárny) a výroba vodíku s pomocí přebytkové elektřiny z jaderných elektráren. Příležitosti nabízí rovněž budování dobíjecích a rychlonabíjecích stanic pro elektromobily, skladování elektřiny a budování inteligentních řešení (automatizace, big data nebo smart sítě). Transformace regionu Horní Nitra po skončení těžby uhlí v roce 2023 nabízí příležitosti v projektech spojených s využitím geotermální energie.
Vývoj na energetickém trhu, zejména z důvodu válečného konfliktu na Ukrajině a s tím souvisejících sankcí EU na ruské energetické zdroje potvrdil, že energetický mix Slovenska s převahou jaderné energetiky je rozumným rozhodnutím. V roce 2022 bylo na Slovensku vyrobeno celkem 27 TWh elektřiny. Celková spotřeba elektřiny činila 30,5 TWh. Ze zahraničí bylo dovezeno 3,5 TWh elektřiny, což bylo nejvíce za poslední tři roky. Dovoz elektřiny vzrostl po skončení pandemie a po náběhu průmyslu, zatímco výroba byla nižší z důvodu značného sucha, nedostatku uhlí a vysoké ceny plynu. Největším výrobcem elektřiny na Slovensku jsou Slovenské elektrárny, které do sítě dodaly celkem 17 039 GWh elektřiny. Z vyrobené elektřiny pocházelo více než 86 % z jaderných zdrojů. Historicky nejvyšší produkci dosáhla v roce 2022 Jaderná elektrárna Mochovce.
Dva jaderné bloky elektrárny Mochovce dosáhly v roce 2022 nejlepšího výsledku ve své historii. V roce 2022 vyrobily přes 8 091 GWh elektřiny, což představuje cca 26 % spotřeby elektřiny na Slovensku. Extrémní sucho v roce 2022 se podepsalo pod výrobu elektřiny z vody. Tato výroba klesla meziročně z 2 076 GWh na 1 831 GWh, tedy o 11,84 %. V roce 2023 se na výrobě elektřiny již bude podílet rovněž třetí blok jaderné elektrárny Mochovce. Soběstačnost Slovenska ve výrobě elektřiny se předpokládá až po dokončení a zprovoznění 4. bloku jaderné elektrárny Mochovce.
U přeshraniční elektrické přenosové soustavy směrem do ČR se do roku 2024 plánuje modernizace nadzemního vedení 400 kV Varín - Nošovice. Cílem je zvýšení přenosové schopnosti. Půjde o komplexní výměnu vodičů, zemnících lan, izolátorů a stožárových konstrukcí. V delším časovém horizontu se plánuje výstavba nového nadzemního vedení 400 kV Otrokovice - Ladce. U projektů na Slovensku se jedná o výstavbu nových rozvoden 400 kV a transformátorů 400/110 kV nebo modernizaci rozvoden 400 kV.
Příležitosti pro české firmy nabízí budování dobíjecích a rychlonabíjecích stanic pro elektromobily, skladování elektřiny, budování inteligentních řešení (automatizace, big data, smart sítě). Dlouhodobě nevyužívanou příležitostí jsou geotermální prameny, které jsou hodně zastoupeny podél hranice s Maďarskem.
Další příležitostí je připravovaná výstavba větrných parků. Slovenská asociace fotovoltaického průmyslu a OZE připravují výstavbu větrného parku s instalovaným výkonem větrných elektráren 1 116 MW. Na projekty elektrárny s výkonem 509 MW již byl podán záměr na posouzení vlivů na životní prostředí. Kompletní větrný park by mohl vyrábět elektřinu pro 736 tisíc domácností na Slovensku. Celkově se jedná až o 150 nových větrných farem do roku 2030 v hodnotě 1,4 mld. EUR. V objektu jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice má vzniknout největší fotovoltaická elektrárna na Slovensku s výkonem 48 MW.
Slovensko plánuje obnovit v katastru města Gbely již zlikvidovaný vrt na ověření množství zásob zemního plynu, jeho těžbu a případné využití na výrobu elektrické energie. K obnovení vrtu je nutno vybudovat transformátor a elektrickou přípojku v délce cca 1200 metrů. Plyn vytěžený na Slovensku v současnosti pokrývá pouze jedno procento z roční spotřeby, která se pohybuje kolem 5 mld. m3 zemního plynu.
Potenciál pro výrobu elektřiny mají bohaté zdroje geotermální energie na velké části území Slovenska. Dosud není v zemi žádná geotermální elektrárna. Jeho energie je využitelná jak ve formě tepelné energie na topení, tak i na výrobu elektrické energie. Potenciál geotermální energie při dekarbonizaci teplárenství by mohl být podstatně výrazněji využíván právě v souvislosti se zdejším rozvinutým centrálním vytápěním. Projekty a realizace co nejefektivnějšího využití tohoto jedinečného energetického zdroje mohou být vhodnou příležitostí i pro české firmy, a to jak z oblasti hlubinných vrtů, tak i z oblasti energetiky.
Příležitosti pro české firmy nabízí také energetické využití a zhodnocování komunálního odpadu, zlepšování energetické hospodárnosti budov (například zateplování, kotle na biomasu, fotovoltaické panely, sluneční kolektory, tepelná čerpadla či úsporná svítidla) s odhadovanými náklady 5,85 mld. EUR v následujících deseti letech. Ve veřejném prostoru půjde dále o výměnu veřejného osvětlení ve městech a obcích za 600 mil. EUR nebo podporu „zelených“ veřejných zakázek. Na Slovensku pokračuje rovněž projekt Zelená domácnost na financování podpory instalace obnovitelných zdrojů energie.
Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz