Řecko - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024

Energetická krize si vynutila přehodnocení některých záměrů. Plán úplné dekarbonizace energetiky, tedy úplného ústupu od lignitových elektráren do roku 2028, není vzhledem k situaci prioritou.

Naopak cíle zelené transformace energetiky, které předpokládají, že do roku 2030 budou OZE reprezentovat 35 % energetického mixu země, budou zřejmě překročeny. Výroba elektřiny z OZE se již v r. 2022 přiblížila k 10 GW a na konci r. 2023 by měla vystoupit na 12 GW. Kromě tradiční sluneční a pevninské větrné energie se Řecko zaměří na rozvoj pobřežních větrných elektráren, jejichž instalovaný výkon by se měl do roku 2030 zvýšit na 1,5 až 2 GW. Soustředit se chce také na moderní způsoby využití vodní energie. Oživení prožívají malé solární a vodní elektrárny, hybridní energetická zařízení a technologie akumulace vyrobené energie.

Dotováno je zvyšování energetické účinnosti staveb, a to jak domácností, tak veřejných i soukromých budov, hotelů a podniků. To otevírá prostor pro nové izolační materiály a úsporná elektroinstalační řešení. Vláda dotuje také výměnu energeticky náročných elektrospotřebičů, jako jsou klimatizační zařízení a ledničky, za moderní a energeticky efektivní.

Dlouhodobě perspektivní je sektor LNG infrastruktury. V souvislosti s minimalizací dodávek ruského plynu roste objem dovozu zkapalněného plynu a v řeckých přístavech se připravuje instalace dalších plovoucích skladovacích a regasifikačních jednotek (FSRU) spolu se související infrastrukturou. K hlavnímu úložišti LNG „Revythousa“ v metropolitním regionu Attika přibudou v následujících letech FSRU u přístavů Alexandroupoli, Soluň, Volos a v Korintském zálivu. Plyn z těchto úložišť bude distribuován také do sousedních zemí.

Po několikaleté přestávce byl v roce 2022 obnoven seismický průzkum potenciálních nalezišť ropy a zemního plynu v řeckých výsostných vodách. Americká společnost ExxonMobil, která provádí průzkumy jihozápadně od Kréty, předpokládá, že průzkumné vrty by se mohly uskutečnit v r. 2025.

V klasické výrobě elektřiny probíhá výstavba nových, zejména plynových elektráren. K záměrům vlády patří rozšíření energetického využití odpadu.

Po modernizaci volá rozvodná síť a perspektivy má její podzemní vedení, které je s ohledem na klimatické výkyvy a časté požáry prioritou. Pokračuje výstavba podmořského propojení pevninské rozvodné sítě s ostrovy.

Perspektivy skýtá rozvoj elektromobility a nezbytné dobíjecí infrastruktury. Deklarovaným cílem vlády je, aby v roce 2030 byl každý třetí nový automobil, který vyjíždí na řecké silnice, na elektrický pohon.

Novým projektem vlády je program „GR-eco Islands“. Ostrovy budou postupně transformovány v „zelené“, energeticky udržitelné a autonomní destinace. Solární a větrnou elektřinu budou mít k dispozici obyvatelé, návštěvníci, podniky a veřejné instituce včetně veřejného osvětlení. Dopravu zajistí elektromobily. V první fázi se bude jednat o malé a hůře přístupné ostrovy bez možnosti napojení na pevninskou energetickou síť. Realizace programu proběhla pilotně na ostrůvcích Agios Stratis, Astypalea, Tilos a Chalki. Na ostrově Astypalea sponzoruje elektromobilitu Volkswagen.

Řecký energeticko-klimatický plán předpokládá do r. 2030 investice v řádu 39 mld. EUR do rozvoje OZE (9 mld.), elektrické rozvodné sítě (9 mld.), plynových elektráren a úložišť energie (1,3 mld.) a do zvýšení energetické efektivnosti soukromých i veřejných budov (11 mld.). Energetika patří k prioritním oblastem plánu na podporu oživení a odolnosti „Hellas 2.0“ financovaného z unijního fondu obnovy. Na projekty revitalizace vytěžených lignitových dolů v Západní Makedonii a na Peloponésu je z rozpočtu plánu vyčleněno 242 mil. EUR, na modernizaci elektrické rozvodné sítě 600 mil. EUR, na napojení Kykladských ostrovů na pevninský rozvodný systém 195 mil. EUR, na rozvod elektřiny pod zemí v lesních oblastech 40 mil. EUR, na zvýšení kapacity rozvodné sítě pro nové OZE 12 mil. EUR a na velkokapacitní úložiště energie z OZE 450 mil. EUR, na podporu elektromobility 220 mil. EUR a na zvýšení energetické účinnosti budov, a to jak domácností tak institucí, hotelů, podniků, 1,73 mld. EUR. Z finančního nástroje REPowerEU chce Řecko využít půjčky v hodnotě 5 mld. EUR.

Řecko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024, souhrnná teritoriální informace.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí