Litva - Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024

V letech 2022–2030 Litva plánuje vyčlenit pro posílení sektoru vědy a výzkumu, přilákání výzkumných pracovníků ze zahraničí a podporu vědecké a obchodní spolupráce 350 mil. EUR. Litevští výzkumní pracovníci budou rovněž vybízeni k aktivnější účasti na programu Evropský horizont; v r. 2023 má být na pobídková opatření přiděleno 40 mil. EUR. Očekává se, že do r. 2030 se počet grantových smluv podepsaných litevskými účastníky v projektech financovaných tímto programem zvýší nejméně o třetinu.

V r. 2022 litevská vláda schválila Program rozvoje vědy, na jehož realizaci se plánuje vyčlenit téměř 350 mil. EUR ze strukturálních fondů EU a z litevského Fondu hospodářské revitalizace a odolnosti. Kromě plánovaných prostředků z evropských fondů plánuje Litva více než ztrojnásobit státní financování vědeckého výzkumu a experimentálního vývoje. V Programu je velká pozornost věnována transferu vědeckých poznatků, spolupráci s podnikatelskou sférou a podpoře rozvoje vědecky náročných podnikatelských sektorů. Očekává se, že příjmy vědeckých a vzdělávacích institucí na vědecký a experimentální výzkum pro firmy v r. 2023 dosáhnou 21 mil. EUR (v r. 2020 to bylo 13,9 mil. EUR). Plánuje se vytvoření sítě vědeckých a inovačních úředníků zahrnujících všechna ministerstva a Úřad vlády, kteří k tomuto cíli přispějí.

Podle Programu rozvoje vědy Litva plánuje přilákat více výzkumných pracovníků ze zahraničí a povzbudit litevské výzkumné pracovníky k aktivnější účasti na programu výzkumu a inovací Evropský horizont. Litva je zatím v tomto programu čistým plátcem a nikoli příjemcem; v současné době se z 1 vloženého eura vrací pouze polovina. Podle počtu účastníků je Litva mezi členskými státy EU na 24. místě a dle přidělených finančních prostředků na 23. místě. Rozpočet uzavřených litevských projektů je 39,3 mil. EUR (0,3 % celkového rozpočtu programu), z čehož financování ze strany EU činí 32,7 mil. EUR (0,28 % z celkových finančních prostředků rozdělených Evropskou komisí). V r. 2023 Litva na propagaci programu Evropský horizont plánuje vyčlenit 40 mil. EUR. Litevští vědci a zástupci podniků budou vybízeni k rozvíjení síťové spolupráce v mezinárodních výzkumných sdruženích a konsorciích, což představuje příležitost i pro česká výzkumná a vědecká pracoviště, ke spojení s malými a středními podniky oceněnými Evropskou komisí za pokrok a k realizaci projektů stáží v programu Marie Skłodowska-Curie Actions.

Nejaktivnějšími účastníky mezinárodních výzkumných a vědeckých projektů jsou Litevská vědecká rada (LMT), Univerzita ve Vilniusu (VU), Technická univerzita v Kaunasu (KTU) a Litevské inovační centrum. Nejčastějšími oblastmi výzkumu jsou digitalizace, průmysl, vesmír, potravinářství, biohospodářství, zemědělství a životní prostředí. Zvláštní zmínku si zaslouží rychle se rozvíjející sektor biologických věd. S více než 1 mld. EUR investovanou do vědecké infrastruktury za poslední desetiletí nyní v oboru pracuje více než 15 000 specialistů a tento počet každým rokem roste díky šesti univerzitám nabízejícím biotechnologické studijní programy. Největší líhní talentů v oblasti biologických věd v Litvě je Life Sciences Center Univerzity ve Vilniusu, které zaměstnává cca 1 500 mladých i zkušených vědců, přes 1 000 studentů všech akademických úrovní a více než 140 doktorandů. Litva je také domovem více než 60 startupů a spinoffů v oblasti biologických věd, přičemž každý rok přibývá kolem deseti nových. Toto tempo růstu se však má změnit, protože Litva hodlá do r. 2030 zvýšit jejich počet alespoň na 500.