Litva - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024

Dle nového plánu hospodářské obnovy země hodlá vláda poskytnout pro zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie, zvýšení energetické účinnosti a konkurenceschopnosti energetického sektoru v dalších letech úhrnem 311 mil. EUR. Na využívání energie z obnovitelných zdrojů ve veřejných a obytných budovách poskytne vláda 10 mil. EUR. Další příležitosti (např. ukládání jaderného odpadu) jsou spojené s pokračováním odstavování jaderné elektrárny Ignalina financované z větší části z EU.

V r. 2018 Litva schválila novou národní strategii energetické nezávislosti. Hlavní vizí dokumentu je zajistit v oblasti energetiky úplnou nezávislost země, čehož chce Litva docílit posílením propojení s kontinentální Evropou, odpojením od dosavadního systému rozvodné sítě BRELL (Rusko, Bělorusko a Pobaltí), diverzifikací dodávek energetických surovin, posílením domácí výroby elektrické energie a dosažením úplné nezávislosti na fosilních palivech do r. 2050. Vláda plánuje dosáhnout odpojení od BRELL a synchronizace s kontinentální elektrickou rozvodnou sítí do r. 2025.

V r. 2050 má být veškerá spotřebovaná elektrická energie vyráběna v Litvě. To představuje konkrétní příležitosti pro zahraniční firmy v podobě podporovaného rozvoje obnovitelných zdrojů energie (do r. 2030 má podle plánu tento podíl činit 45 % a v r. 2050 až 80 %), zejména větrné a solární energie. V současnosti Litva vyrábí cca 15 % elektřiny z větru. Očekává se, že toto číslo během příštích tří let vzroste na 50 % a v tom případě se Litva může velmi rychle stát zemí vyvážející elektřinu.

Litevská vláda schválila lokality v Baltském moři pro výstavbu mořských větrných elektráren o výkonu 700 MW + 700 MW s vyhlášením výběrových řízení na developery v průběhu r. 2023. Očekává se, že tyto mořské větrné farmy přilákají přes 4 mld. EUR investic a vytvoří okolo 1 300 nových pracovních míst. Se zahájením operability se počítá v r. 2028, nejpozději v r. 2030. Připravovaná výstavba větrných elektráren v litevských vodách představuje pro české stavební firmy a subdodavatele v oblasti větrné energetiky zejména jako subdodavatele enormní potenciál.

Chystá se rovněž obnova a modernizace přečerpávací vodní elektrárny Kruonis u Kaunasu – zlepšení se má týkat energetické efektivity, snižování spotřeby a ztrát při výrobě, přenosu a spotřebě a využívání moderních technologií (Smart Grids). Finální kapacita elektrárny má být 1 600 MW.

V r. 2022 EU schválila podporu druhé fáze energetických projektů pro pokračování synchronizace litevské elektroenergetické soustavy s kontinentální evropskou. Evropské investice mají být v Litvě vynaloženy na posílení a modernizaci místní elektrorozvodné sítě, na zařízení pro regulaci frekvence a na modernizaci IT řídících systémů. Financovány mají být např. rozvodna Darbenai, rekonstrukce přenosového vedení 330 kV Klajpeda-Grobine a systémy informačních technologií přenosové soustavy. Společnost Litgrid zatím realizovala 6 z 20 strategických státních projektů, které mají zajistit synchronizaci energetického systému Litvy s kontinentální Evropou. Synchronizace vyžaduje nejen vybudování nového spojení s Polskem, ale také posílení vnitřních elektrických přenosových sítí, přípravu systémů na odpojení od sítě IPS/UPS a nezávislý frekvenční management.