Island - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024
V důsledku rozvoje elektromobility, stále rostoucí energetické náročnosti hliníkového průmyslu a nově budovaných datových center, se zvyšuje poptávka po elektrické energii v zemi. 100 % elektřiny vyprodukované na Islandu přitom pochází z obnovitelných zdrojů, země chce do roku 2040 dosáhnout uhlíkové neutrality. Dochází proto k modernizaci a budování nových vodních a větrných elektráren a zařízení pro výrobu geotermální energie, investic by se měla dočkat i zastarávající rozvodná síť. Lze proto předpokládat poptávku po klíčových komponentech jako jsou transformátory, turbíny, generátory a podobná zařízení.
Island, podobně jako ostatní severské země, má ambici zařadit se mezi globální premianty přechodu k zelené ekonomice. Země se plně připojuje ke klimatickým cílům EU a chce redukovat emise do roku 2030 na 55 % oproti roku 1990. Island se také zařadil mezi země, které schválily legislativu směřující k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2040. Klimatická agenda nachází velkou odezvu i na politické scéně, neboť jednou ze stran vládní koalice je hnutí Zelená levice se silnými ekologickými akcenty (jedná se o stranu předsedkyně vlády). Čistá elektrická energie má Islandu zajistit naplňování ambiciózních klimatických závazků a zároveň postupně omezovat závislost na dovozu fosilních pohonných hmot. V důsledku velkého množství geotermální energie a energeticky využitelných vodních toků je Island schopen pokrýt veškerou domácí poptávku po elektrické energii z obnovitelných zdrojů. S produkcí zhruba 55 000 kWh na osobu je Island touto optikou největším producentem elektrické energie na světě. Nicméně potenciál využití obnovitelných zdrojů energie je v zemi stále značný – aktuálně je podíl jeho využití odhadován asi na jednu třetinu. Navíc poptávka po elektřině v dalších letech významně poroste. Dostatečně ilustrativní je v tomto smyslu růst elektromobility – aktuálně činí podíl elektromobilů mezi nově prodanými vozy asi 60 % a stále stoupá. Prudký rozvoj produkce energie na Islandu může dále podnítit plánovaný projekt Icelink – podmořský energetický kabel mezi Islandem a Velkou Británií. Čeká se na rozhodnutí vlády o dalším osudu tohoto projektu.
Existuje proto prostor k dalšímu rozvoji produkce elektrické energie z domácích ekologických zdrojů. Značný potenciál k rozvoji skýtá rovněž větrná energie, k níž se stále více upíná pozornost vlády. Podíl tohoto energetického zdroje je na Islandu zatím minimální, přitom místní klima nabízí k provozování větrných elektráren ideální podmínky. Na Islandu zatím stojí jen několik zkušebních turbín – dosavadní poznatky z jejich provozu podle místní vlády ukazují na řadu výhod tohoto zdroje energie. V současnosti existují plány na výstavbu asi 40 větrných parků po celé zemi, a to jak na pevnině, tak na moři. Ne všechny zřejmě budou realizovány, nicméně první z nich (o výkonu 120 MW) by měl začít dodávat elektřinu již v roce 2025.
Také síť stávajících hydro- a geotermálních elektráren je postupně rozšiřována a prochází modernizací (některé z nich pocházejí ze 60. či 70. let minulého století). Cílem je, aby tato zařízení zanechávala minimální uhlíkovou stopu a uměla vyprodukované emise CO2 zachytit k dalšímu využití či uskladnění. Jak budoucí rozvoj větrné energie, tak modernizace stávajících hydro a geotermálních elektráren přináší poptávku po klíčových komponentech. Patří mezi ně mimo jiné elektrické motory a generátory, elektrické transformátory, statické měniče a induktory, vodní turbíny, vodní kola a jejich regulátory, technologie pro hloubkové vrty a podobně. Široké využití na Islandu najdou také „zelená“ řešení a technologie umožňující omezování emisí - tepelná čerpadla, elektrolyzéry, vodíkové články, a podobně.
Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři