Chorvatsko - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024

Chorvatsko plní cíle Pařížské dohody o klimatických změnách, do roku 2030 chce snížit emise skleníkových plynů alespoň o 40 %, chce zvýšit energetickou účinnost o minimálně 32,5 %, chce energetické zdroje diverzifikovat a navýšit podíl obnovitelných zdrojů z 36,4 % v roce 2030 na 65,6 % v roce 2050. Vláda hodlá investovat 1,4 mld. EUR do modernizace do elektrické sítě s cílem zvýšit obnovitelné zdroje energie o 800 MW v roce 2026 a 2 500 MW v roce 2030.

Chorvatský energetický mix představují z 25 % tepelné elektrárny (spalování uhlí a ropných derivátů v poměru zhruba 35:65), zhruba 24 % tvoří vodní elektrárny a 14 % jaderné zdroje (zdrojem je JE Krško, která se nachází ve Slovinsku a státní Chorvatská energetická společnost Hrvatska elektroprivreda – HEP – je jejím vlastníkem z 50 %). Asi 2 % energií je z větrných elektráren a kolem 1 % ze solárních zdrojů a biomasy. Zbylých 34 % elektrické energie Chorvatsko dováž, země také dováží 84 % ropy a 45 % plynu.

Stávající produkce elektřiny činí 3 557 MW, z toho 2 166 MW představují vodní elektrárny a obnovitelné zdroje a 1 391 MW je z tepelných a jaderných elektráren. Celkový instalovaný výkon všech chorvatských elektráren představuje 4 798 MW. Vláda podporuje zvyšování výkonu, zejména díky připojování nových elektráren vybudovaných na základě státní podpory k obnovitelným zdrojům. Na celkové výrobě elektrické energie v Chorvatsku se obnovitelné zdroje podílí asi ze 72 % (fosilní paliva 28 %). Největší podíl instalovaného výkonu elektráren představují vodní elektrárny (45,37 %), dále tepelné elektrárny (42,10 %), větrné elektrárny (10,05 %), elektrárny na biomasu (1,32 %) a solární elektrárny (1,16 %). Dochází k poklesu podílu elektřiny vyrobené v elektrárnách na fosilní paliva, zejména kvůli zvýšení podílu elektřiny vyrobené z větru a dalších obnovitelných zdrojů elektřiny.

Průměrný věk chorvatských vodních elektráren je více než 35 let (poslední blok byl uveden do provozu v roce 1989). Ve výstavbě je HE Kosinj o výkonu 300 MW v hodnotě 14,8 mld. Kč. Dále se připravuje výstavba HE Ombla o kapacitě 70 MW v celkové hodnotě 3,7 mld. Kč. Chorvatská asociace pro obnovitelné zdroje energie (OIEH) považuje větrnou a solární energii za klíč k řešení svých rostoucích energetických potřeb. Chorvatsko disponuje potenciálem asi 8 000 - 9 000 MW větrné energie, 8 000 MW sluneční energie a 20 000 MW z ostatních obnovitelných zdrojů energie (Chorvatsko je jednou z mála zemí, která má vysoké kapacity solární energie, 3,4-5,2 kWh / m ² / den). Aktuální data ovšem také ukazují, že Chorvatsko v současné době využívá velmi nízké procento z tohoto potenciálu (fotovoltaické kapacity jsou jedny z nejnižších v Evropě, jen 12 Wp, což je 40x méně než např. ve SRN). Je to nevyužitý potenciál a velká příležitost pro české firmy a investory, jak se zapojit do výstavby nových solárních a větrných elektráren.

Podle asociace OIEH nemá Chorvatsko alternativu k výrobě elektřiny z jiných než obnovitelných zdrojů energie (slunce, vítr, biomasa). Celková energetická spotřeba v Chorvatsku představuje 7,52 TWh (6,9 mil. t ekvivalentu oleje).

Státní energetická společnost HEP vypracovala plány na výstavbu šesti solárních elektráren (Mariči, Kaštelir, Cres, Obrovac, Stankovci a Vrlika Jug) o celkové kapacitě 25 MW a hodnotě 493 mil. EUR. Jedná se o první projekty velkého solárního investičního cyklu, během kterého chce HEP do konce roku 2024 proinvestovat až 2,5 mld. Kč. Z obnovitelných zdrojů energie získává v současné době přibližně 29 % energie. K rozvoji tohoto segmentu může využít část z více než 98,6 mld. Kč, které má k dispozici z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Národní energetická strategie nastiňuje podmínky a pravidla pro investory. Pro potřeby „zelené transformace“ má chorvatská vláda do roku 2030 v plánu proinvestovat téměř 246,6 mld. Kč, které zajistí výrobu 36,4 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Vzhledem k nedostatečným domácím investičním i stavebním kapacitám je Chorvatsko ve velké míře závislé na účasti zahraničních investorů a dodavatelů. To představuje příležitosti i pro uplatnění českých dodavatelů a investorů z energetického sektoru.

Chorvatsko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024, souhrnná teritoriální informace.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí