Indonésie - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024

Indonéské hospodářství zažívá i přes pandemii Covidu-19 relativně rychlý růst, tedy vzrůstající HDP na hlavu, a to navíc při stoupající demografické křivce. Tyto dvě skutečnosti pak největší ekonomice Jihovýchodní Asie přinášejí výzvu v podobě vysoké energetické spotřeby. Odhaduje se, že spotřeba elektrické energie se v horizontu let 2015 a 2030 v důsledku hospodářského rozvoje a urbanizace ztrojnásobí, zatímco spotřeba energie obecně vzroste o 80 %. Energetický mix Indonésie tvoří dominantně fosilní paliva (uhlí, ropa, plyn), zatímco obnovitelné zdroje energie zaujímají pouhých 11,3 %. Za celosvětově významné energetické zdroje zde lze považovat geotermální (23,9 GW) a vodní energii (94 GW). Trh s elektrickou energií je monopolizován státním podnikem PLN, který také odkupuje veškeré zdroje od soukromých dodavatelů. V současné době dochází ke změnám zaštiťující legislativy upravující energetické zdroje, a v přípravách mají být četné fiskální i jiné pobídky ve prospěch OZE, a stanovení výkupních cen energie.

Solární energie

Indonésie má ve srovnání s okolními zeměmi dobrý potenciál pro využití fotovoltaických zdrojů díky své poloze na rovníku a nízkým sezónním výkyvům slunečního dopadu. Dosud existují izolované projekty v odlehlých oblastech, největší pak v Kupangu na ostrově East Nusa Tenggara. Vláda nyní prostřednictvím PLN podporuje implementaci střešních solárních panelů. Okrajově vznikají solární farmy včetně těch plovoucích, avšak pro průmyslové účely těžebních projektů či zpracovatelských závodů.

Větrná energie

V zemi se nachází jen devatenáct oblastí, kde vítr přesahuje požadovanou rychlost 5 m/s o síle 5 W/m2 – Jogjakarta, Střední Jáva, Jižní Sulawesi, Východní a Západní Nusa Tenggara a Severní Sulawesi. Mezi stávající významné větrné elektrárny patří např. Sidrap na Sulawesi (75 MW) a Jeneponto (72 MW).

Voda a mořské vlny

70 % území Indonésie je pokryto vodní plochou. Tato topografie nahrává rozvoji hydroenergetiky, o který se pokouší na příklad firma Hydropol formou MVE. Vláda přiděluje většinu hydroenergetických projektů k realizaci státnímu podniku PLN. Tyto svou velikostí dosahují na zahraniční financování a mohou rekrutovat zkušené zahraniční projektantské firmy. Příležitosti tak představuje zejména dodávka turbín či přímé konzultační služby.

Geotermální energie

Čilá vulkanická aktivita z Indonésie dělá svatostánek geotermální energie, která je ovšem kapitálově intenzivní a z pohledu financování riziková. 40 % vulkánů světa se nachází právě v Indonésii a identifikováno bylo bezmála 300 ložisek vhodných pro vrt. Stávajících 16 geotermálních elektráren produkujících 9 078 GW staví Indonésii hned na 2. pozici světového žebříčku využívání geotermálních zdrojů za USA. Vládním cílem je pak USA v této oblasti předstihnout do roku 2030. Proto také plánuje geoprospekční činnosti na dvaceti ložiscích na Jávě, Bali, Nusa Tenggara, Sulawesi, Maluku a Kalimantanu. Indonéské ministerstvo energetiky navíc nabízí zajímavé investiční pobídky, kdy proplácí náklady na průzkumné práce. Příležitosti lze vidět i ve formě prospekčních studií, monitorování terénu a dodávkách strojírenské techniky.

Biomasa

Jakkoli je potenciál Indonésie v oblasti biomasy veliký, zůstává i nadále využít jen minimálně. Některé závody se snaží stavět bioplynové stanice na biomasu ze zbytků hojných plantáží palmy olejné (tzv. POME – Palm Oil Mill Effluent). Využívání bioplynu je však stále omezeno jen na osvětlení a vaření, přestože může mírně snížit náklady na elektrickou energii jinak dodávané od státního podniku PLN. POME může být v zásadě i ekologicky náročné a v této oblasti pak lze nabízet inovativní ekologicky šetrná řešení či vědecko-technickou spolupráci.

Regulatorní prostředí zůstává ve vztahu k OZE v mnoha ohledech nejasné.

Indonésie, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024, souhrnná teritoriální informace.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí