Arménie - Těžební a ropné technologie, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024

Arménie je země s bohatou hornickou historií, která sahá až do starověku. Těžební průmysl v Arménii je tradičně jedním z hlavních průmyslových odvětví a významně přispívá k rozvoji národního hospodářství. V průměru více než polovinu vývozu z Arménie tvoří rudné koncentráty a kovy.

Těžební odvětví v Arménii je rozmanité a zahrnuje těžbu široké škály nerostných surovin, jako je měď, molybden, zlato, stříbro a zinek. Ve státní evidenci nerostných surovin je v současné době registrováno více než 670 dolů na pevné nerosty, včetně 30 dolů na kovy, s potvrzenými zásobami. Z toho se využívá přibližně 400 dolů, včetně 22 dolů na kovy. Mezi kovovými nerosty je 7 dolů na měď a molybden, 4 doly na měď, 14 dolů na zlato a zlato-polymetalické, 2 polymetalické doly, 2 doly na železnou rudu a 1 důl na hliník. Kromě obecných kovů jsou v rudách zjištěny vzácné a rozptýlené prvky: rhenium, selen, tellur, kadmium, indium, helium, thallium, bismut a další. Arménie zaujímá přední místo ve světě také svou rozmanitostí a hojností nekovových nerostů. Na území země se vyskytují téměř všechny druhy minerálních hornin. Obrovské jsou zásoby různých druhů bazaltů, žul, nefelitu, syenitu, mramoru.

Arménská ekonomika je silně závislá na vývozu produktů těžby. Arménie vyváží měděný koncentrát především do Bulharska, Švýcarska, Číny, Polska, Kanady a Gruzie. Koncentrát molybdenu se vyváží do Číny, Belgie, Ruska a Chile. Feromolybden se vyváží do Nizozemska, Ruska a Běloruska.

Zangezur Copper-Molybdenum Complex (ZCMC), který se nachází ve městě Kajaran v jihovýchodní provincii Sjunik, je největším důlním dílem v Arménii a jedním z největších ložisek mědi a molybdenu na světě. ZCMC byl v roce 2020 třetím největším plátcem daní v Arménii a v roce 2022 se stal prvním největším plátcem daní. Společnost ZCMC odvedla do státního rozpočtu přibližně 144 mld. AMD (zhruba 350 mil. EUR), což je více než trojnásobek částky, kterou společnost odvedla na daních v roce 2020. Spoluvlastníkem 21,8 % společnosti ZCMC je vláda Arménie. Společnost má v současné době v plánu zpracovávat měděný koncentrát přímo v Arménii a do 5 až 10 let plánuje vytvořit huť na měď s cílem získat z mědi výrobky s vyšší přidanou hodnotou. V případě realizace může jít o největší projekt v historii nezávislé Arménie, v jehož důsledku bude společnost vyvážet nikoli měděný koncentrát, ale rovnou hotové výrobky – a tím zajistí větší výnos.

Dalšími významnými těžebními projekty v zemi jsou projekt Amulsar Gold (realizuje ho společnost Lydian Armenia CJSC) a důl Teghout (výrobní provoz zahajuje skupina Vallex, hlavní podíl zatím drží ruská banka VTB).

Těžební průmysl je v Arménii regulován třemi státními orgány. Ministerstvo pro územní správu a infrastrukturu vytváří státní politiku v těžebním odvětví, zajišťuje její dodržování a uděluje právo na využívání podzemí. Ministerstvo životního prostředí se podílí na tvorbě státních politik v odvětví ochrany životního prostředí a provádí omezení stanovená podle zákonů na ochranu životního prostředí. Orgán ochrany přírody a báňské inspekce vykonává státní dozor nad dodržováním norem ochrany životního prostředí v rámci využívání podloží. Zákoník o podloží upravuje vztahy týkající se využívání podloží v Arménii, určuje zvláštní práva na využívání podloží a proces získání práva, jakož i práva a povinnosti zúčastněných stran a státních orgánů.

Arménská vláda v posledních letech podnikla kroky k modernizaci a rozvoji těžebního odvětví a zavedla několik iniciativ zaměřených na zlepšení investičního prostředí, zvýšení transparentnosti a přilákání zahraničních investic do těžebního odvětví. Vláda rovněž zřídila řadu volných ekonomických zón, které nabízejí daňové a jiné pobídky společnostem působícím v těžebním odvětví.

V roce 2022 zajistil těžební sektor státnímu rozpočtu Arménie daňové příjmy ve výši přibližně 200 miliard AMD (475 milionů EUR) z celkových 2 bilionů AMD příjmů, což znamená, že 10 % daňových příjmů pochází z těžebního sektoru. Navzdory pozitivnímu vývoji však těžební odvětví v Arménii čelí několika výzvám, včetně nedostatku investic, zastaralé infrastruktury a problémů v oblasti životního prostředí. Arménská vláda podniká kroky k řešení těchto problémů a snaží se do odvětví přilákat nové investice, aby podpořila jeho růst a rozvoj.

Příležitosti v arménském těžebním sektoru pro české společnosti zahrnují transfer technologií, modernizaci a rozvoj těžební, dopravní, energetické, vodohospodářské nebo bezpečnostní infrastruktury na podporu těžby nejrůznějších nerostů. České firmy mohou vytvářet společné podniky s místními arménskými společnostmi a rozšiřovat své aktivity, aby tak získaly přístup na místní trhy. Kromě toho arménský těžební sektor potřebuje modernizaci, což je příležitost pro české firmy dodávat kvalitní moderní technologie a vybavení nebo sdílet své odborné znalosti.

Arménie, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024, souhrnná teritoriální informace.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí