Arménie - Dopravní infrastruktura, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024

Infrastruktura v zemi již řadu let vyžaduje komplexní obnovu a masivní investice. Stav arménské dopravní sítě je velmi špatný, země proto plánuje velké investice a zvýšení financování do infrastruktury a konektivity, v plánu je především výstavba silničního koridoru Sever-Jih v celkové délce asi 550 km. Jen v úseku Sisian-Kajaran je v plánu výstavba 27 mostů a devíti tunelů. Sektor je jednou z priorit EU v rámci plánu obnovy, přispívá na něj také řada dalších mezinárodních donorů. České firmy by mohly dodávat mosty, konstrukce, stavební nebo dopravní technologie.

Navzdory úsilí arménské vlády vynakládanému na zlepšení infrastruktury a silnic dopravní síť v Arménii stále potřebuje masivní investice. Obnova silnic je nutná ve městech i na venkově. Dopravní infrastruktura nefunguje efektivně, současný stav je velmi špatný a pro 21. století naprosto nevyhovující.

Vláda Arménie proto výrazně navýšila financování sektoru infrastruktury. Na výstavbu silnic a další investiční projekty bylo v roce 2022 vyčleněno téměř 300 mld. AMD (cca 700 mil. EUR – přes 16 mld. Kč). Část peněz byla určena na zásadní rekonstrukce a opravy komunikací v celkové délce cca 500 km. Pro srovnání, v roce 2021 bylo podle oficiálních údajů postaveno či opraveno 572 km silnic. Při započtení silnic, které byly nově vyasfaltovány a jinak upraveny, se jedná za rok 2021 o téměř 750 km nových či opravených silnic. I v rozpočtu na rok 2023 představuje obnova a zlepšení infrastruktury jednu z hlavních priorit.

Také EU plánuje prostřednictvím svého ekonomického a investičního plánu pro Arménii ( EU Economic and Investment Plan ) podpořit konektivitu a tím sociálně ekonomický rozvoj země. Dopravní infrastruktura je jednou z priorit Arménie v rámci unijního plánu obnovy. Významné místo v programu zaujímá výstavba silničního koridoru Sever-Jih ( North-South Road Corridor ). Celková délka plánované silnice Meghri-Jerevan-Bavra (tedy od hranic s Íránem na jihu k hranicím s Gruzií na severu) je 550 km. Realizovat by se měla jak výstavba nových silnic, tunelů a dalších komunikací, tak oprava těch stávajících. Výstavba a zprovoznění tohoto strategického koridoru by zjednodušily a zkrátily spojení uvnitř země i s jejími sousedy. Namísto stávajících 9–10 hodin by měla cesta trvat jen 4,5 hodiny a být bezpečnější a komfortnější. Spojení je klíčové pro obchodní a nákladní dopravu i pro osobní dopravu. Vzhledem k tomu, že dříve používané silnice v jižní části Arménie jsou v současnosti pod kontrolou sousedního Ázerbájdžánu, bude mít severojižní koridor nepochybně značný pozitivní dopad na rozvoj obchodu. Práce na některých úsecích silničního koridoru již probíhají.

Arménská vláda v září 2021 schválila výstavbu zcela nového úseku silnice mezi městy Sisian a Kajaran v jihovýchodní provincii Syunik v rámci projektu severojižního koridoru. Na tomto úseku o délce cca 60 km má být postaveno 27 nových mostů o celkové délce 4,7 km a 9 nových horských tunelů v celkové délce 12,5 km. Nejdelší z nich bude Bargushat tunnel s plánovanou délkou 8,6 km. Vozidla zde budou moci jet rychlostí 100 km/h. Celkové náklady projektu jsou 487 mld. AMD (cca 896 mil. EUR). Nový mezinárodní tendr na úsek silnice Sisian-Kajaran by měl být vypsán v průběhu roku 2023, stavební práce proto začnou později, než se původně předpokládalo. Další plánované úseky koridoru jsou Agarak–Kajaran (včetně stavby tunelu Kajaran tunnel), Gjumri–Bavra (na hranici s Gruzií) a obchvat města Gjumri.

Aktuální zvýšení financování infrastruktury a akutní potřeba řešit její nevyhovující stav či naprostou absenci by mohly poskytnout prostor i pro české firmy. Obnova a výstavba dopravních komunikací představuje příležitost pro české investory a stavební společnosti, například co se týče plánované výstavby mostů nebo horských tunelů. Součástí projektu budou i tendry na inženýrské práce. Hlavní posuzovaná kvalifikační kritéria v tendrech budou zkušenosti a referenční stavby, finanční situace a zdroje, technické schopnosti a know-how, kvalifikovaný personál, úroveň zpracování projektů a dokumentace.

Zájem o participaci na výstavbě arménských dopravních komunikací už vyjádřil například Írán, pro který je pozemní spojení s Arménií velice významné (rovněž tranzitní dopravu v regionu často zajišťují íránští nákladní dopravci). Íránské společnosti ostatně mají již zkušenosti se spoluprací na řadě projektů, a jsou celkem často úspěšné i v tendrech na infrastrukturní projekty hrazené velkými zahraničními donory.

Trh veřejných zakázek v Arménii se řídí zákonem o veřejných zakázkách, v souladu s ním jsou veškeré informace o mezinárodních tendrech včetně příslušných podmínek (pravidla pro přihlášení, financování, dokumentace) zveřejňovány na webových stránkách https://www.tender.am/en a https://www.gnumner.am/en . Vzhledem k tomu, že projekt koridoru spadá pod Ministerstvo územní správy a infrastruktury Arménie a jeho „Road Department“ SNCO, jsou nová oznámení a další informace k tendrům dostupné také na stránkách ministerstva ( http://www.mtad.am/en/ ) a na webu „Road Department“ SNCO ( https://armroad.am/am ).

Arménie, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024, souhrnná teritoriální informace.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí