Kolumbie - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024

Organizace pro plánování těžby a energetiku ( Unidad de Planeación Minero Energética - UPME ) odhaduje, že do roku 2027 bude poptávka po elektrické energii v zemi narůstat průměrně o 3,4 % ročně. Se sílícím globálním trendem přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a zároveň ve snaze diverzifikovat energetický mix zařadila kolumbijská vláda ke svým hlavním sektorovým politikám rozvoj tzv. nekonvenčních obnovitelných zdrojů energie (OZE). Těmi jsou větrná a solární energie, které dnes v Kolumbii vytváří 300 MW a v posledních letech vygenerovaly investice ve výši 300 mil. USD. Podle Národního energetického plánu ( Plan Energético Nacional ) 2020-2050 mají tyto nekonvenční OZE představovat v roce 2050 až 40 % celkové instalované kapacity.

Díky místním klimatickým podmínkám mají solární a větrné elektrárny v zemi významný potenciál. Kolumbie otevřela v lednu 2022 největší větrný park v zemi, Guajira I, který je prvním úspěšně zprovozněným eolickým projektem po dlouhých 17 letech. Aktuálně je ve fázi přípravy či realizace sedm větrných elektráren u karibského pobřeží. Podle registru projektů organizace UPME by tyto projekty měly mít celkový instalovaný výkon 4 835 MW. Jsou určeny pro departementy La Guajira (dva projekty), Magdalena (také dva), Bolívar (také dva) a Atlántico (pouze jeden). V nejpokročilejší fázi je projekt 200 MW komplexu Los Vientos Alisios plánovaný ve vodách u obce Santa Catalina v Bolívaru. Rostoucí zájem o větrnou energii na moři navazuje na zveřejnění příslušného vládního plánu z května 2022. Dokument UPME předpokládá do roku 2030 až 1 GW instalovaného výkonu větrných elektráren na moři a do roku 2040 až 3 GW a do roku 2050 až 9 GW.

Klíčovým nástrojem pro celý energetický sektor je v červenci 2021 schválený Zákon č. 2099 o energetické tranzici (Ley de transición energética ), který stanovuje jasný legislativní rámec a zavádí řadu nástrojů k podpoře zahraničních investic. Existují i daňové pobídky, kdy si investoři mohou odečíst 50 % ze základu pro výpočet daně z příjmu po dobu 15 let a veškeré vstupy a zařízení nezbytné pro provoz jsou automaticky vyjmuty z platby DPH. Zavedeny jsou také celní úlevy a výhody zrychlené depreciace aktiv. Rozvoj nekonvenčních OZE tak nabízí příležitosti v dodávkách specifických komponent i celistvějších technologických řešení.

Kolumbie je zemí s šestým největším objemem vodních zdrojů na světě a díky tomu již v současné době získává přibližně 70 % elektřiny z vodních elektráren. Po problémech při výstavbě nedávno dokončeného vodního mega díla Hidroituango v departamentu Antioquia se jeví jako vhodná alternativa malé vodní elektrárny. Vláda v červenci 2021 zveřejnila plán na vybudování 70 takových elektráren s výkonem mezi 500 a 20 000 kW. Probíhá také rozšiřování systému tepelných elektráren v rámci 48 plánovaných projektů, které mají sloužit jako záložní zdroje energie v případě výpadků OZE. Pro české exportéry se tak otevírají možnosti v dodávkách turbín (vodních, parních, plynových), generátorů, transformátorů a elektrických rozvaděčů, včetně zmíněných malých vodních elektráren. Země navíc potřebuje modernizovat a rozšířit stávající distribuční systém elektrické energie v různých částech země, což se neobjede bez inovativních IT řešení.

Příhodné podmínky pro generaci energie z obnovitelných zdrojů poskytují zemi ideální předpoklady pro výrobu ekologického zeleného vodíku. Vláda v září 2021 představila novou vodíkovou strategii ( Hoja de Ruta del Hidrógeno ), ze které vyplývá, že modrý a zelený vodík budou hrát v letech 2030-2040 zásadní roli hlavně v průmyslovém, zemědělském a dopravním sektoru. Předpokládá se přitom, že do roku 2040 bude v Kolumbii vyráběný zelený vodík cenově plně konkurenceschopným ve srovnání s méně čistými alternativami. Uplatnit se tak mohou české zkušenosti v oblasti vodíkových technologií jako je ukládání vodíku, výroba svazků elektrolyzérů a vodíkových generátorů. Následovat by měly investice do projektů nejen na místní spotřebu, ale i na vývoz vodíku do zahraničí. Za tímto účelem chce vláda pokračovat v přizpůsobení infrastruktury, zejména úpravou přístavů na karibském i tichomořském pobřeží, které aktuálně slouží jako hlavní uzly pro vývoz a dovoz ropy a zemního plynu.

Zajímavou možností financování je kolumbijský Fond pro nekonvenční zdroje energie a efektivní hospodaření s energií ( FENOGE ), jehož prostřednictvím se finančně podporují jak národní, tak i zahraniční společnosti při rozvoji, propagaci a realizaci projektů OZE v zemi.

Kolumbie, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024, souhrnná teritoriální informace.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí