Argentina - Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024

Podíl investic do výzkumu a vývoje (VaV) činí v Argentině okolo půl procenta HDP, přičemž tři čtvrtiny těchto prostředků pochází z veřejného sektoru. Tento ukazatel je hluboko pod 2,34 %, které v průměru investují země OECD. V Latinské Americe činí průměr cca 0,7 % HDP, přičemž nejlépe je na tom Brazílie s 1,3 %. Panuje shoda, že úroveň investic v rámci Argentiny nedosahuje objemu potřebného k dosažení mezinárodní úrovně konkurenceschopnosti. Argentina má silnou výzkumnou tradici v oblasti biomedicíny, fyziky a zemědělských věd. Země se může pyšnit významnými kapacitami v oblasti obranných, jaderných a satelitních technologií, v nichž je průkopníkem v Latinské Americe.

Vědecký výzkum má v Argentině velmi dlouhou tradici sahající do 17. století. Výzkum v oblasti biomedicíny zemi vynesl hned tři Nobelovy ceny. Vzhledem k obrovské rozloze a vhodným podmínkám se úsilí soustřeďuje taktéž na zemědělské vědy. Dalšími důležitými oblastmi jsou fyzika, nanotechnologie či informatika. Konkrétními tématy, kterými se argentinští vědečtí pracovníci zabývají, jsou například výroba hormonů u klonovaných krav, vývoj nových transgenních odrůd obilovin a luštěnin tolerantních vůči agrochemikáliím a stresu. Argentina má významné kapacity v oblasti jaderné a satelitní technologie. Jako jediná země v Americe - spolu s USA - vyrábí a vyváží satelity. Země má zvládnuty všechny průmyslové procesy jaderného palivového cyklu, dokonce se zde vyrábí a vyváží jaderné reaktory. Země pokračuje i ve výzkumu v obranném průmyslu. Mezi nejvýznamnější pokroky patří vývoj raket AS-25K, které budou představeny ve verzích vzduch-moře a vzduch-země. Země vyrábí také vojenské a civilní vrtulníky, letadla a radary pro řízení letového provozu. Solidní úroveň investic vykazuje odvětví softwaru, které trvalý růst zaznamenává již pět let v řadě.

Podle údajů vlády zaměstnává technologický sektor až 430 000 lidí, na exportu se podílí přibližně 6 miliardami USD. Vědeckotechnické aktivity ve veřejném sektoru koordinuje především Ministerstvo pro vědu, technologie a inovace (MinCyT). Hlavní vědeckovýzkumnou organizací je Národní rada pro vědecký a technický výzkum (CONICET), jedná se o argentinskou obdobu Akademie věd ČR. CONICET sdružuje přes 330 výzkumných institucí napříč celou zemí a je považována za jednu z nejprestižnějších institucí toho typu na americkém kontinentu. Témata vhodná pro transfer znalostí a technologií (TZZ) úzce souvisí s výzvami, kterým Argentina dlouhodobě čelí. Jde například technologie aplikované v energetice (obnovitelné zdroje energie, udržitelný průmyslový rozvoj, skladování energie) či udržitelné zemědělství (genetický výzkum rostlin pro adaptaci na klimatickou změnu). V rámci instituce existuje 16 kanceláří transferu napříč celou zemí. V tomto ohledu AV ČR a CONICET udržují pravidelný kontakt, zájem je o partnerství v programech Horizon Europe či výměna informací v souvislosti s podporou akademických spin-off společností.

EU a Argentina vytvořily společný styčný úřad, jehož cílem je podporovat vzájemné vědeckotechnické aktivity ( www.oficinadeenlace.mincyt.gob.ar ). Celou řadu informací a publikací ohledně aktivit veřejného sektoru v oblasti VaV lze nalézt na webové stránce Ministerstva pro vědu, technologie a inovace ( www.argentina.gob.ar/ciencia ).