Norsko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024, souhrnná teritoriální informace
Norsko je 13. největší evropskou ekonomikou a po Švédsku druhou největší severskou. Pandemie měla pro norské hospodářství mírnější následky než pro většinu evropských zemí – propad HDP v krizovém roce 2020 činil jen 1,3 %, v roce 2021 již ekonomika rostla o 4 %, v roce 2022 o 3,2 % a pro rok 2023 se očekává 1,4% růst. Stabilní růst ekonomiky spolu s mírnou recesí během pandemie byl zapříčiněn především pozicí Norska jako energetické velmoci (je nejvýznamnějším dovozcem zemního plynu do Evropy), která se v souvislosti se snahami omezit energetickou závislost Evropy na Rusku umocnila a přináší rekordní zisky. Paralelně s těžbou Norsko rozvíjí příležitosti a technologie v oblasti obnovitelných zdrojů energie (ukládání oxidu uhličitého, vodík, větrné parky) a investuje do dopravní a zdravotnické infrastruktury. Lze také očekávat stabilně silnou poptávku po zboží a službách, a to díky značné kupní síle domácností. Přetrvávající výzvou pro ekonomiku je nedostatek kvalifikované pracovní síly v některých odvětvích a rezervy v konkurenceschopnosti. Míra nezaměstnanosti se vrátila do předpandemických hodnot - v nejbližších letech by se měla pohybovat stabilně kolem 3,5 %. Za vyšší mírou inflace jsou především rostoucí ceny elektrické energie, potravin a stavebních materiálů, nicméně v evropském srovnání je inflace znatelně mírnější. Veřejný dluh se daří snižovat i díky rekordním příjmům z prodeje zemního plynu.
Norsko - Hospodářské ukazatele
EIU, OECD, IMDNorsko | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 |
Růst HDP (%) | 4,0 | 3,2 | 1,4 | 1,9 | 2,5 |
Veřejný dluh (% HDP) | 42,6 | 28,1 | 22,8 | 18,9 | 15,3 |
Míra inflace (%) | 3,5 | 5,8 | 4,6 | 2,5 | 2,0 |
Populace (mil.) | 5,4 | 5,4 | 5,5 | 5,5 | 5,6 |
Nezaměstnanost (%) | 4,4 | 3,2 | 3,7 | 3,8 | 3,7 |
HDP/obyv. (USD, PPP) | 81 486,6 | 89 130,0 | 92 990,0 | 95 710,0 | 99 200,0 |
Bilance běžného účtu (mld. USD) | 65,4 | 155,7 | 114,9 | 110,9 | 108,6 |
Saldo obchodní bilance (mld. USD) | 63,7 | 157,1 | 128,9 | 122,5 | 118,8 |
Průmyslová produkce (% změna) | 3,3 | 2,5 | 5,1 | 3,7 | 3,4 |
Exportní riziko OECD | – | – | – | – | – |
Vývoj HDP
Podíl sektorů
zemědělství | 2,1 |
průmysl | 29,2 |
služby | 68,7 |
Norsko - Import dle zemí
Čína | 13,2 |
Švédsko | 11,3 |
Německo | 11,1 |
Spojené státy americké | 6,3 |
Velká Británie | 4,6 |
Norsko - Import dle zboží
Celkem | 99,2 |
Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob | 8,4 |
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných (ne surové), přípravky z nich j. n.; odpadní oleje | 2,9 |
Zařízení telekomunikační, příslušenství přístojů pro záznam, reprodukci zvuku, obrazu | 2,6 |
Rudy, koncentráty niklu, kamínek niklový ap. | 2,5 |
Zařízení k automat. zpracování dat, jednotky periferní | 2,3 |
Norsko - Příležitosti pro český export
- Dopravní infrastruktura
- Energetika
- Zemědělství a potravinářství
- Zdravotnictví a farmacie
- Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání
- ICT, elektronika, kyberbezpečnost
Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
29.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz