Obyvatelstvo v Pardubickém kraji v roce 2022 - počet obyvatel vzrostl v průběhu roku o více než 14 tisíc osob a ke konci rokku žilo na území kraje 529 tis. obyvatel

10. 8. 2023

Počet obyvatel Pardubického kraje vzrostl v průběhu roku 2022 o více než 14 tisíc osob, k 31. prosinci 2022 žilo na území kraje téměř 529 tis. obyvatel. Na přírůstku počtu obyvatel se podílelo pouze zahraniční stěhování. Přirozenou měnou kraj obyvatele již třetím rokem výrazně ztratil, když počet zemřelých o 1,1 tis. osob převýšil počet živě narozených dětí. Meziročně ubylo zemřelých, živě narozených dětí i rozvodů, naopak sňatků bylo uzavřeno více.

Pozn.: Bilance obyvatel zahrnuje osoby, kterým byla udělena dočasná ochrana v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině.

K 31. prosinci 2022 žilo na území Pardubického kraje celkem 528 761 osob (261 290 mužů a 267 471 žen). Oproti 1. lednu 2022 se celkový počet obyvatel kraje zvýšil o 14,2 tis. osob. Výrazné přírůstky počtu obyvatel zaznamenaly všechny kraje České republiky. V přepočtu na tisíc obyvatel přibylo nejvíce osob v Hl. městě Praze (61,2 ‰), Plzeňském (44,6 ‰), Středočeském (36,8 ‰) a Karlovarském kraji (35,6 ‰). Pardubický kraj se s hodnotou 27,1 ‰ zařadil na páté místo. Nejnižší relativní přírůstky zaznamenaly kraje Moravskoslezský (9,8 ‰), Zlínský (14,0 ‰) a Olomoucký (14,1 ‰).

Na růstu počtu obyvatel v Pardubickém kraji se podílelo pouze stěhování. Migrační přírůstek v roce 2022 v kraji dosáhl 15,4 tis. osob, což bylo meziročně 9,2krát více. Na kladné hodnotě migračního salda má v kraji dlouhodobě zásluhu pouze zahraniční stěhování. Ze zahraničí se na území Pardubického kraje v průběhu roku 2022 přistěhovalo 16,2 tis. osob (polovina z nich směřovala do okresu Pardubice), do zahraničí se vystěhovalo 784 osob.Zahraničním stěhováním tedy vzrostl počet obyvatel kraje o 15,5 tis. osob. Nejvyšší kladné saldo (14,6 tis. osob) bylo zaznamenáno u občanů Ukrajiny. Stěhováním mezi kraji České republiky ztratil Pardubický kraj 101 obyvatel (4 312 přistěhovalých a 4 413 vystěhovalých).

Pohyb obyvatel v Pardubickém kraji v letech 2001 až 2022

Přirozenou měnou kraj již třetím rokem v řadě počet obyvatel ztratil, když počet zemřelých osob byl o 1 120 vyšší než počet živě narozených dětí. Meziročně zemřelo sice téměř o tisíc osob méně (-942), zároveň však značně klesl také počet živě narozených dětí (-492).

Počet obyvatel v Pardubickém kraji a jeho okresech v roce 2022

Díky výrazným migračním přírůstkům vzrostly meziročně počty obyvatel ve všech okresech kraje. Nejvyšší celkový přírůstek evidujeme v okrese Pardubice (+7,3 tis. osob), o více než 2,5 tis. narostl v průběhu roku 2022 počet obyvatel okresů Chrudim a Ústí nad Orlicí, na Svitavsku přibylo 1,7 tis. osob. Ve všech okresech kraje byly ve sledovaném období zaznamenány úbytky počtu obyvatel přirozenou měnou (převaha počtu zemřelých nad narozenými), nejvíce na Svitavsku.

Pohyb obyvatel v Pardubickém kraji a jeho okresech v roce 2022

Během roku 2022 se v kraji živě narodilo 4 929 dětí (meziročně o 492 dětí méně), nejméně za posledních 17 let. Na 1 000 obyvatel středního stavu připadalo 9,4 živě narozených při shodném republikovém průměru. Prvorozené děti tvořily 44,9 % všech živě narozených, druhorozené 38,5 % a děti narozené ve třetím či vyšším pořadí 16,6 %. Mimo manželství se narodilo 2 385 dětí, tj. 48,4 % ze všech živě narozených (šestý nejnižší podíl v mezikrajském srovnání) při 48,2% republikovém podílu. V rámci kraje měly děti narozené neprovdaným matkám nejvyšší zastoupení v okrese Chrudim (51,5 %), nejnižší pak na Pardubicku (46,1 %).

Pohyb obyvatel v Pardubickém kraji a jeho okresech v roce 2022

V roce 2022 v kraji zemřelo 6 049 osob (3 084 mužů a 2 965 žen), což bylo o 942 osob méně než v předchozím roce. Ve srovnání s průměrem let 2015–2019 (před pandemií covidu-19) byl loňský počet zemřelých vyšší o 11 %. Úmrtnost vyjádřená počtem zemřelých na 1 000 obyvatel středního stavu dosáhla v roce 2022 v kraji 11,5 ‰ při republikovém průměru 11,2 ‰. Téměř polovina (48,5 %) zemřelých byla starší 80 let. V uvedeném období zemřelo v kraji 12 dětí do 1 roku.

Naděje dožití při narození (udává průměrný počet let, který má před sebou jedinec v určitém věku, pokud by zůstaly zachovány úmrtnostní poměry, které jsou ve sledovaném období) po dvouletém období snižování způsobeném zhoršením úmrtnostních podmínek v důsledku pandemie covid-19 vzrostla. Chlapec narozený v období let 2021–2022 v Pardubickém kraji by se mohl dožít 75,6 let (o 0,5 roku více než v období 2020–2021), dívka narozená ve stejném období pak 81,2 let (nárůst o 0,2 roku). Střední délka života v kraji je v mezikrajském srovnání v případě mužů pátá nejvyšší, v případě žen devátá nejvyšší.

V průběhu roku 2022 bylo v kraji uzavřeno 2 647 manželství, tj. o 338 více než v předchozím roce. V 68 % událostí šlo u obou snoubenců o jejich první sňatek. V relativním vyjádření (po přepočtu na 1 000 obyvatel) dosáhla sňatečnost v Pardubickém kraji hodnoty 5,0 ‰ při mírně vyšším republikovém průměru (5,1 ‰).

Rozvedeno bylo v kraji podle dostupných údajů v uplynulém roce 829 manželství, což bylo ve srovnání s rokem 2021 o 126 méně a zároveň nejméně v časové řadě od roku 1990. Rozvodovost na 1 000 obyvatel dosáhla v kraji 1,6 ‰ při republikovém průměru 1,8 ‰.

Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky bylo v kraji v roce 2022 evidováno 1 207 potratů (dlouhodobě nejméně), z nich 55 % představovala umělá přerušení těhotenství. V relativním vyjádření (po přepočtu na 1 000 obyvatel) dosáhla celková potratovost v Pardubickém kraji 2,3 ‰ (při 2,6‰ republikovém průměru), čímž se řadil mezi kraje s nejnižší hodnotou tohoto ukazatele.

Obyvatelstvo Pardubického kraje (absolutně, relativně, meziroční změny)

K 31. 12. 2022 žilo ve 38 městech Pardubického kraje cellkem 322 393 obyvatel, městské obyvatelstvo tak aktuálně tvoří 61,0 % obyvatel kraje. Na meziročním nárůstu počtu obyvatel o více než 9 tis. osob se podílelo stěhování, přirozenou měnou města obyvatele ztratila.

Nejlidnatějším městem kraje bylo ke konci roku 2022 krajské město Pardubice s 92,1 tis. obyvateli, početně nejmenším městem zůstal Brandýs nad Orlicí (1,3 tis. obyvatel). Mezi okresy Pardubického kraje se nejvyšším podílem městského obyvatelstva vyznačuje okres Pardubice (69,2 %), nejnižším pak okres Svitavy (49,0 %).

Poznámky:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.