Informace GFŘ k uplatnění DPH při bezúplatném dodání zboží - od 1. srpna 2023 mění přístup k uplatňování DPH při bezúplatném dodání zboží.

Generální finanční ředitelství  

Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1  

Sekce metodiky daní  

Č. j. 49530/23/7100-30116-050822  

Informace GFŘ k uplatnění DPH při bezúplatném dodání zboží  

Podnikatelské subjekty – obchodní korporace i fyzické osoby poskytují, v rámci svých  odpovědnostních programů a další charitativní či sociální činnosti, materiální pomoc  potřebným osobám ve formě darování zboží. Nejrozšířenější materiální pomocí jsou  především potraviny a drogistické zboží, nicméně v souvislosti s aktuálními potřebami je to  také např. oblečení, domácí potřeby či nábytek.  

V praxi je tato materiální pomoc ve velké míře realizována prostřednictvím darování zboží  specializovaným subjektům, které v rámci své činnosti dále bezplatně zabezpečují  shromažďování, skladování a další distribuci zboží potřebným osobám. Mezi nejvýznamnější  subjekty v rozdělování materiální pomoci potřebným náleží potravinové banky, které jsou  doplňovány nábytkovými bankami a dalšími podobnými dobročinnými institucemi.  

Cílem této Informace je ujednotit a vymezit základní pravidla a přístupy pro uplatnění daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) ve specifickém případě, kterým je bezúplatné dodání  zboží plátcem v situacích, kdy tento plátce při pořízení tohoto zboží oprávněně uplatnil  nárok na odpočet daně. Tato pravidla a principy platí obecně a neváží se ke konkrétnímu  typu zboží či příjemci daru, byť jsou typicky v praxi aplikována v souvislosti s činností výše  uvedených potravinových a nábytkových bank či podobných institucí.  

Uplatňování DPH vychází ze zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění  pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), s přihlédnutím k související judikatuře Soudního  dvora EU.  

Podle § 13 odst. 4 písm. a) ve spojení s odst. 5 téhož ustanovení zákona o DPH platí, že pokud  plátce při pořízení zboží oprávněně uplatnil nárok na odpočet daně, je povinen při jeho  bezúplatném dodání uplatnit daň na výstupu. Tímto je v tuzemském zákoně o DPH promítnuta  jedna ze základních zásad systému daně z přidané hodnoty. Základ daně, ze kterého má být  daň odvedena v takovýchto případech, se stanovuje podle § 36 odst. 6 písm. a) zákona o DPH.  

Ze znění tohoto ustanovení pak vyplývá, že při stanovení základu daně je třeba vycházet  ze způsobu pořízení daného zboží. Může se jednat o zboží, které  

1. plátce daně původně nakoupil („nakoupené zboží“) nebo  

2. plátce daně získal jiným způsobem, než koupí („jinak pořízené zboží“).  

Základem daně u plátcem nakoupeného zboží při jeho bezúplatném dodání je cena zboží,  za kterou bylo zboží pořízeno, se zohledněním stavu zboží ke dni uskutečnění zdanitelného  plnění (tedy ke dni bezúplatného dodání). Cenou zboží se pro tyto případy tedy rozumí aktuální  zbytková hodnota zboží, která odpovídá pořizovací ceně zboží, případně navýšené o náklady  na přeměnu/zvelebení/modernizaci předmětného zboží1 a snížené o hodnotu fyzického  

1 Viz v tomto smyslu zejména rozsudek ze dne 8. listopadu 2012, Gemeente Vlaardingen, C-299/11,  EU:C:2012:698, bod 30. 

Č. j.: 49530/23/7100-30116-050822 strana 2 (celkem 3)  

a morálního opotřebení zboží ke dni jeho bezúplatného dodání. Jako jisté zjednodušení je  možné vycházet z reálné (tržní) ceny uvedeného zboží k datu jeho bezúplatného dodání  s ohledem na stav zboží v okamžiku bezúplatného dodání2. V případě, že by aktuální reálná  (tržní) cena přesáhla základ daně stanovený při původním nákupu předmětného bezúplatně 

dodávaného zboží, pak se pro účely bezúplatného dodání zboží použije základ daně ve výši,  která odpovídá původnímu nákupu zboží.  

Základem daně u jinak pořízeného zboží je cena obdobného zboží ke dni uskutečnění  zdanitelného plnění (tedy ke dni bezúplatného dodání). Pokud se jedná o zboží, které je  na trhu prakticky ojedinělé a jehož tržní cenu proto určit nelze, pak je základem daně výše  celkových nákladů vynaložených na pořízení zboží dárcem ke dni uskutečnění zdanitelného  plnění (ke dni bezúplatného dodání) včetně případného zohlednění nákladů 

na přeměnu/zvelebení/modernizaci předmětného zboží2.  

Specifickými případy zjištění výše základu daně u bezúplatného dodání zboží mohou být  situace, kdy základ daně stanovený výše popsanými způsoby je fakticky ve zlomkové  (minimální) hodnotě, která se může blížit nule. V závislosti na způsobu stanovení základu daně je totiž nezbytné přihlížet i k takovým okolnostem, jako je příkladně stav zboží v okamžiku  darování, fáze jeho prodejního procesu, situace na předmětném trhu.  

Základ daně, který se může blížit nule, je zpravidla možné akceptovat v případech, kdy se  jedná např. o darované potraviny, které jsou dle příslušných předpisů stále upotřebitelné  (poživatelné), ale zároveň jsou již velmi obtížně uplatnitelné v běžném prodeji či zcela  neprodejné. Může jít například o potraviny blížící se datu spotřeby nebo datu minimální  trvanlivosti; obdobně tak i o neprodejné hotové jídlo z důvodu ukončení provozu. Dále to  mohou být potraviny, které musí být vyřazeny z běžného prodeje z důvodu  např. nevyhovujícího obalu, nesprávného značení či jiného závažného poškození. Obdobným  způsobem lze nahlížet případně i na nepotravinářské zboží s datem minimální použitelnosti,  jako je kosmetika, drogistické zboží, farmaceutické zboží, krmivo pro zvířata nebo výrobky  stavební chemie, jako je silikon nebo nátěrové hmoty, a také květiny a jiné zboží podléhající  rychlé zkáze.  

Základ daně, který se může blížit nule, zpravidla není možné stanovit v případech darování  aktuálně běžně obchodovaného zboží (notebook, mobilní telefon, kancelářský materiál apod.);  a to ani z důvodu sociální, charitativní či humanitární potřeby. Zde zpravidla základ daně bude  roven běžné tržní ceně.  

Z výše uvedených skutečností je zřejmá určitá variabilita stanovení základu daně při darování  zboží s ohledem na jeho druh a stav nebo aktuální tržní situaci. Jednu z krajních variant  představuje zboží, které je v okamžiku darování standardně obchodované na trhu a kde základ  daně odpovídá běžné tržní ceně. Opakem pak je situace, kdy na základě okolností vztahujících  se k danému zboží může být základ daně stanoven ve zlomkové (minimální) hodnotě. U zboží,  které se nachází mezi těmito mezníky, je také nezbytné vyhodnotit všechny relevantní  skutečnosti, a ty zohlednit při stanovení základu daně.  

Pro prokázání darování zboží lze doporučit, aby si daňový subjekt zajistil důkazní prostředky,  ze kterých bude zejména patrný předmět, rozsah a okamžik poskytnutí daru. Pro prokázání  ocenění zboží pro účely stanovení základu daně doporučujeme zdokumentovat i stav  darovaného zboží (poškozené obaly, blížící se datum spotřeby apod.).  

Pro úplnost uvádíme, že pokud plátce již nakupuje zboží s cílem jeho bezúplatného dodání,  pak není možné uplatnit nárok na odpočet daně dle § 72 zákona o DPH a následné darování  

2 Viz v tomto smyslu rozsudek ze dne 17. května 2001, Fischer a Brandenstein, C-322/99 a C-323/99,  EU:C:2001:280, bod 80. 

Č. j.: 49530/23/7100-30116-050822 strana 3 (celkem 3)  

tohoto zboží pak není předmětem daně – s výjimkou situace uvedené v § 68 odst. 15 zákona  o DPH.  

Vydáním této informace se zrušuje Informace GFŘ k uplatnění DPH při darování zboží  do potravinových bank ze dne 15. 12. 2014 č. j. 59193/14/7100-20116-011695.  

Ing. Radek Novotný  

ředitel sekce