Kolik změn zaměstnavatelů ze mě udělá job hoppera?

Personalisté si postupně zvykají, že častější změny zaměstnání jsou dnes zcela běžným jevem. Pro časté změny zaměstnání se vžil termín job hopping, který je typický, nikoli však výhradně, pro lidi v začátcích pracovní kariéry.

V životopisech se teď noví zaměstnavatelé častěji objevují po roce či dvou, někdy dokonce i častěji. Nemusí to ovšem znamenat, že dotyčný je fluktuant. „Na počátku kariéry je celkem běžné, že si člověk vyzkouší různé obory a zaměstnavatele, aby našel práci, kde se bude cítit spokojeně. Mladí lidé jsou v tomto směru v posledních letech odvážnější a velké množství dostupných pracovních míst je naplňuje celkem oprávněnou jistotou, že bez práce nezůstanou,“ komentuje Kristýna Králová z personálně poradenské společnosti HAYS.

Z online průzkumu, který společnost Hays provedla, vyplývá, že po méně než roce změnilo práci 8 % respondentů, dalších 17 % lidí odchází od svého zaměstnavatele do dvou let. „Vyšší fluktuaci obecně pozorujeme na juniorních obchodních rolích, na vstupních administrativních pozicích nebo například v zákaznickém servisu. Jsou ovšem ale také obory, které jsou typické poměrně vysokou loajalitou zaměstnanců – patří sem například sektor financí a účetnictví, řada technických profesí nebo pozice v top managementu. Loajalita ale samozřejmě nesouvisí jen s oborem, velmi záleží na tom, jak se firma o své zaměstnance stará a zda jim umožní profesní růst,“ uvádí Kristýna Králová z Hays.

Nikdo nechce celý život začínat od začátku. Jak často tedy měnit práci?

Li dé mají různou motivaci ke změně. Mladí uchazeči po škole jsou flexibilnější a více otevření změně než lidé ve středním a vyšším věku, kteří mohou být vázáni hypotékou či rodinnými povinnostmi. S přibývajícími zkušenostmi a věkem se obvykle zaměstnanci stávají loajálnějšími.

„V prvních pěti letech kariéry aktuálně pozorujeme u uchazečů až tři zaměstnavatele, následně již změny nebývají tak časté – dle průzkumu Hays, 21% respondentů zůstává u zaměstnavatele obvykle 2-4 roky a nejvyšší procento lidí (35%) mění práci po 5 a více letech,” vysvětluje Kristýna Králová z Hays.

Více pracovních zkušeností nutně neznamená, že jste job hopper

Důvodů ke změně zaměstnání je nespočet, a proto je dobré důvody odchodu u jednotlivých pozic uvést už v životopise. „Pracovali jste na časově omezenou stáž nebo brigádu, vypomáhali jste v sezóně, ukončili jste podnikání, přestěhovali jste se, nebo jste prostě jen neměli prostor posunout se v kariéře dál? Toto vše jsou legitimní důvody, které by měl personalista znát, když váš životopis poprvé uvidí. Některé úvazky a pracovní pozice se mohou časově i překrývat, to je typické pro projektovou práci. V posledních letech přibylo také časově omezených pracovních příležitostí i lidí, kteří přecházeli z IČO do pracovního poměru či naopak,“ vysvětluje Kristýna Králová z Hays.

Kdy jsou časté změny na škodu?

Pokud má kandidát o pracovní místo letitou praxi, nicméně také neobvykle široký výčet zaměstnavatelů, nemusí dostat příležitost o místo se ucházet – firma, která obvykle hledá člověka s potenciálem zůstat ve společnosti dlouho jej vyhodnotí jako rizikového.

Pokud odcházíte z každého zaměstnání, protože vás práce nenaplňovala nebo kvůli osobním neshodám s manažery nebo kolegy, náborový manažer pochopitelně zpozorní a bude se zajímat o podrobnější vysvětlení, aby dokázal vyhodnotit, nakolik jejich firemní kultura souzní s vašimi hodnotami a osobními preferencemi. Každopádně je třeba počítat s tím, že o důvody změn se na pohovoru budou personalisté zajímat a čím více jich bude bez zjevných důvodů, tím detailněji se mohou ptát. Koneckonců, obě strany by měly mít stejný cíl – tedy oboustranně výhodnou spolupráci založenou na důvěře a další perspektivě.

Okomentovat na Facebooku