Letem světem: krizový management z příkopy

Minulý týden sice Fed a ECB zvýšily sazby, ale tiskovky byly hodně opatrné ohledně možnosti dalšího zvyšování. Lagarde uvedla, že v září může být pauza, ale to nevylučuje zvýšení na dalším zasedání.

Tento týden zasedá ČNB a BoE. ČNB bude chtít opět říci, že snižování sazeb není blízko, ačkoliv její nová prognóza bude ukazovat něco jiného. Minule základní scénář ukazoval potřebu snížit repo na 5,75 už na konci letošního roku a na 3,75 na konci příštího. Od té doby nižší inflace, horší data z ekonomiky, především z průmyslu. 

Aleš Michl přednesl v Senátu, poněkud kontroverzní projev. Například řekl, že nová bankovní rada přebírala v červenci 2022 „ČNB s nejvyšší ztrátou, s nejhorším hospodářským výsledkem v historii.“ Pomiňme, že to vypadá, jako by uvedl dva fakta, přitom jde o to samé. Paradoxní na tomto výroku je, jako kdyby nastoupil super krizový management, který měl tuto ztrátu vyřešit. Ne. Za prvé, Aleš Michl je členem bankovní rady od prosince 2018, takže za tento stav nese spoluodpovědnost. Za druhé, ztráta je ovlivněna zvýšením úrokových sazeb, tedy měnovou politikou, která má řešit inflaci. Aleš Michl sice nehlasoval ani pro jedno zvýšení sazeb, ale ve svém projevu pak řekne „Zvolili jsme strategii stability úrokových sazeb na 7 procentech.“ Takže je vděčný za tom, že minulá bankovní rada navzdory jeho názoru sazby na sedmičku zvýšila. Uvedl také, že „Nyní je inflace  již těsně pod 10 procenty. Stále to ale není úroveň, se kterou jsme spokojeni. Stále to je inflace vysoká, je to úroveň, která zatím neumožňuje snížit úrokové sazby.“ Centrální banky nereagují na současnou inflaci, ale na její výhled. Jednoduše proto, že akce (změna sazeb) a reakce (změna inflace) má docela velké zpoždění. ČNB předpokládá toto zpoždění na 12-18 měsíců. Nová bankovní rada tento horizont dokonce měla tendenci prodlužovat. Každopádně úvahy o nastavení úrokových sazeb a dalších nástrojů měnové politiky musí brát v potaz prognózu. Může mluvit o rizicích prognózy, například o inflačních očekáváních, mzdové spirále. Ale ne o tom, že současná inflace neumožňuje snížit sazby, když prognóza ČNB naznačuje, že už na začátku příštího roku spadne inflace k cíli.

My čekáme první snížení v listopadu a další v prosinci. Data ukazují, že by sazby mohly jít dolů už nyní. Posunutí je čistě ovlivněno postojem bankovní rady. Na podzim plně dorazí z Německa recese v průmyslu. Takže mzdový růst zvolní, a navíc bude kompenzován poklesem hrubé provozní marže, takže se růst mezd plně neprojeví v cenách. Je možné, že letos bankovní rada vůbec nesníží sazby, jak to třeba naznačuje Honza Procházka? Ano, ale dnešní makro data nám ukazují, že by šlo o makro chybu, která by se podepsala na výrazně nižším růstu ekonomiky a inflací pod inflačním cílem.

Čínské politbyro je nervózní z toho, jak slabého růstu dosahuje čínská ekonomika. A proto chce připravit výrazné stimulace v oblasti bydlení (v Číně splaskává nemovitostní bublina), infrastruktury a chce řešit lokální (pře)zadlužení. Chce také zlepšovat podnikatelské prostředí a více podporovat kapitálové trhy (poté co se hroutili po zásazích právě politbyra). Tohle může krátkodově/cyklicky nakopnout čínskou ekonomiku, ale zůstávám pesimistický ohledně schopnosti vlády strukturálně podpořit potenciální růst.

Premiér Petr Fiala slibuje, že příští rok nepřesáhne deficit státního rozpočtu 3%.

David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny