Zvýšení spotřební daně na naftu konkurenceschopnost českých dopravců neohrozí. Bude nadále levnější než na Slovensku a v dalších okolních zemích s výjimkou Polska

Spotřební daň z motorové nafty by se mohla na původní úroveň vrátit letos září. Příslušný návrh vlády dnes prošel Senátem. Opatření by jen letos přineslo veřejné kase více než tři miliardy korun navíc. Pomůže tedy stabilizovat veřejné finance, byť jen poměrně zanedbatelně. Přesto takový zásah dává smysl. Daň se vrací na úroveň z doby před loňským červnem. Tehdy vláda rozhodla spotřební daň z pohonných hmot snížit z důvodu historicky rekordních cen paliv. Od té doby však paliva, která rekordně zdražily důsledky vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, dramaticky zlevnila, v případě nafty až o bezmála 20 korun na litr.

Navrácení daně na původní úroveň, tedy o 1,50 koruny na litr výše, bude znamenat skokové zdražení nafty, a to o 1,80 až dvě koruny na litr. Čerpadláři totiž zohlednění také vyšší DPH. Někteří se budou snažit situace využít k navýšení marží pod záminkou zvýšení daně .

Z dat Evropské komise, zveřejněných minulý týden, plyne, že Česko má nyní pátou nejnižší cenu nafty v EU. Levněji ji tankují pouze na Maltě, v Bulharsku, v Rumunsku a v Litvě. Pokud by se nyní zvýšila daň z nafty průměrně o 1,90 na litr, Česko bude mít sedmou nejnižší cenu nafty. V pomyslném žebříčku zemí EU podle nejnižších cen nafty se před něj totiž dostanou ještě Polsko a těsně také Španělsko. Ceny na Slovensku, v Maďarsku, Německu či Rakousku budou i nadále vyšší než v ČR.

Cena nafty v Česku bude však oproti naftě v Polsku dražší jen zhruba o 1,20 koruny na litr. Takový rozdíl nijak dramaticky neohrožuje konkurenceschopnost českých dopravců.

Sdružení Česmad Bohemia však nedávno varovalo, že zvýšení daně je o jejich konkurenceschopnost připraví. To však tedy data příliš nepotvrzují.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank