V Rakousku chtějí změnu zákona o pojistné smlouvě. Jaký je důvod?

Přírodních živelních událostí se širokým dopadem přibývá. Náklady na pojistná plnění za škody tohoto druhu stouply v Rakousku pojišťovnám až na miliardu EUR. Asociace místních pojistitelů (VVO) proto chce krytí pro přírodní katastrofy integrovat do požárního pojištění.

Podle zainteresovaných expertů je navíc třeba počítat s dalším nárůstem počtu přírodních katastrof, jak podotkl Klaus Scheitegel, viceprezident rakouské asociace pojišťoven (VVO) na květnové společné tiskové konferenci pořádané s Kuratoriem pro bezpečnost provozu (KFV).„Ale stávající pojistné řešení, které si Rakušané mohou koupit, je bohužel nedostačující, zejména v oblasti zemětřesení a povodně,“ zdůraznil Klaus Scheitegel. Vzhledem k tomu, že jde o kumulativní události, při nichž nastane jako důsledek nekalkulovatelné množství škod, jsou krytí limitována.

Stoletá velká voda 2002 způsobila pojištěnou škodu ve výši 200 a 400 milionů EUR, připomněl generální sekretář asociace Christian Eltner. Mezitím ovšem vývoj přinesl stav, kdy podobné události se opakují každých pár let znovu, pokud ne rovnou každoročně. V poslední době se objem škod krytých pojištěním navýšil na až miliardu EUR ročně. Proto pojišťovnictví žádá o politickou podporu pro změnu.

Integrace přírodních katastrof do požárního pojištění

V rámci EU lze sledovat různé modely. VVO je pro změnu Zákona o pojistné smlouvě s cílem, aby tam, kde se prodává požární pojištění, bylo současně „přibaleno“ krytí proti přírodním katastrofám. Tím by se trh vyhnul negativní selekci rizik, protože různá živelní rizika, jako jsou tíha sněhu, povodeň, vichřice nebo zemětřesení, postihují různé regiony Rakouska v nestejné míře.

Pojištění proti živlům by tam mělo být zahrnuto do požárního pojištění, protože jde o široce rozvinutý druh pojištění. Touto cestou by se odlehčilo i veřejným zdrojům a fondům, zdůrazňují zástupci VVO. Podle nastínění konkrétního řešení pro koncového klienta ze strany Klause Scheitegela by podle zvolené varianty spoluúčasti došlo integrací živlů do požárního pojištění ke zvýšení pojistného o 10 až 15 %.

Nyní volá VVO po politickém řešení, samozřejmě nikoli ze dne na den. Nicméně odpovídající návrhy byly diskutovány už delší dobu a na problém se upozorňuje mnoho let. Zástupci VVO jsou přesvědčeni, že budou moci s politiky probrat cílenou pojistnou ochranu pro tento účel. Už proběhly první „kuloární“ rozhovory, z nichž lze údajně čerpat „jistý optimismus“. Také generální sekretář Eltner vychází z toho, že se věci dají do pohybu, už jen proto, že četnost přírodních katastrof se zvyšuje, a tudíž sílí tlak na efektivní řešení.

Lidé si rizika uvědomují, ale zatím nepřemýšlí o změně

K tématu se vyjádřil na tiskové konferenci i Christian Schimanofsky, ředitel Kuratoria KFV. Podle něj roste v posledních letech vnímání populace ve věci přírodních rizik. To ukazuje „Monitor přírodních nebezpečí“, sestavovaný od roku 2013 ze strany KFV. Současně však poslední vlna ankety provedená na vzorku 1 211 osobách v únoru 2023 přinesla poznatek, že potřebná „změna myšlení“ u obyvatelstva Rakouska ještě neproběhla. Sice 80 % dotázaných účastník počítá s tím, že se problém přírodních živlů bude prohlubovat, nicméně jen polovina se domnívá, že by se jich to dotýkalo osobně.

Bezmála 2/3 oslovených (62 %) zastává stanovisko, že odpovědnost za řešení problému je na úřadech. „V mezinárodním srovnání vychází viditelně závěr, že ochota k vlastnímu zabezpečení v Rakousku je doposud jen velmi málo rozvinuta“, konstatoval Schimanofsky. Méně než polovina respondentů se cítí být dostatečně dobře informována o prevenci. Pouze každý druhý dotázaný zná význam civilních poplachů a ví současně, co při poplachu dělat.

Studie KFV ukazuje současně, že vlastní iniciativa a prevence jsou velmi účinným prostředkem. Schimanofsky k tomu dodal: „Téměř každá osoba, která se aktivizovala při nějakém varování před přicházející extrémní nepřízní počasí, mohla také skutečně nějaké škodě zabránit.“

Více menších lokálních ničivých událostí

V Rakousku v posledních desetiletích přibývá během roku počet dnů se silnými dešťovými srážkami. Podle Marca Olefse, šéfa výzkumu následků klimatu ve společnosti Geosphere Austria, je to během léta až o 30 %. Je to podle něj jeden z vyčíslitelných důsledků klimatické změny. Naproti tomu ubylo dnů s malými srážkami. Zde existuje přímá souvislost s oteplováním zeměkoule: „Neboť na každý 1 stupeň oteplení může absorbovat atmosféra o 7 % vodní páry více, během bouřek dokonce o 15 %. Bouřkové mraky tak obsahují stále více vody, což může přinášet labilní vrstvení vzduchu. To dodává více energie pro bouřky malé svým lokálním zásahem, ale s větším škodním potenciálem, jaký přinášejí silné lijáky, krupobití nebo hromy,“ vysvětlil Marc Olefs.

Zejména severně a jižně od alpského masívu se už pravděpodobnost silných dešťů podstatně zvýšila. Protože jaro a podzim jsou stále teplejšími obdobími v roce, rozšiřuje se sezóna bouřek i časově. Do budoucna je tak podle Olefse třeba počítat s „roztažením“ ohrožení i do časného jara nebo až do konce podzimu. „V případě dodržení klimatických cílů z Pařížských dohod by bylo možné udržet vývoj na aktuální úrovni. Pokud ale bude pokračovat stoupající trend skleníkových plynů, je třeba očekávat dalekosáhlé změny u extrémních výkyvů počasí,“ uzavřel téma Olefs.