Mezinárodní měnový fond věří ruské ekonomice víc než sama Moskva. Sankce jsou „dramaticky neefektivní“ varuje Wolfgang Münchau, bývalý šéfkomentátor Financial Times

Mezinárodní měnový fond včera publikoval aktualizovanou prognózu hospodářského růstu jednotlivých světových ekonomik. Oproti své dubnové prognóze citelně přilepšil Rusku. Málokterá jiná ekonomika se dočkala tak výrazného zlepšení odhadového výkonu. Zatímco v dubnu MMF počítal, že Rusko letos vykáže růst 0,7 procenta, nyní už předpokládá, že to bude 1,5 procenta. To je dokonce lepší prognóza, než jakou zveřejnila sama Moskva – ta počítá s letošním růstem ve výši 1,2 procenta. 

Washingtonská instituce navíc Rusku znatelně zlepšila také odhad růstu pro rok 2024. jeho ekonomika by měla v příštím roce stoupnout o 1,3 procenta, zatímco v dubnu MMF předpokládal nulový růst.

Podle MMF se v lepším výhledu ruské ekonomiky zrcadlí příznivější čísla ze segmentu maloobchodu, stavebnictví a průmyslové výroby. Silnější vyhlížený výkon ruské ekonomiky tak v očích MMF evidentně není jen výsledkem mohutnících výdajů na válku a zbrojení, byť ty jistě hrají podstatnou roli.

Celkově Rusko pohání svoji ekonomiku expanzivní rozpočtovou politikou, která ovšem nemusí být udržitelná. Rusko totiž navyšuje své veřejné výdaje i díky penězům, které mu na účtech přistály loni, kdy markantně vydělávalo na růstu světových cen energií, důsledku jeho invaze na Ukrajinu. Jenže ruku v ruce s tím, jak se Západ postupně od ruských energií odstřihává, klesá jednak jejich světová cena a jednak samozřejmě poptávka po těch ruských, neboť země typu Indie, Číny, Turecka či Spojených arabských emirátů nejsou s to svojí poptávkou Západ plně nahradit. 

Současně MMF čelí kritice, že se ve svých odhadech až příliš spoléhá na ruská statistická data, která mají být výrazně „cinknutá“, překroucená kremelskou propagandou.

Nepochybně, ruská čísla je třeba brát s rezervou. Na stranu druhou však za nimi nelze spatřovat jen propagandu. V Rusku stále působí celá řada západních firem. Vždyť třeba klíčovými hráči v maloobchodu, konkrétně největšími producenty mléčných výrobků zůstaly v Rusku i loni západní společnosti Danone a PepsiCo, jak plyne z údajů, které tento týden zveřejnil ruský list Kommersant. Danone či PepsiCo v zemi působí i nadále, byť v případě Danone kremelský režim v minulém týdnu přistoupil k jeho znárodnění. Kreml si údajně chce znárodněním naklonit tamní oligarchy – jimž znárodněný západní majetek za výhodných podmínek „přihrává“ – a utužit jejich loajalitu po nezdařeném červnovém puči žoldáků Jevgenije Prigožina, jenž autoritou ruského režimu značně otřásl.   

I tak však některé prominentní hlasy Západu upozorňují, že sankce proti Rusku nejsou dostatečně účinné. „Protiruské sankce se ukazují být dramaticky neefektivní,“ míní například Wolfgang Münchau, do roku 2020 hlavní evropský komentátor listu Financial Times.

Rusko podle něj letos svým růstem citelně překoná Německo. MMF mu svojí zmíněnou včerejší prognózou dává za pravdu. Zatímco totiž tedy Rusko má podle ní letos růst o půldruhého procenta, německá ekonomika se propadne. A to ještě hlouběji, než MMF předpokládal v dubnu. Tehdy vyhlížel její pokles o 0,1 procenta, nyní už o 0,3 procenta. Klíčovým důvodem německého propadu je právě opouštění ruských energií, na nichž Německo až do loňska bylo enormně závislé. A samozřejmě s tím související sankce.

Zmíněný Münchau má západní sankce za nečekaně symetrické; poškozují totiž prý Západ, hlavně EU, srovnatelně jako Rusko. Zatímco Západ se potýká s vysokou inflací a výrazným propadem reálných výdělků lidí, Rusko dle něj čelí mnohem slabší inflaci a jeho reálný výdělek se vyvíjí příznivěji. Což může být zásadní důvod, proč má Kreml i se svojí válkou stále tak silnou podporu ruské veřejnosti – i navzdory fiasku v podobě Prigožinova pokusu o puč.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank