S Německem vnímáme největší hrozby současnosti stejně - Ministryně Černochová

Německý ministr obrany Boris Pistorius je na dvoudenní návštěvě ČR. S ministryní obrany Janou Černochovou dnes navštívili Národní památník hrdinů heydrichiády, na Ministerstvu obrany pak diskutovali současnou a budoucí obrannou spolupráci.

Dnešní návštěva ministra obrany Spolkové republiky Německo byla dalším důležitým mezníkem v česko-německých vztazích. Boris Pistorius se totiž stal prvním německým ministrem obrany, který navštívil kryptu chrámu svatého Cyrila a Metoděje, v níž se čeští parašutisté za 2. světové války bránili v obklíčení. Kromě samotné krypty ministr navštívil také chrám a položil květiny u památníku hrdinů heydrichiády.

Provázanost obou zemí je obrovská nejen v hospodářské a kulturní, ale také v obranné oblasti. Německo je strategickým partnerem ČR a blízkost obou zemí potvrzuje i Strategický dialog mezi ČR a SRN zahájený v roce 2015. „Česká republika je nejen jedním z našich nejdůležitějších sousedů v Evropě. Máme společnou hranici dlouhou 814 km. Na jedné straně je tato hranice především sjednocujícím prvkem. Zároveň nabízí mnoho příležitostí ke strategické spolupráci. Jak politicky, tak také strategicky a vojensky. Pro onen vážný případ, kterému chceme všichni zabránit. Právě proto je tato dlouhá hranice pro spolupráci tak důležitá. Vojensky, ale i v otázkách zbrojní spolupráce. Společná cvičení, společné nákupy, jako například v případě 77 tanků Leopard,“ uvedl ministr Pistorius.

Na úrovni resortů obrany se uskutečňují pravidelná jednání pracovní skupiny Bezpečnost a obrana. Ministři se shodli, že bude vhodné povýšit zastoupení na jednáních této skupiny na úroveň náměstků.

Spolupráce se v posledních měsících – v souvislosti s konfliktem na Ukrajině – ještě zintenzivnila. České a německé jednotky jsou společně nasazeny v mnohonárodních bojových uskupeních NATO v Litvě a na Slovensku. Svoji přítomnost na východním křídle NATO hodlá Berlín ještě posílit – Boris Pistorius v červnu oznámil, že v Litvě postupně natrvalo umístí robustní brigádu o síle 4000 osob. „Německo bylo východním křídlem NATO až do konce existence Varšavské smlouvy. Při obraně naší bezpečnosti a svobody jsme se vždy mohli spolehnout na partnery ze zemí NATO. Proto dobře víme, jak důležitá je přítomnost spojenců a jak důležitá je dnes ochrana nového východního křídla,“ řekl Pistorius.

Ministryně Černochová se s německým kolegou shodla, že obě země budou i nadále posilovat spolupráci s důrazem zejména na společné působení na východní hranici Aliance a společný výcvik ozbrojených sil.

Jednání na úrovni ministrů obrany proběhlo po třech letech, ministryně Černochová je pro ještě častější setkávání: „Oblast obrany považuji za velmi důležitou součást Strategického dialogu. Musíme pokračovat v posilování spolupráce na všech úrovních,“ prohlásila.

Dalším tématem společného jednání byla otázka náboru nových vojáků. „Obě naše země se potýkají s tím, jak co nejlépe motivovat mladé lidi, aby chtěli sloužit v armádě, nebo alespoň v aktivní záloze. Vyměnili jsme si řadu zkušeností a hodláme v tom do budoucna pokračovat,“ uvedla ministryně obrany.

ČR a Německo navyšují pomoc Ukrajině

Podle Jany Černochové jednání potvrdilo, že oba ministři vnímají největší hrozby současnosti stejně. „Obě naše země už pomáhají a nadále budou pomáhat válkou zasažené Ukrajině, aby co nejdříve dobyla zpět ztracená území a vyhnala ze svého teritoria ruské agresory,“ sdělila a ocenila rostoucí roli Německa v podpoře Kyjeva. Shodli se, že obě země budou napadené zemi pomáhat tak dlouho, jak bude nutné.

Berlín už na Ukrajinu poslal mj. houfnice, vícehlavňové raketomety, bojové tanky Leopard 2A6, bojová vozidla pěchoty a systém protivzdušné obrany Patriot. Před nedávným summitem NATO ve Vilniusu spolkový kancléř Olaf Scholz přislíbil další balík vojenské pomoci ve výši 2,7 miliard Eur, jehož součástí je i 30 bojových tanků Leopard 1A5. Na summitu pak došlo k ohlášení další pomoci v hodnotě 700 milionů Eur, včetně mj. dalších dvou systémů Patriot a 25 tanků Leopard 1A5.

ČR patří od začátku ruské invaze mezi významné dárce a dodavatele vojenské pomoci. Jen za uplynulý půlrok na Ukrajinu putovalo 24 tanků, 17 bojových vozidel pěchoty nebo 645 protitankových řízených střel. Vloni resort obrany poskytl mj. 38 tanků, 55 BVP, čtyři kusy letecké techniky a 13 samohybných kanónových houfnic.

Ačkoli se představitelé obou zemí shodli, že hlavní pozornost je třeba upřít na Ukrajinu, nevynechali ani téma afrického Sahelu. „Sahel je jednou z oblastí, kde stojí Češi a Němci bok po boku. Shodli jsme se, že by byla chyba vyklízet pole a nevěnovat této oblasti další pozornost,“ uvedla ministryně obrany s tím, že se v Sahelu nabízí další možnosti spolupráce.

Tanky Leopard

Kromě daru 15 tanků Leopard 2A4, které Armáda ČR převezme do konce tohoto roku, pověřila česká vláda ministryni obrany vyjednáváním o možném nákupu tanků Leopard 2A8. Německá strana již souhlasila, aby se ČR připojila k její vlastní rámcové dohodě na nákup tanků Leopard 2A8. ČR zvažuje nákup až 77 kusů těchto tanků. Cena bude záviset také na tom, kolik dalších zemí se k dohodě případně připojí.

Německý ministr tento záměr označil za „důležitý a dobrý krok“. „Jsme velmi potěšeni, protože to v případě potřeby zvyšuje schopnost vzájemné obrany. Česká republika je dlouhodobě nejdůležitějším bezpečnostním a obranným partnerem ve středoevropském regionu,“ řekl Boris Pistorius na společné tiskové konferenci na českém ministerstvu obrany.

ČR by se tak připojila k Německu, které hodlá nahradit hlavní bojový tank Leopard 2A6 novou verzí 2A8. Německé ministerstvo obrany plánuje v projektu vystupovat jako tzv. centrální zadavatel, který bude pro všechny zapojené státy – včetně ČR – zprostředkovávat komunikaci s výrobcem, společností KMW. Podle Berlína by tento postup měl výrazně zjednodušit administraci a proces urychlit.

Další výhodou je jednotná konfigurace, která umožní víceméně sériovou výrobu a tím i nižší cenu. Tanky se budou moci lišit pouze komunikačním vybavením, nátěrem a národním označením.

„Hlavním cílem tohoto projektu je udělat naší těžkou brigádu plně interoperabilní v souladu se standardy NATO,“ uvedla ministryně Černochová, podle níž by podpis kontraktu mohl proběhnout do poloviny roku 2024 a první tanky by mohly být dodány v roce 2027.

Stejně jako u dalších zakázek Praha usiluje i v tomto případě o co nejvýraznější zapojení domácího průmyslu. „Zapojení českého obranného průmyslu je pro nás zcela klíčové a bude rozhodující pro to, aby vláda vydala souhlas s naší účastí v tomto společném projektu,“ doplnila ministryně Černochová.