Dobrovolný přezkum EU znovu potvrzuje závazek splnit cíle udržitelného rozvoje v Evropské unii i na celém světě

Evropská unie představila v rámci OSN v New Yorku svůj vůbec první dobrovolný přezkum provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030. Přezkum zdůrazňuje jednoznačný závazek EU k Agendě 2030 a jejím cílům udržitelného rozvoje. Poskytuje přehled o tom, jak vnitřní a vnější činnost EU přispívá k plnění 17 cílů udržitelného rozvoje jak v rámci EU, tak v partnerských zemích po celém světě. Hodnotí dosažený pokrok, zohledňuje získané poznatky a zkoumá, jak dále na úrovni EU postupovat ke splnění Agendy 2030.

Evropská komise provádí Agendu 2030 prostřednictvím mezirezortního přístupu, v rámci kterého začleňuje cíle udržitelného rozvoje do všech návrhů, politik a strategií. Od roku 2020 jsou udržitelné cíle rozvoje základem při tvorbě politik EU ve všech ročních pracovních programech Komise. Odrážejí se zejména ve stěžejních iniciativách, jako je Zelená dohoda pro Evropu a NextGenerationEU. Zahrnují mobilizaci velkého objemu finančních prostředků, například prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost na podporu reforem a investic, které konkrétním způsobem přispívají k pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje. Evropská komise rovněž cíle udržitelného rozvoje začlenila do evropského semestru, což je rámec EU pro koordinaci hospodářských a fiskálních politik.

Při plnění cílů udržitelného rozvoje hrají důležitou roli orgány EU, vnitrostátní, regionální a místní orgány, sociální partneři a občanská společnost.

Plnění cílů udržitelného rozvoje v Evropské unii

Podle nejnovějších údajů Eurostatu dosáhla EU pokroku u většiny cílů udržitelného rozvoje, i když ne vždy rovnoměrně. Nejlepších výsledků dosáhla v oblasti zajišťování důstojné práce a ekonomického růstu, snižování chudoby a podpory míru, bezpečnosti a inkluzivní společnosti a institucí.

V oblasti vzdělávání a odborné přípravy (cíl č. 4) dosáhla EU významného pokroku v oblasti předškolního vzdělávání, snižování počtu osob, které předčasně ukončují školní docházku, podpory programů učňovské přípravy v odborném vzdělávání a přípravě a zvyšování míry dosaženého terciárního vzdělávání.

Pokud jde o důstojnou práci pro všechny a hospodářský růst (cíl udržitelného rozvoje č. 8), v letech 2014 až 2019 zaznamenalo hospodářství EU silný a trvalý růst. V daném období bylo vytvořeno více než 14,5 milionu pracovních míst. V roce 2020 pozitivní trend v důsledku pandemie COVID-19 oslabil, nicméně v letech 2021 a 2022 vykázalo hospodářství EU, podpořené evropským plánem na podporu oživení, výrazné zlepšení. To se projevilo i na trhu práce, kdy míra zaměstnanosti v EU dosáhla rekordní výše 74,6 %.

V zájmu dosažení výrazného pokroku u klimatických opatření (cíl udržitelného rozvoje č. 13) se EU nedávno dohodla na obnovení regulačního a politického rámce, který by měl podpořit vyšší cíle v oblasti klimatu.

V rámci boje proti diskriminaci (cíle udržitelného rozvoje č. 10 a 16) přijala Komise Akční plán EU proti rasismu, Strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů, Strategii pro rovnost LGBTIQ osob, Strategii EU pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života a Strategii práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030.

S cílem podporovat mírové a inkluzivní společnosti (cíl udržitelného rozvoje č. 16) stanovila Komise novou strategii bezpečnostní unie, jejímž cílem je bojovat proti násilí, zneužívání, obchodování, organizované trestné činnosti a terorismu.

Vnější otřesy však ztěžují oživení po pandemii i pokrok v oblasti udržitelného rozvoje v EU i na celém světě. Od roku 2020 se pokrok při plnění cílů udržitelného rozvoje zpomalil v důsledku četných krizí, které v některých případech dokonce vedly k obratu negativním směrem. U řady cílů udržitelného rozvoje, konkrétně u cílů souvisejících s opatřeními v oblasti klimatu a ochrany udržitelného využívání přírodních zdrojů, je třeba dosáhnout většího pokroku. Zrychlit provádění těchto cílů je nyní naprosto nezbytné, přičemž je potřeba se zaměřit zejména na osoby ve zranitelném postavení.

Podpora partnerů při plnění cílů udržitelného rozvoje po celém světě

Hlavními tématy mezinárodních partnerství EU jsou vymýcení chudoby, boj proti diskriminaci a nerovnostem a snaha nikoho neopomenout. Za tímto účelem EU svou vnější činnost zaměřuje tak, aby přispívala k cílům udržitelného rozvoje. EU pomáhá stimulovat růst a udržitelný rozvoj se svými mezinárodními partnery, mimo jiné prostřednictvím obchodních a hospodářských dohod. EU jakožto největší mnohostranný dárce oficiální rozvojové pomoci na světě poskytuje finanční prostředky těm, kteří to nejvíce potřebují. Podle předběžných údajů OECD poskytla EU a její členské státy v roce 2022 na oficiální rozvojovou pomoc 92,8 miliardy eur. To představuje 43 % veškeré poskytnuté oficiální rozvojové pomoci. Ve snaze řešit celosvětovou potravinovou krizi, kterou ještě zhoršila ruská útočná válka proti Ukrajině, EU a členské státy jednající společně jako tým Evropa odpověděly na celosvětový nedostatek potravin komplexní reakcí, v rámci které na období 2021–2024 mobilizovaly přibližně 18 miliard eur, z nichž bylo v roce 2022 pro Afriku a Blízký východ, což jsou nejvíce postižené regiony, ve formě grantů vyplaceno 7 miliard eur.

EU prostřednictvím svých mezinárodních partnerství usiluje o pokrok při plnění cílů udržitelného rozvoje a zároveň o realizaci priorit EU, jako je podpora souběžné ekologické a digitální transformace. Od prosince 2021 zavádí EU strategii Global Gateway, což je strategie pro mobilizaci udržitelných investic do infrastruktury a příznivého prostředí v partnerských zemích. Strategie Global Gateway přímo přispěje k pokroku v oblasti řady vzájemně propojených cílů udržitelného rozvoje, zejména prostřednictvím investic do dopravní, energetické a digitalizační infrastruktury, jakož i do zdravotnictví a vzdělávání. EU a její členské státy chtějí v rámci přístupu tým Evropa do roku 2027 mobilizovat až 300 miliard eur ve veřejných a soukromých investicích s cílem překlenout mezeru ve financování cílů udržitelného rozvoje.

Nejméně 20 % z rozpočtu ve výši 79,5 miliardy eur v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa bude do roku 2027 vyčleněno na lidský rozvoj a zásadu nikoho neopomíjet se zaměřením na osoby žijící v nejchudších a nejohroženějších situacích a krizích, zejména v oblasti zdraví (cíl č. 3), vzdělávání (cíl č. 4), sociální ochrany (cíl č. 1) a rovnosti žen a mužů (cíl č. 5). Pro vymýcení chudoby a dosažení cílů udržitelného rozvoje má zásadní význam vzdělávání. EU věnuje zvláštní pozornost zlepšování přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě v oblasti dovedností, a to i pro dívky, nejchudší děti a děti se zdravotním postižením. Podíl finančních prostředků na vzdělávání se zvýší ze 7 % na nejméně 10 % rozpočtu EU vyhrazeného pro mezinárodní partnerství.

Komisařka pro mezinárodní partnerství Jutta Urpilainenová dnes na politickém fóru na vysoké úrovni zdůraznila závazek EU k cílům udržitelného rozvoje, inkluzivnímu multilateralismu a zásadě nikoho neopomíjet. Na provádění Společného fondu pro cíle udržitelného rozvoje v letech 2022–2025 přispěje EU do složky pro digitální transformaci 30 milionů eur. Dále komisařka oznámila, že na svěřenecký fond sdružující více partnerů Partnerství OSN pro práva osob se zdravotním postižením budou vyčleněny finanční prostředky ve výši 5 milionů eur.

Získané poznatky a plány do budoucna

Na základě několika cenných ponaučení budou znovu podniknuty kroky, která urychlí plnění cílů udržitelného rozvoje v rámci EU a v jejích mezinárodních partnerstvích. Plány do budoucna:

• EU obnoví svůj závazek zajistit v souladu s revidovaným rámcem pro zlepšování právní úpravy, aby její legislativní návrhy nadále plnily cíle udržitelného rozvoje.
• EU vyvine další úsilí, aby se zlepšilo poskytování informací o provádění cílů udržitelného rozvoje ve všech příslušných programech Unie.
• EU bude i nadále usilovat, aby se konkrétním způsobem zlepšilo monitorování cílů udržitelného rozvoje, zejména řešením vnějších vedlejších účinků a lepším začleněním cílů udržitelného rozvoje do svých hlavních zpráv.
• EU bude i nadále aktivně začleňovat cíle udržitelného rozvoje do provádění stěžejních projektů v rámci strategie Global Gateway a investic do udržitelné infrastruktury. Zároveň zintenzivní úsilí o mobilizaci soukromého sektoru na podporu cílů udržitelného rozvoje.
• EU vyvine větší úsilí k řešení nerovností v rámci své vnější činnosti.
• Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů budou i nadále hrát klíčovou úlohu jakožto platformy pro pravidelnou výměnu informací se zainteresovanými subjekty o plnění cílů udržitelného rozvoje.

Souvislosti

Dobrovolné přezkumy plnění cílů udržitelného rozvoje jsou ústředním nástrojem odpovědnosti, na němž se dohodly všechny země v Agendě 2030. Jejich cílem je usnadnit sdílení úspěchů, osvědčených postupů a diskusí o nevyřešených výzvách i získaných poznatků, aby se provádění Agendy 2030 urychlilo.

Dobrovolné přezkumy tvoří základ pro pravidelné přezkumy, které provádí politické fórum na vysoké úrovni pod záštitou Hospodářské a sociální rady OSN. Dobrovolné vnitrostátní přezkumy OSN předložilo všech 27 členských států EU.

Další informace

První dobrovolný přezkum EU o pokroku dosaženém při provádění Agendy 2030

Internetové stránky věnované cílům udržitelného rozvoje

NextGenerationEU