Tuzemská meziroční inflace po více než roce opět jednociferná (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Tuzemská meziroční inflace podle nás spadla během června pod 10 %, jednociferná by tak měla být poprvé od loňského ledna. Dynamika jádrové inflace potvrdí druhý měsíc v řadě minimální inflační tlaky plynoucí z nadále silně utlumené poptávky. Květnové statistiky maloobchodních tržeb z ČR žádné známky oživení podle nás nepřinesou. Obáváme se čtvrtého meziměsíčního poklesu prodejů v řadě. Ze světa bude nejdůležitějším číslem americká inflace za červen. Výraznější meziroční zmírnění celkové inflace doprovodí pouze umírněné snížení jádrové složky. Evropské indikátory důvěry za červenec by měly zaznamenat opatrné zlepšení.

Inflace v USA klesá, ale ne dostatečně rychle

Světový ekonomický kalendář se tento týden pokusí rozluštit rébus dalšího zvyšování dolarových úrokových sazeb. Bylo červnové nezvýšení sazeb koncem či pouze zpomalením tempa dosavadního utahování měnové politiky? Obáváme se, že platí druhá možnost. Jak ukážou červnová data americké inflace, která budou publikovaná ve středu, celková meziroční inflace sice poklesne o výrazných 0,8 pb na 3,2 %, jádrová ale zpomalí pouze o 0,3 pb na 5,0 %. Ústup nákladových faktorů z inflace, jak potvrdí i čtvrteční PPI, je totiž stimulem pro celkovou poptávku, a tedy pro mnohem pomalejší desinflační proces u jádrové složky inflace. Celkově tedy předpokládáme, že červencové zasedání FOMC přinese další zvýšení úrokových sazeb a je vysoká pravděpodobnost, že tím ještě cyklus ukončen nebude.

Evropský ekonomický kalendář je tento týden spíše nezajímavý. Na základě dosud zveřejněných národních ukazatelů, které představují 62,0 % eurozóny, očekáváme, že průmyslová výroba za celou eurozónu za květen vzrostla o 1,3 % m/m (-0,8 % y/y). Na národní úrovni si nejlépe vedla Francie (1,2 % m/m) následovaná Španělskem (0,7 % m/m), zatímco Německo vykázalo pokles o 0,2 % m/m. Pro Itálii počítáme s růstem ve výši 0,3 % m/m. Pokud by se naše prognózy naplnily a za předpokladu červnové meziměsíční stagnace by průmyslová produkce ve 2. čtvrtletí poklesla o 0,2 % q/q a pokračovala by tak v poklesu trvajícím od Q4 22 (-0,4 % q/q ve Q4 22, -0,2 % q/q v Q1 23). Pokud by však červnová produkce vzrostla o více než 0,4 % m/m, průmyslová produkce by ve 2. čtvrtletí klesnout nemusela. Jak tento týden také zveřejněná důvěra investorů Sentix, tak německý ZEW index za červenec by mohly být prvním příslibem budoucího zlepšení situace, zejména v průmyslu.

Klíčovou domácí událostí bude čtvrteční publikace červnové inflace. Odhadujeme, že se spotřebitelské ceny během června zvýšily o 0,3 % m/m, tedy stejně jako v květnu. To by podle nás znamenalo, že meziroční dynamika spadla z květnových 11,1 % na 9,7 %. ČNB ve své květnové prognóze předpokládala pro červen tempo 10,1 %. Meziměsíční sezonně očištěná jádrová inflace podle našeho odhadu v červnu stagnovala na velmi pomalém tempu 0,1 %. Pokles dynamiky jádrové inflace byl v předchozích měsících překvapivě razantní, když se v cenovém vývoji pravděpodobně začala odrážet velmi slabá spotřebitelská poptávka. V meziročním vyjádření by se jádrová inflace měla dále snížit, a to z 8,6 % na 7,5 %. Na pokračující slabost poukáží květnové maloobchodní tržby. Obáváme se opětovného meziměsíčního poklesu, již čtvrtého v řadě (a to o 0,7 % m/m). Domácnosti jsou nadále ve spotřebních výdajích obezřetné, což dokumentuje spotřebitelský sentiment, který se v průběhu druhého čtvrtletí snižoval. Trh práce ale zůstává silný, podíl nezaměstnaných zřejmě klesl z květnových 3,5 % na červnových 3,4 %, i když hlavně zásluhou sezónních faktorů. Podrobněji k domácím zveřejňovaným datům v publikaci Měsíční předpovědi – červenec 2023 dostupné zde https://bit.ly/CMF_Jul23_CZ.

Samotná domácí data by české koruně v tomto týdnu příliš nahrávat neměla. Čekáme nižší inflaci, nadále slabé maloobchodní tržby a poprvé v letošním roce deficitní běžný účet platební bilance (i když květnový výsledek zahraničního obchodu toto riziko dost snížil). Otázkou samozřejmě je, jak bude působit vnější prostředí. Jakékoliv posílení spekulací na vyšší dolarové úrokové sazby bude dále podkopávat důvěru v euro a potažmo vůči středoevropským měnám.

Koruna vůči euru nejslabší od poloviny března

Obchodování v prvním červencovém týdnu bylo poznamenáno svátky a kvůli tomu nižší likviditou. V USA se v úterý slavil Den nezávislosti, u nás byly svátky ve středu a ve čtvrtek. Nízká obchodní aktivita se projevila na relativně klidném vývoji kurzu eura vůči dolaru. Ve střední Evropě byl zřejmý výprodejní tlak, a to zejména ve druhé polovině týdne.

Dolar vůči euru do čtvrtka mírně posiloval. V jeho relativní prospěch hrála především stále silná data z trhu práce. Ta sice na první pohled zklamala, když počet nově vytvořených pracovních míst ukázal podkonsensuálních 209 tisíc, zatímco dříve zveřejněná ADP statistika i ISM index ze služeb indikovaly šanci na mnohem vyšší růst zaměstnanosti. I tak je to ale číslo konzistentní se zlepšující se situací na trhu práce. Navíc byla v souladu s očekáváním vykázána nižší míra nezaměstnanosti (pokles z 3,7 % na 3,6 %) a oproti očekávání byl vyšší růst průměrných hodinových výdělků. Trh jednoznačně nadále zaceňuje další zvýšení dolarových úrokových sazeb ze strany Fedu. Naproti tomu zveřejněné indikátory z Evropy nijak zvlášť nenadchly, zejména z průmyslu. I když třeba německé podnikové objednávky jsou příslibem, že další měsíce by již mohly vypadat o něco lépe.

Česká koruna i polský zlotý doplácí na dramatické oslabení maďarského forintu. Ten oslaboval celý minulý týden a celkově již tento trend čítá osm dní v řadě, kdy proti euru ztratil více než pět procent. Maďarsko se nemůže vymanit z negativní spirály, která nahlodává důvěru investorů. Meziroční inflace zůstává vysoká (i v červnu se nacházela nad 20 %) a ohrožuje kupní sílu maďarských domácností, tamní maloobchodní tržby meziročně reálně klesají dvouciferným tempem. Dramaticky se zde propadl červnový průmyslový PMI, a i samotná průmyslová produkce v květnu meziročně poklesla, i když z pohledu tržních očekávání se jednalo o lepší výsledek.

Koruna v závěru uplynulého týdne testovala hladinu 23,95 CZK/EUR, což znamená nejslabší úroveň za poslední téměř čtyři měsíce. V celotýdenním hodnocení ztratila zhruba tři čtvrtiny procenta. Tuzemská data nenadchla, ale ani nijak výrazně nezklamala (s výjimkou červnového PMI – viz náš komentář zde https://bit.ly/PMI_Jun23). Ve srovnání s květnem skončil výrazně lépe výsledek státního rozpočtu ke konci června (viz https://bit.ly/3NYBizp), na nutnosti snížení strukturálního deficitu to ovšem nic nemění. Páteční data z reálné ekonomiky (průmysl, zahraniční obchod, stavebnictví) neskončila tak špatně, jak se čekalo, ovšem zejména díky automobilovému sektoru. Tomu spíše než silná poptávka, pomáhá ústup potíží v globálních dodavatelských řetězcích a dostatek dílů pro výrobu a uspokojení minulých objednávek. Podrobněji jsme tato data komentovali zde https://bit.ly/3D5ZwkZ.