Tuzemská inflace se ke konci roku 2024 nejspíše dostala nad 3 % (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Česká inflace v prosinci podle našeho odhadu vystoupala na 3,3 % y/y a překročila tak horní mez tolerančního pásma ČNB. Do něj by se ale v lednu měla opět vrátit. V USA se inflace drží již nějakou dobu poblíž 3 % a prosinec by neměl být výjimkou. Cestu k cíli Fedu tam komplikuje silná ekonomika podpořená rychle rostoucími spotřebitelskými výdaji. Tamní maloobchodní tržby v prosinci zásluhou motoristického segmentu nadále svižně rostly. Data německého HDP za rok 2024 by měla ukázat, že ekonomika našeho souseda druhý rok v řadě poklesla. Čínské ekonomice by se pak mělo zásluhou zrychlení na konci roku 2024 podařit dosáhnout celoročního růstového cíle ve výši 5 %.

Návrat inflace k cíli je v USA trnitý

Data z tuzemské ekonomiky zveřejněná v tomto týdnu by měla ukázat na dočasný nárůst inflace nad 3 % a potvrdit stále relativně slabou spotřebitelskou poptávku. Odhadujeme, že meziroční růst spotřebitelských cen v ČR zrychlil z listopadových 2,8 % na 3,3 % v prosinci. To je zároveň prognóza ČNB. Na nárůstu inflace se podle nás nejvíce podílelo pokračující zdražování potravin, jejichž meziroční cenový růst byl navíc zesílen nízkou srovnávací základnou z konce roku 2023. V meziměsíčním zdražování pravděpodobně pokračovaly také pohonné hmoty. Ty sice oproti loňsku stály stále méně, tempo jejich meziročního poklesu však výrazně zpomalilo. I v tomto případě na to do určité míry působil efekt statistické základny. Regulované ceny naproti tomu podle nás zůstaly meziměsíčně zhruba beze změny a jejich meziroční růst zpomalil, když postupně odeznívá vliv nízké srovnávací základny u cen energií, který působil na zvýšení meziroční inflace především v říjnu. Jádrová inflace se v meziměsíčním sezonně očištěném vyjádření podle našeho odhadu podobně jako v listopadu pohybovala mírně nad 0,1 %, což přispělo k prosincovému zpomalení její meziroční dynamiky z 2,3 % na 2,2 %. V loňském roce celková inflace pravděpodobně dosáhla v průměru 2,5 % a letos očekáváme její pokles na 1,8 %. Ke zpomalení růstu spotřebitelských cen by měla mimo jiného přispět i nadále slabá poptávka domácností. Jejich spotřeba se sice postupně zvedá, v Q3 24 za svou předpandemickou úrovní ale stále zaostávala o 4,6 %. Tempo oživení spotřebitelských výdajů vlivem jen postupně se zlepšující kupní síly domácností a jejich přetrvávajícímu zvýšenému sklonu k úsporám zůstává poměrně slabé a vykazuje z měsíce na měsíc velké výkyvy. Tento charakter vývoje by měl potvrdit reálný objem tuzemských maloobchodních tržeb za listopad. Bez prodejů aut očekáváme jejich meziměsíční stagnaci poté, co v říjnu tržby vzrostly o 0,6 % m/m. I tak by spotřeba domácností měla být podle naší prognózy hlavním zdrojem letošního růstu ekonomiky, který očekáváme ve výši zhruba 1,5 %.

Německo loni pravděpodobně zaznamenalo druhý rok v řadě pokles ekonomiky. Potvrdit by to mělo zveřejnění předběžných celoročních údajů HDP. Ten po snížení o 0,3 % v roce 2023 podle nás v roce 2024 klesl o 0,2 %. Z těchto celoročních statistik bude možné odvodit vývoj německé ekonomiky v Q4 24. Mezičtvrtletní dynamika HDP podle nás i na konci loňského roku zůstala utlumená při zhruba stagnujícím výkonu. Zatímco spotřeba domácností pokračovala v růstu, spotřeba vlády nejspíše klesla v důsledku rozpadu tamní vládnoucí koalice. S ohledem na útlum průmyslu podporu ekonomice zřejmě neposkytl ani čistý vývoz. Nejistota kolem vývoje výrobního sektoru a dopadů zavedení cel ze strany USA by se navíc mohla negativně odrazit ve vývoji fixních investic. Velkou neznámou z hlediska vlivu na HDP jsou pak zásoby.

Čínská ekonomika ke konci loňského roku podle všeho zrychlila a naplnila tak celoroční růstový cíl ve výši 5 %. Ukazují na to prohlášení tamní vlády. Podle našeho odhadu se růst čínského HDP v meziročním vyjádření zvýšil z 4,6 % v Q3 24 na 5,3 % v Q4 24. S tím by byl konzistentní nárůst mezičtvrtletní růstové dynamiky z 0,9 % na 1,7 %. K tomu přispěla zvýšená podpora ze strany čínské vlády, stejně tak pravděpodobně i efekt předzásobení, který je spjat s hrozbou zavedení cel ze strany USA po nástupu Donalda Trumpa k moci. Pomohlo i oživení pro tamní ekonomiku důležitého nemovitostního trhu.

Data z USA by měla nadále nahrávat spíše obezřetnému postupu ke snižování úrokových sazeb ze strany Fedu. Zveřejněna bude prosincová inflace. Ta celková podle našeho odhadu v meziměsíčním sezonně očištěném vyjádření stagnovala na 0,3 %, v tom meziročním pak nepatrně zrychlila z 2,7 % na 2,8 %. V případě jádrové inflace očekáváme zpomalení jak v meziměsíčním vyjádření (z 0,3 % na 0,2 %), tak i v tom meziročním (3,3 % na 3,2 %). Po rychlém poklesu z vrcholů dosažených kolem poloviny roku 2022 se jádrová inflace ve druhém loňském pololetí v meziročním vyjádření stabilizovala poblíž 3 % a její návrat k inflačnímu cíli Fedu se tak zbrzdil. Vliv na to má silná americká ekonomika a trh práce. Celkově si ale myslíme, že trend ústupu inflačních tlaků by měl pokračovat. Cenový růst v rámci váhově důležitých položek spojených s bydlením v uplynulých měsících významně zvolnil. Meziměsíční dynamika imputovaného nájemného byla v listopadu dokonce nejnižší od ledna 2021, ač v prosinci nejspíše došlo k částečné korekci směrem vzhůru.

Dynamika amerických maloobchodních tržeb po listopadových +0,7 % m/m zůstala podle nás silná také v prosinci, kdy odhadujeme meziměsíční nárůst o 0,5 %. Ten byl ale podle nás tažen především silnými prodeji nových aut a nárůstem cen pohonných hmot, které zvýšily v nominálním vyjádření sledované tržby. Po vyloučení celého motoristického segmentu a po očištění o cenové vlivy maloobchodní tržby podle nás v prosinci pouze stagnovaly, což by mohlo indikovat dílčí zpomalení růstu spotřebitelských výdajů. Zatímco tak pro leden očekáváme stabilitu úrokových sazeb Fedu, v březnu by už americká centrální banka měla podle nás sazby opět snížit o 25 bb a následně stejným tempem pokračovat jednou za kvartál. S ohledem na sílu americké ekonomiky a případné proinflační působení cel na dovoz do USA jsou však rizika naší prognózy sazeb Fedu vychýlena ve směru jejich vyšší úrovně po delší dobu.

Slabá data z Evropy a silný trh práce v USA vedly k dalšímu posílení amerického dolaru

Ekonomická data potvrzují pokračující slabost evropské ekonomiky, a to především v souvislosti s problémy v průmyslu. Listopadový výsledek německého průmyslu sice dopadl lépe, než se čekalo, když jeho produkce zaznamenala meziměsíční nárůst o 1,5 % oproti očekávaným +0,5 % m/m. Struktura tohoto vývoje ovšem ukazuje, že za tím stála hlavně vyšší výroba energetického průmyslu podpořená chladným počasím a rovněž stavebnictví, které je v Německu také zahrnováno do průmyslové produkce. Navzdory silnému meziměsíčnímu růstu však průmyslová produkce zůstala v hlubokém meziročním poklesu ve výši 2,8 %. Obdobný byl i vývoj v pro Německo důležitém automobilovém průmyslu, kde výroba meziměsíčně vzrostla o 0,8 %, meziročně však byla o 4,6 % nižší. Podle dostupných předstihových indikátorů je přitom malá šance na to, že v nejbližších měsících dojde ke zlepšení situace. Objem německých továrních objednávek v listopadu propadl meziměsíčně o 5,4 % a meziročně byl nižší o 1,7 %. Důvodem byla hlavně běžně volatilní kategorie objednávek ostatních dopravních prostředků, ale i bez ní objem zakázek pouze meziměsíčně stagnoval.

Podporu evropské ekonomice by tak letos měly poskytnout hlavně zvyšující se útraty domácností posilněné růstem reálných příjmů. Vývoj maloobchodních tržeb je ale v poslední době spíše zklamáním. V listopadu byly maloobchodní tržby v eurozóně meziměsíčně vyšší pouze o 0,1 % a meziročně rostly o 1,2 %. Vliv na zdrženlivost spotřebitelů může mít nejistota ohledně dalšího vývoje ekonomiky eurozóny, ke které přispívají politické problémy v řadě členských států. Očekávání jsou spíše pesimistická, což potvrdil indikátor důvěry v ekonomiku eurozóny od Evropské komise. Ten v prosinci zaznamenal významný meziměsíční pokles a dostal se na nejnižší úroveň od října 2023. Ke zhoršení důvěry došlo u spotřebitelů a průmyslníků, zatímco v oblasti služeb došlo k nepatrnému zlepšení. Inflace v eurozóně se v prosinci vyvíjela v souladu s očekáváními, když ta celková zrychlila z 2,2 % na 2,4 % y/y a jádrová zůstala beze změny na 2,7 % y/y. Pro letošní rok pro oba tyto cenové ukazatele očekáváme další zvolnění. Zatímco celková inflace by se měla v průměru dostat mírně pod 2 %, ta jádrová zřejmě zůstane nad touto úrovní.

Tuzemský průmysl v listopadu výrazně propadl. Jeho produkce byla meziměsíčně nižší o výrazných 1,5 %. Navíc šlo již o třetí meziměsíční pokles v řadě. Oproti loňskému roku pak průmyslová produkce podobně jako v Německu zaostávala o 2,7 %, což byl výrazně hlubší pokles, než s jakým se počítalo (konsensus činil -0,5 % y/y). V samotném zpracovatelském průmyslu bylo listopadové snížení výkonu ještě výraznější (-1,8 % m/m). Jedním z důvodů byl pokles výroby motorových vozidel meziměsíčně o 7,8 % a meziročně o 7,1 %. Zatímco produkci aut se v listopadu nedařilo, jejich vývozu ano, což je projevilo v pozitivním vývoji bilance českého zahraničního obchodu. Důvodem však mohlo být dokončení a vývoz dříve rozpracované produkce, když v loňském roce automobilky stále do jisté míry čelily problémům s chybějícími výrobními součástkami. Oproti průmyslu, který se nadále propadá, tuzemské stavebnictví podle posledních dat částečně oživuje. Jeho produkce druhý měsíc v řadě rostla silným meziměsíčním tempem (v listopadu o 1,8 % m/m), za předpandemickou úrovní ovšem stále zaostávala o 6 %. Více jsme listopadová data z reálné ekonomiky analyzovali zde: https://bit.ly/3DPV9y8. Tuzemský podíl nezaměstnaných osob v prosinci vzrostl z 3,9 % na 4,1 %. Šlo však především o vliv sezonnosti a po sezonním očištění tak podle našeho odhadu třetí měsíc v řadě podíl stagnoval na 4,0 %. Český stát pak v loňském roce hospodařil s deficitem ve výši 271,4 mld. CZK, který tak byl oproti schváleným 282 mld. CZK o něco nižší (více k tomu zde: https://bit.ly/4gEu6V5).

Silná data z amerického trhu práce podpořila dolar v jeho posilujícím trendu. V prosinci bylo v nezemědělském sektoru USA vytvořeno 256 tis. nových pracovních míst po listopadových 212 tis. Prosincový výsledek překonal konsensus o výrazných 91 tis. a ukázal tak na přetrvávající sílu tamního trhu práce. Ten poskytuje podporu spotřebitelským výdajům, které jsou hlavním zdrojem svižného růstu americké ekonomiky. Robustnost spotřebitelského sektoru potvrdil i ISM index ze služeb, který v prosinci vzrostl z 52,1 b. na 54,1 b. Nezaměstnanost se v USA nadále drží na nízkých úrovních. V prosinci se dokonce nepatrně snížila z 4,2 % na 4,1 %, zatímco konsensus očekával její stagnaci. Nepatrně za odhady naopak zaostal prosincový vývoj hodinových výdělků, jejichž meziroční růst zpomalil z 4,0 % na 3,9 %. Dolarové sazby se tak v mezitýdenním srovnání posunuly výše. Trend jejich nárůstu souvisí nejen se silnými daty, ale i s očekávanými dopady nastupující Trumpovy administrativy. Finanční trh ve výsledku pro letošní rok nyní očekává pouze jedno jediné snížení úrokových sazeb Fedu o 25 bb, a to až v září. Rostoucí dolarové sazby, rozšiřující se nůžky mezi americkou a evropskou ekonomikou a globálně zvýšená politická nejistota je živnou půdou pro posilující americkou měnu. Ta během minulého týdne vůči euru zpevnila o 0,5-0,6 % a přiblížila se k hranici 1,02 USD/EUR. Dolar je tak nejsilnější za více než dva roky.

Středoevropské měny na silný dolar v minulém týdnu překvapivě nereagovaly. Česká koruna si v mezitýdenním srovnání polepšila o 0,2-0,3 % a její kurz se posunul k 25,08 CZK/EUR. Slabá data z tuzemského průmyslu se tak v podstatě obešla bez reakce na kurzu tuzemské měny. Ještě lépe v mezitýdenním srovnání dopadl maďarský forint, který posílil o přibližně 0,5 %. Kurz polského zlotého pak zůstal zhruba beze změny. Vliv silného dolaru v minulém týdnu nebyl patrný ani na ostatních měnách rozvíjejících se trhů.