V cenách prvního pololetí
roku 2019, tedy posledního prvního pololetí před
válkou a pandemií, a tedy po zohlednění běžné
spotřebitelské inflace, jež od té doby nastala, odpovídá částka 644,3
miliardy korun sumě 471,9
miliardy korun. Přitom se v prvním pololetí
roku 2019 vybralo na
daních 518,8
miliardy korun. Takže tehdejší daňový výběr byl reálně vyšší, o 46,7
miliardy korun v tehdejších cenách. Letos v prvním pololetí by daňový výběr musel činit alespoň 708,4 miliardy, aby reálně překonával výběr
roku 2019. Musel by tedy být v dnešních cenách o 64
miliard korun vyšší. Toto „manko“ je
výsledkem zejména takzvaného
zrušení superhrubé mzdy, k němuž došlo koncem
roku 2020 a které v dnešních cenách připravuje nyní
stát o zhruba 120 miliard ročně.
Stát těží nejen z loňského dramatického, zhruba osminásobného nárůstu ziskovosti
ČEZ, ale i dalších velkých podniků, jako je
Agrofert.
Holding Agrofert podle dnes zveřejněných údajů loni navýšil svůj
zisk o 124 procent, z 5,8 na 12,97
miliardy korun, což je nominálně jeho historicky rekordní
zisk.
Jeden příklad za všechny. Takřka dvě třetiny Čechů si letos podle průzkumu musí přibrat druhé
zaměstnání nebo si jinak přivydělat, aby vůbec měli
na dovolenou, vyplývá z průzkumu společnosti Patron GO (zde). Za tu přitom přes 60 procent Čechů hodlá utratit do 10 tisíc
korun na osobu. Navíc se 14 procent Čechů hodlá kvůli
dovolené zadlužit, což je rovněž poměrně
vysoké číslo.
Výsledky průzkumu odráží právě suverénně nejhlubší propad
životní úrovně lidí v ČR. Často letos zmiňované „vyprodané
zájezdy“, nelze považovat za důkaz nezhoršujícího se vývoje
životní úrovně.
V prvním letošním čtvrtletí totiž změna reálného měsíčního příjmu na
obyvatele vykázala suverénně nejhlubší meziroční propad za celé období minimálně od
roku 2005, ukazují
data ČSÚ, zveřejněná minulý týden.
Příjmy
obyvatelstva ČR totiž i letos nadále nahlodává mimořádně
vysoká, dvouciferná
inflace. Přitom ovšem břímě
inflace dopadá převážně právě na běžné občany a spotřebitele, nikoli na
firmy a podniky. Míra
zisku podnikové sféry, která zachycuje její ziskovost, totiž v prvním letošním čtvrtletí
rostla meziročně o více než tři
procentní body, a to už třetí kvartál v řadě. To značí citelně nadprůměrný
růst ziskovosti
firem a podniků. Podniková sféra tak evidentně své inflačně navýšené náklady přenáší na zákazníky a spotřebitele, přičemž je v rámci tohoto přenosu v celé řadě případů schopna si ještě k tomu navýšit vlastní
marže a
zisk.
V Česku se totiž už loni propadly reálné
mzdy vůbec nejvíce ze zemí OECD, tedy ze všech zemí ekonomicky rozvinutého
světa, vyplývá z aktuálně zveřejněných
dat této organizace. Firmám typu
energetických podniků,
zemědělských či petrochemických
firem nebo třeba
obchodních řetězců a dalších se totiž v Česku na poměry OECD relativně snadno dařilo přenášet břímě
inflace na zákazníky z řad běžných občanů. Ti drahotu akceptovali. A
firmy a podniky tak byly schopné často ještě na
inflaci vydělat.
V Česku byl totiž fenomén takzvané ziskové (maržové)
inflace obzvláště silný i v mezinárodním měřítku. Tento fenomén potvrzuje nově zveřejněná výroční zpráva basilejské
Banky pro mezinárodní platby. Reálné
mzdy v
inflační periodě
let 2022 až
2023 poklesly ve vyspělých
světových ekonomikách dramaticky více, než je historicky v takových časech obvyklé. V Česku byl navíc tento pokles, jak už je uvedeno, vůbec nejvýraznější z celé OECD.
Naopak
firmy si
růst svých
zisků udržely na solidní úrovni, zatímco historicky se jim to tak nedařilo.
Narativy, které
firmy využily k navýšení svých
marží a
zisků – i v Česku se loni již tak poměrně vysoký podíl
zisků na celkovém výkonu
ekonomiky ještě navýšil –, byly různé. V Česku to byla
válka na
Ukrajině a „marketingové“ zveličování jejích ekonomických dopadů, které podpořila dikce mnohých
politiků, která strašila veřejnost (např. i použitím výrazu „
válečná daň“). Třeba v
Chorvatsku zase posloužilo přijetí
eura, jež
firmy a podnikatelé rovněž využili jako zdůvodnění výraznějšího
zdražení, než jaké by odůvodňoval reálný
růst nákladů.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má více než 92 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 65 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na: www.trinitybank.cz