Dopad navrhovaných změn DPH by měl být mírně protiinflační (Tématické reporty) - vládní balíček opatření

Česká vláda nedávno představila návrh opatření, jejichž cílem je přispět ke zmírnění deficitu veřejných financí. Změny by se měly dotknout i daňového systému. Součástí úsporného balíčku je redukce počtu a úprava výše sazeb DPH. To se pravděpodobně alespoň z části odrazí v cenách dotčeného zboží a služeb, a tedy ve výsledku také v inflaci. Pokud by se plánované změny DPH promítly ve spotřebitelských cenách jedna ku jedné, pak by podle našeho odhadu v souhrnu přispěly ke snížení inflace o 0,4 pb. Významný podíl na tom má navrhované snížení sazby DPH (ze současných 15 % na 12 %) na potraviny a stavební práce, a to s ohledem na vysokou váhu těchto položek ve spotřebním koši (téměř třetina). Počítáme však i s nepříznivým scénářem. V tom ceny zboží a služeb, u kterých by mělo dojít ke snížení sazby DPH, zůstanou beze změny, zatímco zvýšení sazby DPH se u dotčených položek projeví v ekvivalentním zvýšení cen. Výsledkem by v tomto případě byl nárůst inflace o 0,5 pb. V kontextu celého úsporného balíčku, který by měl prostřednictvím fiskální konsolidace přispět k omezení agregátní poptávky, však spíše očekáváme protiinflační působení navrhovaných změn DPH.

Součástí úsporného fiskálního balíčku, pomocí kterého chce česká vláda zmírnit deficit veřejných financí, jsou i navrhované změny daně z přidané hodnoty. Ty by měly přinést místo současných tří sazeb DPH pouze dvě, a podle slov vlády tudíž přispět ke zjednodušení daňového systému. Zatímco základní sazba ve výši 21 % by měla zůstat beze změny, dvě snížené sazby 10 % a 15 % by měla nahradit pouze jedna čítající 12 %. U alespoň části dotčeného zboží a služeb lze v důsledku toho očekávat změny cen pro konečné spotřebitele, jejichž součástí DPH je. Cílem této analýzy je zjistit, jaké makroekonomické dopady by zmíněné úpravy sazeb DPH měly, konkrétně jak by se projevily ve spotřebitelské inflaci a jejích složkách.

Nižší zdanění by se mělo týkat především potravin a stavebních prací. Sazba DPH na potraviny by podle návrhu úsporného balíčku měla klesnout ze současných 15 % na 12 %. To se však nebude týkat nealkoholických nápojů, které nyní rovněž spadají do snížené sazby 15 %. Ty by měly být přesunuty do skupiny produktů se základní sazbou 21 %. Tam budou nadále patřit i alkoholické nápoje a tabák. Z 15 % na 12 % by se sazba DPH měla snížit také u stavebních prací, farmaceutických a zdravotnických výrobků, pohřebních služeb a dětských sedaček do automobilů. Z hlediska váhy ve spotřebním koši pro výpočet inflace jsou z výše uvedeného nejvýznamnější právě potraviny a stavební práce. Podíl potravin (bez všech nápojů a tabáku) v tomto spotřebním koši činí zhruba 16 %. Váha nealkoholických nápojů pro srovnání nedosahuje ani 2 %. Změna DPH na stavební práce by se měla v inflaci projevit zejména skrze imputované nájemné (s váhou 12 %), a pak prostřednictvím v koši zahrnutých služeb pro běžnou údržbu a drobné opravy bytu (váha těchto položek je však nižší než 1 %). Předpokládáme, že snížení DPH z 15 % na 12 % se dotkne jak oprav již existujících staveb, tak i výstavby nového bydlení (jedná se o stavby definované podle paragrafů 48 a 49 Zákona o DPH). Snížená sazba 15 % se přitom nyní uplatňuje i na materiál, který je v souvislosti s poskytovanými stavebními pracemi dodáván (samostatný prodej stavebního materiálu naproti tomu podléhá základní sazbě 21 %).

Vyšší zdanění je navrhováno zejména pro oblast služeb. Výrazně, ze současných 10 % na 21 %, by se měla zvýšit sazba DPH u kadeřnických a holičských služeb, oprav obuvi, kožených výrobků a jízdných kol, stejně tak i v případě úklidových prací v domácnostech. Tyto položky byly do nejnižší sazby DPH přesunuty od května 2020, když tehdejší vláda tento krok komunikovala jako ústupek spojený s rozšířením povinnosti elektronické evidence tržeb (EET byla nakonec kvůli pandemii přerušena a současná vláda ji pak zrušila úplně). Do této skupiny patřily také stravovací služby (včetně podávání nealkoholických nápojů), u kterých však vláda navrhuje zvýšení sazby DPH pouze z 10 % na 12 %. Stejný nárůst by se měl týkat ubytovacích služeb, vstupného na kulturní a sportovní akce a využívání sportovních zařízení. Do nejnižší sazby 10 % byly tyto položky zařazeny s platností od července 2020 jako forma kompenzace silně zasažených odvětví během pandemie.

Mírně vyšší dani z přidané hodnoty by měly podléhat také položky, jejichž ceny jsou státem usměrňovány. Podle návrhu úsporného balíčku půjde o léky, teplo, vodné a stočné, a také pravidelnou dopravu cestujících. Sazba DPH by zde měla vzrůst z 10 % na 12 %. Pro úplnost uveďme, že v kategorii regulovaných cen je řada služeb spojených se vzděláváním, zdravotní či sociální péčí, které jsou od DPH osvobozeny (na základně paragrafů 57 až 59 Zákona o DPH). To platí i pro poštovní služby a televizní a rozhlasové vysílání (paragrafy 52 a 53). Těch se úsporný balíček nijak nedotkne. Mimo výše zmíněných služeb a regulovaných položek návrh úsporného balíčku zahrnuje zvýšení sazby DPH u květin, palivového dřeva a odvozu komunálního odpadu, a to z 15 % na 21 %.

Specifickým příkladem změn DPH jsou tiskoviny a točené pivo. Knihy, které nyní podléhají sazbě ve výši 10 %, by podle návrhu úsporného balíčku zatíženy daní z přidané hodnoty nově nebyly. DPH u časopisů by se měla zvýšit z 10 % na 12 %. Ještě více by pak měly být zdaněny noviny, kde je plánován přesun z 10 % na 21 %. Na prodej veškerého alkoholu, ať už v obchodech či restauračních zařízeních, aktuálně platí základní sazba DPH ve výši 21 %. Točené pivo však mělo dosud výjimku. Jeho prodej v rámci stravovací služby byl zatížen sazbou 10 % (to se ale netýkalo piva tzv. s sebou či piva prodávaného v láhvích a plechovkách). Nově by mělo dojít ke sjednocení všech těchto položek a sazba na točené pivo podávané jako součást stravovací služby by se měla zvýšit na 21 %.

Pokud by se navrhované změny DPH promítly v cenách dotčeného zboží a služeb jedna ku jedné, pak by to podle našeho odhadu vedlo ke snížení inflace o 0,4 pb. Na základně dosud známých informací o podobě úsporného balíčku odhadujeme, že změny DPH by se měly týkat 35 % spotřebního koše používaného pro výpočet inflace (jde o 176 z celkových 510 položek). Zatímco meziměsíční inflace by byla ovlivněna pouze v měsíci zavedení daňových změn, meziroční inflace by tento dopad reflektovala po celý následující rok. V názvosloví, které používá centrální banka, jde o kalkulaci tzv. primárních dopadů daňových změn, tedy o změny cen přímo vyplývající z úprav sazeb DPH. Souhrnný dezinflační vliv ve výši -0,4 pb pramení především ze snížení sazby DPH, ze současných 15 % na navrhovaných 12 %, u potravin (bez nápojů a tabáku) a stavebních prací. Tyto položky se na celém spotřebním koši podílí zhruba z třetiny. V samotné kategorii potravin, alkoholických a nealkoholických nápojů a tabáku (cenový agregát používaný ČNB) by mělo dojít k poklesu cen v průměru o 1,4 %. Vlivem změn DPH by se měla podle našeho odhadu snížit také jádrová inflace, avšak pouze o přibližně 0,2 pb. Zatímco ceny obchodovatelných položek (především zboží s podílem na jádrové inflaci ve výši 39 %) by měly vzrůst v průměru o 0,2 %, ceny neobchodovatelných položek (zejména služby s váhou 61 % na jádrové inflaci) by se měly snížit o 0,4 %. Zásadní vliv na skupinu neobchodovatelných položek má právě snížení DPH na stavební práce (příspěvek -1,1 pb). Na očekávaném růstu regulovaných cen v průměru o 0,5 % by se pak zhruba ze tří čtvrtin mělo podílet zvýšení sazby DPH na teplo, vodné a stočné. Kompletní výsledky našeho odhadu primárních dopadů navrhovaných změn DPH shrnuje Tabulka 1.

V případě nepříznivého scénáře, který nepočítá se zohledněním nižší DPH v cenách, by podle našeho odhadu došlo ke zvýšení inflace o 0,5 pb. Ceny položek, u kterých by mělo dojít ke snížení sazby DPH, zůstávají tedy v tomto scénáři beze změny. Naopak zvýšení sazby DPH se v cenách dotčených položek projeví v plné výši, tak jako tomu je v základním scénáři. Jde tak o situaci, která je často s úpravami sazeb DPH zmiňována. Podíl položek spotřebního koše, u kterých by došlo ke změně cen, by se tak snížil z 35 % na 20 %. Zásadní změny oproti základnímu scénáři jsou především v kategorii potravin (dopad do inflace se mění z -0,4 pb na +0,1 pb) a neobchodovatelné části jádrové inflace (nárůst dopadu z -0,1 pb na +0,3 pb). Důvodem je zejména to, že v tomto scénáři abstrahujeme od snížení cen výše zmíněných a váhově důležitých potravin a stavebních prací. Jádrová inflace jako celek by ve výsledku vzrostla o 0,6 pb. Shrneme-li však výsledky základního a nepříznivého scénáře tak z nich shodně vyplývá, že primární dopady současné podoby navrhovaných změn DPH by na vývoj inflace neměly být nikterak silné, ať už se jedná o její pokles či nárůst. Výsledky nepříznivého scénáře shrnuje Tabulka 2.

V této analýze zcela odhlížíme od tzv. sekundárních dopadů daňových změn, jejichž charakter bude záviset na stavu poptávky v době jejich zavádění. Slabá poptávka by pravděpodobně vedla k tomu, že snížení sazeb DPH by se v cenách alespoň částečně promítlo, a naopak jejich zvýšení by nepřineslo významně vyšší růst cen, než by odpovídalo zvýšení sazeb DPH. V situaci silné poptávky by na druhou stranu mohly být navrhované změny DPH proinflačním impulsem. Při úvahách o možném charakteru sekundárních dopadů je nutné brát v potaz také ostatní části vládního úsporného balíčku. Ten má v prvé řadě pomoci stabilizovat veřejné finance a přispět ke zmírnění jejich deficitu. Jako takový je tudíž prostředkem fiskální konsolidace a v konečném důsledku povede ke snížení agregátní poptávky. To by se následně mělo projevit v nižší dynamice HDP. Podle naší dříve zveřejněné analýzy (dostupná zde: https://bit.ly/3oAPa9a), by vládou navržená opatření ke snížení schodku veřejných financí měla vést k redukci růstu HDP až o 0,7 pb. Z této analýzy, založené na historickém vztahu mezi vývojem HDP, spotřebitelských cen a fiskálních veličin zároveň vyplývá, že omezení poptávky plynoucí z fiskální konsolidace by mělo vést ke snížení inflace až o 0,4 pb. To je v souladu s odhadovanými primárními dopady změn DPH v této analýze. Celkově se tedy přikláníme k tomu, že dopad navrhovaných změn DPH by mohl být v kontextu celého úsporného balíčku mírně protiinflační.