Centrální banky šlapou dále na brzdu
Společným problémem zůstává nepříjemně vysoká a setrvačná jádrová inflace.
Centrální banky pokračují ve svižném utahování měnových šroubů. Včerejší den přinesl zvyšování úrokových sazeb hned v několik významných ekonomikách, třebaže celková inflace je povětšinou za vrcholem díky odeznívání globálních nákladových tlaků. Společným problémem však zůstává nepříjemně vysoká a setrvačná jádrová inflace, což hraje do karet scénáři „higher for longer“ – ještě přísnější měnové politice po relativně delší dobu.
Začněme ve Velké Británii, kde Bank of England (BoE) včera překvapila trhy 50bps zvýšením sazeb na 5 %. V rozhodování BoE hrála zásadní roli nečekaně špatná inflační čísla za květen – celková inflace oproti očekávání stagnovala na 8,7 % (meziročně), zatímco jádrová zrychlila na 7,1 %. Podobně jako v případě ECB také u BoE roste vliv (vzad-hledících) inflačních čísel na úkor vpřed-hledících indikátorů a projekcí. Směrem k dalším svým krokům sice BoE nedodala žádný hmatatelný forward guidance, nicméně trhy po včerejšku zaceňují kumulativní růst sazeb o 100bps až na hranici 6,0 %.
Naproti tomu Švýcarská centrální banka (SNB) zvýšila svou základní sazbu v souladu s očekáváním o 25bps na 1,75 %. Vedle toho ale vyslala silný jestřábí signál – celková inflace sice v květnu klesla na 2,2 %, SNB ale očekává její opětovný růst nad inflační cíl (0-2,0 %) z důvodu sekundárních účinků vyšší inflace. A proto se dá čekat, že SNB nemá v tomto cyklu hotovo a minimálně jedno zvýšení sazeb v rozsahu 25bps ještě doručí. Připomeňme, že SNB zároveň pravidelně intervenuje na devizovém trhu ve prospěch franku, čímž pomáhá tlumit dovezené cenové tlaky (a zároveň snižuje velikost své bilance).
A konečně úrokové sazby včera prudce zvýšila dokonce i turecká centrální banka. K tomuto kroku došlo poprvé od března 2021, navzdory pádivé 80% inflaci v loňském roce. Po květnových volbách dal prezident Erdogan – pod tlakem neutěšené makroekonomické situace – zelenou k návratu ke konvenční měnové politice a jmenoval novou guvernérkou H. Erkan. Včerejší skokový růst sazeb o 650bps na 15 % nicméně zaostal za očekáváním, na což zareagovala lira oslabením o více než 3 % vůči dolaru. Několik let erdoganomiky a stálé riziko, že neortodoxní otočka může přijít kdykoli, tak dává tušit, že obnovení kredibility turecké centrální banky bude během na dlouhou trať.
Okomentovat na facebooku
Další zprávy o bankách
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Okénko finanční rady
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Energie dál zlevňovat nebudou, vyplatí se fixovat aktuální ceny
Martin Pejsar, BNP Paribas Cardif Pojišťovna
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Aleš Rothbarth, Skupina Klik.cz
U nehod bez zimních pneumatik mohou pojišťovny krátit plnění
Lukáš Raška, Portu
Portu vydělalo svým uživatelům už přes 5 miliard, spravuje jim více než 36 miliard korun
Iva Grácová, Bezvafinance
Inflace a její dopad na osobní finance: Jak se připravit na rok 2025?
Richard Bechník, Swiss Life Select