Během loňského roku vzrostl počet obyvatel Ústeckého kraje o 13,4 tisíc osob, koncem roku zde žilo celkem 812 337 osob - Pohyb obyvatel v Ústeckém kraji v roce 2022

Během loňského roku vzrostl počet obyvatel Ústeckého kraje o 13,4 tisíc osob, koncem roku zde žilo celkem 812 337, což byla pátá nejvyšší hodnota mezi kraji. Bilance obyvatel zahrnuje osoby, kterým byla udělena dočasná ochrana v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině. Nárůst počtu obyvatel byl výhradně zásluhou kladné zahraniční migrace, vnitrostátní byla záporná. Meziročně poklesl počet živě narozených dětí i dětí narozených mimo manželství. Zvýšil se počet uzavřených sňatků, ale i počet rozvedených manželství.

Ústecký kraj měl na konci roku 2022 celkem 812 337 tisíc obyvatel, z nichž bylo 50,8 % žen. Počet obyvatel se během roku 2022 zvýšil o 13 439 osob (mužů přibylo 5 098, žen 8 341), což byla sedmá nejvyšší hodnota celkového nárůstu počtu obyvatel mezi všemi kraji. Nejvyšší přírůstek vykázalo hlavní město Praha (o 81 920), dalšími v pořadí byly kraje Středočeský (o 52 567), Jihomoravský (o 32 632), Plzeňský (o 26 681), Jihočeský (o 15 256), Pardubický (o 14 243). V žádném z krajů se během loňského roku počet obyvatel nesnížil. Nejmenší nárůst zaznamenaly kraje Zlínský (o 8 099), Olomoucký (o 8 872), Karlovarský (o 10 385) a Kraj Vysočina (o 10 752). V přepočtu na tisíc obyvatel přibylo nejvíce osob v hl. m. Praze (61,2 ‰), Plzeňském (44,6 ‰) a Středočeském kraji (36,8 ‰), zatímco nejmenší relativní vzestup počtu obyvatel byl patrný v Moravskoslezském (9,8 ‰), Zlínském (14,0 ‰) a Olomouckém (14,1 ‰) kraji. Nárůst v Ústeckém kraji (16,6 ‰) byl čtvrtý nejnižší.

Nárůst počtu obyvatel v Ústeckém kraji byl v roce 2022 zapříčiněn výhradně přírůstkem stěhování. Migrační přírůstek Ústeckého kraje byl šestý nejvyšší mezi všemi kraji (přibylo 16 061), v přepočtu na tisíc obyvatel (19,8 ‰) byl čtvrtý nejnižší (po Moravskoslezském, Zlínském a Olomouckém kraji). Vyšší počet přistěhovalých než vystěhovalých osob vykázaly všechny kraje republiky. Nejvyšší přírůstek na tisíc obyvatel byl vykázán v hl. městě Praze (60,7 ‰). Kladný migrační přírůstek v Ústeckém kraji zajišťovalo v roce 2022 výhradně zahraniční stěhování (16 759 osob, meziročně 7,7krát více), z toho se nejvíce osob přistěhovalo z Ukrajiny (15 943 osob), Slovenska (175 osob), Filipín (126 osob) a Vietnamu (107 osob). Vnitrostátní migrace byla záporná (-698), ale proti roku 2021 se snížila o 28,4 %. V loňském roce se z ostatních regionů České republiky do kraje přistěhovalo 5 213 osob, z kraje se vystěhovalo 5 911 osob.

V roce 2022 byl v Ústeckém kraji, obdobně jako v předcházejících letech, zaznamenán přirozený úbytek obyvatel (o 2 622 osob). Posledním rokem, kdy byl v kraji zaznamenán kladný přirozený přírůstek, byl rok 2010 (363 osob). Vyšší počet živě narozených dětí než zemřelých osob (a tedy i kladný přirozený přírůstek) zaznamenala v roce 2022 (obdobně jako v roce 2021) mezi kraji pouze Praha (718). Ve všech ostatních krajích zemřelo více osob, než kolik se živě narodilo dětí. Spolu s Ústeckým krajem největší převahu zemřelých zaznamenaly ještě kraje Moravskoslezský (o 4 149) a Olomoucký (o 1 496). V přepočtu na tisíc obyvatel byl nejvyšší přirozený úbytek zaznamenán v Karlovarském (-4,0 ‰), Moravskoslezském (-3,5 ‰) a Ústeckém kraji (-3,2 ‰). Kladnou hodnotu vykázalo opět jen hlavní město Praha, kde dosáhl přirozený přírůstek v přepočtu na tisíc obyvatel hodnoty 0,5 ‰. Nejnižší přirozený úbytek (-0,6 ‰) ze všech krajů byl dosažen ve Středočeském kraji, následovaný Jihomoravským krajem (-1,0 ‰), Krajem Vysočina (-1,7 ‰) a Plzeňským, Královéhradeckým a Jihočeským krajem (shodně -2,0 ‰).

Počet živě narozených dětí v Ústeckém kraji byl v roce 2022 oproti předchozímu roku o 8,0 % nižší (živě se narodilo o 629 dětí méně, meziroční pokles počtu živě narozených dětí byl čtvrtý nejnižší mezi všemi kraji, a to po Olomouckém, Plzeňském a Jihomoravském kraji. Nejvyšší meziroční pokles počtu živě narozených dětí byl ve Zlínském kraji (o 11,2 %). K poklesu došlo i u počtu zemřelých osob (o 16,1 %, resp. o 1 896 osob; pokles počtu zemřelých v celé republice byl o 14,1 %) a Ústeckému kraji patřila pomyslná čtvrtá nejvyšší příčka. V přepočtu na tisíc obyvatel byl v našem kraji zaznamenán, po kraji Moravskoslezském, druhý nejvyšší počet zemřelých osob (12,2 ‰), naproti tomu hodnota 9,0 ‰ počtu živě narozených dětí byla mezi kraji třetí nejnižší po Karlovarském a Libereckém kraji.

Podíl dětí narozených mimo manželství se v Ústeckém kraji sice meziročně snížil o 0,3 procentního bodu (p. b.) na 62,7 %, ale proti celorepublikovému průměru (48,2 %) byl vyšší o 14,5 p. b. Mezi kraji se jednalo o nejvyšší hodnotu. Nejvíce dětí se narodilo neprovdaným ženám kromě Ústeckého kraje ještě v kraji Karlovarském (60,0 %) a Libereckém (52,0 %), nejméně pak v hl. m. Praze (41,0 %), Zlínském (42,0 %) a Jihomoravském (43,1%) kraji. Ze všech živě narozených dětí bylo nejvíce prvorozených, a to 44,8 % dětí, druhorozených bylo 35,2 %, třetích a dalších v pořadí 20,0 %. V porovnání s údaji roku 2021 nejvíce poklesly počty druhorozených dětí (o 11,7 %), prvorozených bylo meziročně o 7,7 % méně a dětí třetího a vyššího pořadí o 1,4 % méně.

V roce 2022 se počet sňatků (4 281) v porovnání s rokem 2021 zvýšil téměř o pětinu (18,4 %) a v přepočtu na tisíc obyvatel (5,3 ‰) byl počet nově uzavřených manželství druhý nejvyšší mezi kraji (po Moravskoslezském kraji s hodnotou 5,4 ‰). Během roku 2022 bylo rozvedeno 1 740 ústeckých manželství, což bylo meziročně o 121 více (tj. o 7,5 %). V přepočtu na tisíc obyvatel byl v Ústeckém kraji počet rozvodů (2,1 ‰) nejvyšší mezi všemi kraji.

Nejlidnatějšími okresy Ústeckého kraje byly okresy Děčín a Teplice, ke konci roku 2022 v nich žilo 127 269 obyvatel, resp. 127 681 obyvatel. (z celorepublikového pohledu sedmdesáti šesti okresů se v případě okresu Teplice jednalo o 24. nejlidnatější okres, resp. 25 v případě okresu Děčín). Třetím okresem, který měl přes 120 tisíc obyvatel, je okres Chomutov, který se se 124 035 obyvateli zařadil mezi 26. nejlidnatější okres České republiky. Naproti tomu nejméně obyvatel žilo v okrese Louny (87 040). Z celorepublikového pohledu byl tento okres 19. nejméně lidnatým okresem republiky.

Všech 16 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP) v kraji zaznamenalo během roku 2022 nárůst počtu obyvatel. V přepočtu na tisíc obyvatel zaznamenaly nejvyšší zvýšení počtu obyvatel správní obvody ORP Teplice (27,6 ‰), Žatec (27,3 ‰) a Kadaň (25,2 ‰), na opačné straně se s nejmenším nárůstem nacházely správní obvody ORP Děčín (5,3 ‰), Varnsdorf (7,5 ‰) a Litvínov (8,2 ‰).

Ve všech okresech Ústeckého kraje zemřelo v loňském roce více osob, než kolik se narodilo dětí. Nejvyšší hodnoty přirozeného úbytku obyvatel byly zjištěny v okrese Děčín (-486) a Most (-531), naopak nejmenší hodnota byla zaznamenána v okrese Louny (-136).

Přírůstek stěhováním byl v roce 2022 kladný ve všech okresech Ústeckého kraje, v přepočtu na tisíc obyvatel to bylo nejvíce v okrese Teplice (28,3 ‰) a Chomutov (23,3 ‰). Nejmenší relativní migrační přírůstek byl v roce 2022 zaznamenán v okrese Děčín (11,5 ‰).

Nejvíce sňatků v přepočtu na tisíc obyvatel bylo uzavřeno v okrese Chomutov (5,7 ‰). Nejméně sňatků bylo na tisíc obyvatel uzavřeno v okrese Litoměřice, a to 4,9 ‰.

Nejvíce rozvodů na tisíc obyvatel vykázaly okresy Děčín a Ústí nad Labem (shodně 2,3 ‰), nejméně rozvedených bylo v loňském roce v okrese Teplice (2,0 ‰).

Hodnoty podílu dětí narozených mimo manželství byly v roce 2022 nejvyšší v okresech Most (69,6 %) a Děčín (65,0 %) a patřily dokonce k nejvyšším v rámci okresů České republiky. Čtvrtou nejvyšší pozici obsadil okres Chomutov s podílem 64,4 %, v rámci republiky se jednalo o čtvrté nejvyšší pořadí. Nejnižšího podílu bylo dosaženo v okrese Litoměřice (54,1 %), což byla dvacátá nejvyšší hodnota v rámci všech okresů v republice.

Ve městech našeho kraje žilo koncem roku 2022 celkem 639 427 obyvatel a jejich podíl 78,7 % byl třetí nejvyšší mezi kraji České republiky. Mezi deset největších měst Ústeckého kraje patřilo koncem roku 2022 Ústí nad Labem (91 963 obyvatel), následoval Most (63 856), Teplice (50 843), Děčín (47 180), Chomutov (46 940), Litoměřice (23 124), Litvínov (22 695), Jirkov (19 305), Žatec (19 044) a Kadaň (18 275). Následující bylo poslední okresní město Louny s 18,3 tisíci obyvateli. Do tisíce obyvatel potom měla města Loučná pod Klínovcem, Výsluní, Hora Svaté Kateřiny, Ledvice a Mašťov.

Poznámka:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány v České republice v termínu, který umožnil jejich zařazení do statistiky.

Údaje za rok 2022 zahrnují osoby s udělenou dočasnou ochranou v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace splňující statistickou definici obyvatelstva.

Kontakt:

Monika Raušerová

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail: monika.rauserova@czso.cz
tel.: 472 706 121