Meziroční inflace v české ekonomice v květnu dále prohloubila své zpomalení. Z dubnových 12,7 % klesla na 11,1 %

Na úrovni 11,1 % je meziroční inflace pod květnovou prognózou ČNB, zároveň je ale tento výsledek mírně vyšší, než co očekával finanční trh.

Překvapení v podobě vyšší než očekávané inflace se z našeho pohledu koncentrovalo do vývoje cen potravin, také do vývoje cen alkoholických nápojů a tabáku: obě tyto skupiny vykázaly meziměsíční cenový růst zhruba o 1 %.

Nicméně: jakkoliv meziměsíční nárůst cen potravin lze vnímat jako překvapení, tak v meziročním vyjádření růst cen potravin dále výrazně zpomalil.

Zpomalení meziročního cenového růstu je patrné u naprosté většiny hlavních skupin ve spotřebním koši, tedy u potravin, energií pro domácnosti, pohonných hmot a také u položek náležejících do jádrové inflace, jako například u stravování a ubytování, rekreace a kultury anebo bytového vybavení.

Meziroční inflace se bude zmírňovat i v dalších měsících a již v červnu s veškerou pravděpodobností klesne na jednocifernou úroveň.

Meziroční inflace v květnu klesla z 12,7 % na 11,1 % a vyšla tak mírně nad očekáváním finančního trhu, jenž čekal inflaci na úrovni 10,8 %.

ČNB ve své prognóze zveřejněné v prvních květnových dnech odhadovala květnovou meziroční inflaci na úrovni 11,6 %: meziroční inflace je pod očekáváním centrální banky, čemuž napomohl již nižší výsledek za duben, meziměsíční dynamika vývoje cen za letošní květen ale byla zřejmě blízko očekávání ČNB.

Pokles celkové meziroční inflace byl v květnu tažen naprostou většinou položek spotřebního koše.

Hlavním tahounem poklesu meziroční inflace byly ceny potravin a náklady na bydlení, kde hrají hlavní roli ceny energií.

Vývoj výrobních cen v zemědělství naznačuje, že meziroční růst cen potravin pro koncového spotřebitele by měl klesat i v dalších měsících.

U pohonných hmot se v květnu prohloubil meziroční pokles cen, u většiny položek spadajících do jádrové inflace je patrné zpomalení meziročního cenového růstu.

Jádrová inflace, která v rámci všech indikátorů vývoje spotřebitelských cen zřejmě nejlépe mapuje domácí cenové tlaky, v květnu dle všeho také klesla z dubnové úrovně, jež činila 10 %.

Květnová data o jádrové inflaci ČNB teprve zveřejní v průběhu dneška.

Meziroční cenový růst se zpomalil u veřejného stravování a ubytování, u rekreace a kultury, u bytového vybavení anebo v případě odívání a obuvi.

Prognóza ČNB zveřejněná počátkem května očekávala, že jádrová inflace bude v letošním druhém čtvrtletí činit 9,2 % poté, co v letošním prvním čtvrtletí dosáhla úrovně 11,9 %.

Statistika vývoje spotřebitelských cen za letošní květen hlásí výraznější pokles meziroční inflace, než čekala centrální banka, samotná meziměsíční dynamika cenového růstu ale v květnu vyšla zřejmě blízko předpokladům ČNB.

Celková meziroční inflace bude klesat i v dalších měsících a pod úroveň deseti procent, tedy do jednociferné oblasti, se s veškerou pravděpodobností dostane již v červnu.

V závěru letošního roku by se celková meziroční inflace mohla nacházet mírně pod úrovní 7 % s výhledem na další výrazný pokles na počátku roku 2024.

Za celý letošní rok může činit průměrná inflace zhruba 10,5 %, když loni činil celoroční průměr inflace 15,1 %.

Květnová inflace z našeho pohledu překvapila mírnějším než očekávaným zpomalením meziročního růstu cen potravin.

Pro bankovní radu ČNB bude důležitý údaj o jádrové inflaci, kterou ČNB zveřejní v průběhu dneška: předpokládáme, že jádrová inflace v květnu dále výrazně klesla, a že se nachází pod očekáváním centrální banky.

Klesající inflace, slabá spotřeba domácností a předpokládané dopady vládního rozpočtového balíčku jsou vesměs faktory, jež hovoří proti scénáři dalšího zpřísnění měnové politiky ČNB.

Osobně zastávám názor, že ČNB již své úrokové sazby nezvýší, a že se v letošním závěrečném čtvrtletí otevře prostor pro postupné snižování úroků české centrální banky.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.