Od roku 2011 už přišlo na výškových stavbách Skupiny ČEZ na svět 163 sokolích mláďat

Šestnáct sokolích mláďat hlásí letos „sokolí farma“ Skupiny ČEZ. Pohledy do sokolích budek na ochozech komínů či chladicích věží přitom vyvolaly spoustu otazníků. V některých se totiž krom mladých nacházela i neoplodněná vejce, několik dosud stabilních párů se po ztrátě jednoho z partnerů rozpadlo a jeden pár za záhadných okolností zmizel vůbec. Podle ornitologa Václava Berana se asi již nepodaří zjistit, co se kde stalo. Nicméně jako vždy věří, že Příroda si poradí. Ve středních Čechách má Skupina ČEZ svá „sokolí stanoviště“ na komínech v Teplárně Energotrans (dříve Elektrárna Mělník) a v areálu této společnosti v Třeboradicích.

„Oproti loňským rekordním 33 mláďatům je jich letos polovina. I tak jsem ovšem spokojen. Ostatně už jsme podobné „hubené“ roky v minulosti měli. Sokoli jsou dlouhověcí a na podobné neúspěchy jsou od přírody vybaveni. Takže to snad doženou v příštích letech,“ uvedl na úvod ornitolog Václav Beran, jinak také zoolog a kurátor sbírky Muzea města Ústí nad Labem a výzkumný pracovník ALKA Wildlife, o. p. s. Jak dodal, mezi jednu z letošních sokolích záhad patří právě i areál v Třeboradicích. „Zde se původní pár rozpadl. Je to veliká škoda, neboť třeboradický pár byl proslulý svými několikrát za sebou opakovanými čtyřčaty.“

Podle ornitologa původní samec z páru zřejmě uhynul a nyní se tam drží samec s vysílačkou, který se narodil v roce 2021 v Motole. Nového ještě nezkušeného partnera tak musí nejdříve samice naučit jak na to, aby příští rok byla v budce snůška vajec a poté i vylíhlá mláďata. „Letos si ovšem do středočeské statistiky mláďat Skupiny ČEZ musím bohužel v případě Třeboradic poznačit nulu,“ dodal Václav Baran. Jako příklad opravdu velké záhady uvedl Elektrárnu Prunéřov na Chomutovsku, tam zmizel celý pár. „Zde se sokolům dařilo a nevyštval je ani raroh velký, jehož samice před časem jednu z budek dlouho okupovala. Letos jsou ovšem v obou budkách poštolky. Jenže v dubnu to tam vypadalo, že už sokolí samice sedí na vejcích. Vážně nevím, co se tam mohlo přihodit. To samé se týká chladicí věže Paroplynového cyklu Počerady na Lounsku. Pár tam sice zůstal a při výstupu na mne varovně pokřikoval, ale budka byla prázdná. Jen drobné kousky skořápek vajec, nic víc.“

Sokolí pár v Teplárně Energotrans měl v budce na ochozu komína dvě vejce, na svět se ovšem proklubala jen jedna samička. „Druhé vejce bylo tudíž neoplozené. Na druhou stranu se mi ovšem podařilo odchytit její matku. Sokolici se to sice moc nelíbilo, ale už je okroužkovaná,“ dodává ornitolog. Sečteno a podrženo, letos se na výškových stavbách Skupiny ČEZ ve středních Čechách na svět dívá pouze jedna sokolí slečna.

Další do celkového počtu 16 sokolích mláďat jsou 2x čtyřčata z Teplárny Trmice a bývalé výtopny ČEZ Teplárenské v Proboštově, 2x dvojčata z elektráren Tušimice a Ledvice (vše Ústecký kraj); jedna samička z Jaderné elektrárny Temelín a první dvojčata zcela nově zahnízděného sokolího páru v Elektrárně Dětmarovice, který je zároveň i vůbec nejvýchodnějším sokolím párem v Česko republice. Nový pár se pak formuje v Jaderné elektrárně Dukovany. Zde bylo letošní zahnízdění rovněž neúspěšné, neboť tam pro změnu zmizela samice. Samec pak sám zahřívaní vajec nezvládl. Dnes už ovšem má novou mladou partnerku, tedy zatím bez zkušeností.

„Celková bilance je i přes letošní výkyv ovšem úctyhodná, neboť od roku 2011, kdy jsme v Elektrárně Tušimice nainstalovali vůbec první hliníkovou sokolí budku v České republice, přišlo už na výškových stavbách Skupiny ČEZ na svět 163 sokolích mláďat,“ uzavírá Václav Beran.