Vláda se na výjezdním zasedání ve Vimperku zabývala regionálními tématy Jihočeského a Plzeňského kraje

Vláda Petra Fialy uskutečnila ve středu 7. června 2023 druhé z plánované série výjezdních zasedání. Po severomoravském Jeseníku tentokrát jednala ve Vimperku na pomezí Jihočeského a Plzeňského kraje. Na schůzi vlády, v jejímž programu převládala regionální témata, navázalo jednání s představiteli obou krajů a následně i se starosty okolních obcí.

Vláda se na zasedání zabývala mimo jiné přípravou Národního plánu obnovy, jehož aktualizaci v reakci na vývoj situace po roce 2021 a poté, co byl zásadně navýšen objem finančních prostředků, které může Česká republika z Nástroje pro oživení a odolnost získat, připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu a ministr pro evropské záležitosti.

„Národní plán obnovy finalizujeme. Budeme se k němu vracet na vládě ještě příští týden, protože je potřeba dořešit některé technické detaily související s aktuálními stanovisky Evropské komise, která jsou České republice známa teprve od minulého týdne. Jsme připraveni tu finalizaci provést rychle tak, abychom mohli všechny výhody Národního plánu obnovy využít,“ řekl předseda vlády Petr Fiala.

Vláda na základě aktuální situace na dolním toku Dněpru, kterou postihly masivní záplavy po zničení hráze přehrady Nová Kachovka, projednala také okamžitou pomoc postiženým oblastem Ukrajiny. „Ministerstvo obrany poskytne Ukrajině materiální pomoc, která je pro zvládnutí této katastrofy potřebná, například cisterny pro rozvoz pitné vody, záchranné kruhy, motorová čerpadla na vodu, záchranné vesty atd. Budeme koordinovat i další pomoc z jednotlivých resortů. Pomoc už poskytlo Ministerstvo zahraničních věcí,“ uvedl premiér Fiala.

Vzala také na vědomí změnu v programu Ministerstva spravedlnosti Rozvoj a obnova materiálně-technické základny justice, která spočívá v rozšíření seznamu investičních akcí o výstavbu nového justičního areálu v Českých Budějovicích v předpokládané hodnotě 680 milionů korun. Areál by měl vzniknout přestavbou bývalých Žižkových kasáren. Důvodem změny je zpoždění přípravy jiné investice – justičního areálu v Ústí nad Labem. Část finančních prostředků vyhrazených na ústecký projekt bude po souhlasu vlády převedena na projekt v Českých Budějovicích, který už je ve vysokém stádiu připravenosti a je vydáno i stavební povolení.

Vláda odsouhlasila také poskytnout ze státního rozpočtu během šesti let (2024 až 2029) celkem až 480 milionů korun na financování projektu Evropské hlavní město kultury 2028. Do soutěže, která se pořádá již téměř 40 let, se přihlásila čtyři česká města a do finálového kola postoupila rozhodnutím mezinárodní komise dvě – České Budějovice a Broumov. O vítězi rozhodne mezinárodní porota 30. června. Rozhodnutí komise ale předpokládá spoluúčast státu na financování projektu, a tak je v předložených projektech jednotlivých měst vždy uváděn i předpokládaný podíl státu na financování projektu a veřejné prostředky jsou důležitým zdrojem jeho finančního zabezpečení.

Kabinet se v rámci výjezdního zasedání seznámil také se třemi regionálními tématy. Ministr dopravy Martin Kupka vládě prezentoval aktuální stav výstavby a přípravy dopravních staveb v Jihočeském a Plzeňském kraji. Jedná se hlavně o dostavby dvou dálnic – D3 a D4, o přeložky a přestavby hlavních tahů silnic I. třídy a o plánované modernizace železničních tratí a nádražních budov.

„Dopravní infrastruktura je velkým tématem pro oba regiony, ve kterých dnes jsme. V jižních Čechách se stát snaží už třicet let postavit dvě dálnice a stále se to v té definitivní podobě nedaří. Jsem přesvědčen, že je to faktor, který podvazuje rozvoj České republiky. Prostě platí, že země, kde se jednoduše nedá projet z jednoho konce na druhý, kde není dobré spojení mezi klíčovými městy, má problém a nemůže být úspěšná. My to musíme co nejrychleji odstranit,“ prohlásil premiér Fiala. „Pro nás je dopravní infrastruktura naprostou prioritou. V letošním roce jsou investice, které jsme dali do dopravní infrastruktury, rekordní a stejně tak chceme postupovat i v dalších letech, abychom tuto nevýhodu České republiky a nevýhodu, která limituje i kvalitu života a rozvoj jednotlivých regionů, odstranili,“ konstatoval předseda vlády.

Ministr kultury Martin Baxa zpravil vládu o dohodnutém řešení dlouholetého sporu o umístění otočného divadla v barokní zahradě zámku Český Krumlov, kde po desetiletí tahanic mezi zástupci kulturní obce a památkáři včetně UNESCO, kam historické centrum Českého Krumlova včetně zámku patří, došlo k dohodě, že se otáčivé hlediště přesune do nově vybudovaného divadelního traktu za zámeckou zahradou.

Vláda se také seznámila s informací ministra zahraničních věcí Jana Lipavského o přeshraniční spolupráci České republiky s Rakouskem a Bavorskem. Vztahy obou krajů se zahraničními protějšky jsou na výborné úrovni, stejně jako vztahy na celostátní úrovni. Jihočeský kraj například intenzivně spolupracuje s rakouskou stranou v oblasti zdravotnictví, vztahy mezi ČR a Bavorskem jsou zastřešeny mimo jiné česko-bavorskou mezivládní pracovní skupinou, která se schází jednou ročně a její příští setkání bude na podzim 2023 v Praze. V česko-bavorském příhraničí působí také dvě pracovní společenství – euroregiony: Euroregion Chebsko (Euroregio Egrensis) a Euroregion Šumava / Bavorský les za spoluúčasti přilehlých oblastí Horních Rakous. Platformou pro spolupráci českých, bavorských a také rakouských regionů je od roku 2012 rovněž Evropský region Dunaj–Vltava.