Průměrná nominální mzda v české ekonomice v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 8,6 %.

Růst průměrné nominální mzdy vykázaný za letošní první čtvrtletí je sice silnější, než mzdový růst pozorovaný v jednotlivých čtvrtletích loňského roku, přesto je ale mzdový růst slabší, než se čekalo.

Průměrná reálná mzda, tedy mzda očištěná o inflaci, zároveň pokračuje ve výrazném meziročním poklesu, jenž v letošním prvním čtvrtletí činil 6,7 %.

Údaje o vývoji mezd za letošním první čtvrtletí a také negativní revize mzdových statistik za loňský rok jsou dobrou zprávou z pohledu měnové politiky, neboť mohou zchladit obavy ČNB ohledně potenciálních inflačních rizik na trhu práce.

Meziroční růst průměrné nominální mzdy v letošním prvním čtvrtletí činil 8,6 % a průměrná nominální mzda činila 41 265 korun.

Zaměstnanost v české ekonomice v prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 1,1 % a celkový objem mezd v nominálním vyjádření tak meziročně vzrostl o 9,8 %

Reálná mzda, tedy nominální mzda očištěná o inflaci, klesla v prvním čtvrtletí meziročně o 6,7 %, když finanční trh očekával meziroční pokles reálné mzdy o 6,0 %.

ČNB ve své prognóze zveřejněné počátkem května očekávala pro letošní první čtvrtletí meziroční růst nominální mzdy na úrovni 9,1 % a pokles reálné mzdy o 6,3 %.

Slabší než očekávaný růst mezd v letošním prvním čtvrtletí tak může pomoci k utišení obav centrální banky z možného vzlínání inflačních tlaků v souvislosti s vývojem na trhu práce.

Zároveň byly revidovány údaje za jednotlivá čtvrtletí loňského roku směrem ke slabšímu růstu mezd: dle revidovaných údajů rostla loni průměrná nominální mzda o 5,3 %, původní údaj hlásil růst tempem 6,5 %.

Pro centrální banku představuje vývoj mezd velmi důležitý faktor při rozhodování o nastavení úrokových sazeb.

Vývoj mezd za letošní první čtvrtletí a stejně tak revize historických údajů naznačují, že mzdová dynamika v české ekonomice není silná tak, jak se ČNB obávala.

Jinými slovy: data o vývoji mezd naznačují, že související rizika ve směru možného oživení inflačních tlaků v české ekonomice jsou méně výrazná, než se ČNB anebo finanční trhy mohly obávat.

Statistika vývoje mezd tak podporuje scénář, v němž ČNB již dále nezvýší své úroky a kdy by v závěrečném čtvrtletí letošního roku mohla naopak zahájit proces postupného snižování svých úrokových sazeb.

Pohled na detailní statistiku ukazuje, že hned několik odvětví vykázalo v letošním prvním čtvrtletí dvouciferný meziroční růst nominální mzdy.

Zmínit je třeba především odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla, kde se průměrná mzda meziročně zvýšila o 23,1 %.

Veřejná správa, obrana a povinné sociální zabezpečení hlásí meziroční nárůst platů o 11,9 %.

Pomyslnou třetí příčku pak dosáhlo odvětví ubytování, stravování a pohostinství s růstem mezd o 11,4 %.

Nejslabší meziroční růst průměrné nominální mzdy hlásí vzdělávání s růstem 3,9 %, druhý nejslabší růst hlásí odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, kde se průměrný výdělek zvýšil o 4,8 %.

Za celý letošní rok očekávám růst průměrné nominální mzdy v české ekonomice zhruba na úrovni 8,2 %.

Nicméně, jestliže průměrná inflace za celý letošní rok bude dle našich předpokladů činit 10,4 %, tak reálná mzda klesne o 2 %.

Loni průměrná nominální mzda vzrostla o 5,3 %, reálná mzda za celý rok 2022 klesla o 8,5%

Výrazný pokles reálné mzdy má nepříznivý dopad na spotřebu domácností, což bylo patrné i v údajích o vývoji HDP za letošní první čtvrtletí.

Kombinace poměrně svižného růstu nominální mzdy v oblasti 8 % a poklesu inflace do jednociferných úrovní by ale v letošním druhé pololetí již měla vést k obnovení růstu reálné mzdy s pozitivním dopadem na kupní sílu spotřebitelů.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.

Okomentovat na facebooku