Blíží se zákon o ochraně oznamovatelů. Pro větší společnosti bude platit nejspíš již od srpna

Pravděpodobně již od 1. srpna se všech společností s více než 250 zaměstnanci budou týkat nové povinnosti spojené s ochranou oznamovatelů. Senát totiž minulý týden projednával související zákon a ačkoliv jej neschválil, ani nevrátil Poslanecké sněmovně, zákon byl díky uplynutí 30denní lhůty přijat. Nyní tak schází již jen podpis prezidenta.

Whistleblowing už nějakou dobu neznamená jen obyčejné pískání na píšťalku, ale především umožnění interně nahlašovat nekalé praktiky nebo porušení práva ve společnostech. Jedná se o systém ochrany oznamovatelů, kteří upozorní na nekalé, neetické nebo nezákonné jednání v rámci organizace, pro níž vykonávají pracovní nebo obdobnou činnost. Oznamovatelé tak mohou být například zaměstnanci (jak bývalí, tak i současní), uchazeči o zaměstnání, dobrovolníci, OSVČ, členové statutárních orgánů nebo další osoby působící u dodavatelů. Předmětem oznámení může být korupce, ale také ohrožení zdraví lidí, životního prostředí nebo nežádoucí jednání na pracovišti.

„Celý předpis vnímám jako správný krok, který pomůže oběma stranám. Zaměstnancům, kteří budou mít účinný nástroj k tomu, jak hlásit nevhodné chování na pracovišti, trestné činy a obecně jim pomůže vylepšit a ozdravit pracovní prostředí. Zaměstnanci v podstatě budou mít ze zákona možnost využívat "schránku důvěry" a zaměstnavateli ohlásit případné protiprávní jednání na pracovišti,“ vysvětluje Jiří Hradský, advokát SEDLAKOVA LEGAL.

Na opačné straně zaměstnavatelé pomocí nástroje budou schopni odhalovat trestné činy a tím předcházet jejich vlastní trestní odpovědnosti. Zároveň se zvyšuje pravděpodobnost odhalení finančních úniků a dalších protiprávních jednání na pracovišti, což může zvýšit příjmy zaměstnavatele, a také snížit počet negativních zmínek v médiích, či od samotných zaměstnanců. „Existuje mnoho statistických výzkumů, které ukazují, že se správně nastaveným systémem oznamování lze ušetřit desítky procent na nákladech ve sporech se zaměstnanci, a také nemalé částky na samotných příjmech zaměstnavatele,“ vysvětluje Hradský.

Podle Hradského je ovšem velká škoda, že z návrhu byla vyloučena úprava anonymních oznámení. V aktuálním znění se totiž počítá s tím, že pokud má zaměstnanec učinit oznámení a má-li mu náležet ochrana podle zákona, musí se pod oznámení podepsat. Zákon bohužel nepočítá s ochranou pro anonymní oznámení. „Toto vnímám jako nesprávný krok, neboť pro mnohé zaměstnance to bude stále překážka, kvůli které nemusí oznámení učinit. Obecně je zákon v některých místech méně přehledný, například v oblasti, od koho všeho musí společnosti oznámení přijímat. Některé skupiny osob jdou vyloučit, ale celá úprava je poměrně komplikovaně nastavená,“ dodává Hradský ze SEDLAKOVA LEGAL.

Celý zákon míří zejména na zaměstnavatele, kteří musí zavést vnitřní oznamovací systém, určit řešitele a zajistit, že nebude docházet k odvetným opatřením. Při nesplnění těchto povinností může zaměstnavatel obdržet pokutu. Zákon ale myslí také na to, aby se z whistleblowingu nestal nástroj pomsty a boje mezi zaměstnanci. Pokud tedy zaměstnanec podá vědomě nepravdivé oznámení, hrozí mu pokuta až do výše 50 000 korun. Pokutu může dostat také jmenovaný řešitel oznámení (tedy zaměstnanec, který byl určen jako řešitel), a to pokud se oznámením nebude zabývat, vyzradí totožnost oznamovatele bez jeho souhlasu a podobně. Řešitel oznámení může dostat pokutu až do výše 100 000 korun.

V případě, že bude zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů v červnu, budou muset všichni zaměstnavatelé s 250 zaměstnanci a výše implementovat nové procesy do 1. 8. 2023. Stejně tak je budou muset stihnout veřejní zadavatelé, obce (pokud na ně zákon dopadá). U zaměstnavatelů s 50 - 249 zaměstnanci zákon počítá s odkladem účinnosti. Ti budou muset nové povinnosti přijmout do 15. 12. 2023.

Řada firem začala se zaváděním systémů pro oznamování s výrazným předstihem. „Některé společnosti, především nemocnice, se na tuto změnu připravují již od roku 2022. Další se v letošním roce snažily především o osvětu k tomuto tématu a hledaly externí dodavatele řešení v této oblasti. Většina klientů to ale vnímá pouze jako další nástroj, který je zbytečnou zátěží. Přistupují k tomu velmi formálně, aby naplnily zákonné povinnosti, ale nedávají tomuto tématu větší váhu. Mají za to, že již existuje celá řada jiných možností, jak může současný či bývalý zaměstnanec upozornit na nekalé praktiky u svých zaměstnavatelů, “ říká Radka Šušková, interim manažerka a jednatelka společnosti New Dimension, podle které je firem, které budou ochranu oznamovatelů řešit interně minimum.