Plzeňský kraj se může pochlubit čtvrtou nejvyšší mzdou, činila 38 835 Kč. Průměrné mzdy v Plzeňském kraji nominálně vzrostly, reálně však klesly

V 1. čtvrtletí roku 2023 mzdy v Plzeňském kraji nominálně vzrostly, pokud však zohledníme inflaci, průměrné mzdy reálně klesly. U evidenčního počtu zaměstnanců došlo meziročně k mírnému nárůstu.

Plzeňský kraj se v 1. čtvrtletí 2023 může pochlubit čtvrtou nejvyšší průměrnou mzdou¹ přepočtenou na osoby plně zaměstnané mezi jednotlivými kraji České republiky, která činila 38 835 Kč. Lépe jsou na tom kraje Hl. m. Praha (52 814 Kč), Středočeský (40 768 Kč) a Jihomoravský (40 146 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla zjištěna v Karlovarském kraji, a to 35 010 Kč, což je o 6 255 Kč méně, než je republikový průměr (41 265 Kč). Je třeba zdůraznit, že průměrná mzda v ČR je ovlivněna především výší mzdy v kraji Hl. m. Praha, výše průměrné mzdy v ČR tak nedosahuje již žádný jiný kraj.

Ve všech krajích průměrná mzda nominálně vzrostla, nejvíce v Jihočeském kraji (o 9,9 %), nejméně pak v Praze (o 7,2 %). Spotřebitelské ceny v ČR celkem se zvýšily za uvedené období o 16,4 %, ve všech 14 krajích i v ČR celkem tak došlo k reálnému poklesu mezd. V celorepublikovém úhrnu průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla o 8,6 %, reálně se však snížila o 6,7 %. Medián mezd činil 34 741 Kč a vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 8,9 %. U mužů dosáhl 37 696 Kč, u žen 31 856 Kč.

Počet zaměstnanců² se oproti stejnému období předchozího roku v kraji zvýšil o 1,5 % na 216,6 tisíc. K nárůstu počtu zaměstnanců došlo v 9 krajích ČR, nejvýraznějšího navýšení bylo dosaženo v Praze (o 4,6 %), Plzeňský region se zařadil na druhou pozici. Naopak nejzásadnější pokles byl zaznamenán ve Zlínském kraji (o 0,7 %). V celé České republice se evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané zvýšil o 42,8 tisíc zaměstnanců, tj. o 1,1 %.

¹Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. Průměrná hrubá měsíční mzda přepočtená na osoby plně zaměstnané zohledňuje délku pracovního úvazku.

²Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený vyjadřuje přepočet na plně zaměstnané (s plnou pracovní dobou). Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou ke zpravodajské jednotce v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je pracovní vztah). Nezahrnují se např. ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci, aj.).