Zaměstnanosti opět pomohly ženy. Ekonomická aktivita obyvatel vystoupila na rekordní hodnoty - Vývoj českého trhu práce – 4. čtvrtletí 2024

6. 3. 2025

Zaměstnanosti opět pomohly ženy. Ekonomická aktivita obyvatel vystoupila na rekordní hodnoty, přitom nezaměstnanost stagnovala. Průměrná mzda se meziročně nominálně zvýšila o 7,2 % a reálně o 4,2 %. Mzdový růst byl přitom nadále brzděn odvětvími vzdělávání, veřejná správa a obrana, kde platy meziročně reálně poklesly.

Zaměstnanost, nezaměstnanost a ekonomická neaktivita

Výsledky Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) přinesly pro 4. čtvrtletí 2024 převážně pozitivní hodnoty. Míra ekonomické aktivity (v nové metodice výpočtu, pro skupinu 15-64 let) vystoupila na rekordní hodnotu 77,8 %, meziročně se zvýšila o 0,4 p.b.

Počet pracujících (ve věku 15 a více let) meziročně vzrostl o 116,6 tis., tj. o 2,3 % na 5 204,0 tis. Za tímto nárůstem opět stojí výhradně ženy, u nichž byl počet vyšší o 118,2 tis.

Počet zaměstnanců vzrostl o 151,1 tis. osob, tj. o 3,6 %. Podnikatelů naopak ubylo, jak OSVČ, tak zaměstnavatelů. Zaměstnanost výrazně stoupala především v sektoru služeb (+75,6 tis.), ale vzrostl i primární (+5,1 tis.) a sekundární sektor (+35,9 tis.). Míra zaměstnanosti se zvýšila meziročně o 0,4 p.b. na 75,8 %. U mužů poklesla o 0,3 p. b. na 81,3 % a u žen vzrostla o 1,4 p.b. na 70,2 %. Trendu pomáhal rozvoj kratších úvazků, jejich počet dosáhl 483,3 tis., meziročně vzrostl o 40,0 tis., tj. o 9,0 %. Zkrácenou pracovní dobu mělo 14,4 % pracujících žen, nejčastější důvod uváděly péči o dítě.

Nezaměstnanost se meziročně téměř nezměnila, počet lidí hledajících zaměstnání stoupl jen o 0,3 tis. na 133,5 tis. Míra nezaměstnanosti zůstala nezměněna na hodnotě 2,6 %. Regionální pohled na nezaměstnanost se jen drobně proměnil, nejhorší situace byla v Moravskoslezském kraji (4,4 %), dále následovaly kraje Karlovarský, Liberecký a Ústecký (míry shodně 3,7 %), zatímco nejnižší míra zůstala ve Středočeském kraji (1,3 %). Déle než rok bylo bez práce 39,4 tis. osob, tj. 29,5 % všech nezaměstnaných, počet dlouhodobě nezaměstnaných se tak meziročně drobně snížil o 2,6 tis.

Pracovní rezerva (osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají, a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat) se snížila o 4,2 tis. na 77 tis.

Poznámka: VŠPS pokrývá jen osoby bydlící v bytech, nikoli na ubytovnách a v podobných kolektivních domácnostech. To negativně ovlivňuje zachycení některých cizineckých skupin, kteří takové způsoby bydlení často využívají. Metodika vážení a dopočtů VŠPS byla v roce 2023 přizpůsobena tomuto způsobu zjišťování, což poznamenalo časové řady absolutních údajů o zaměstnanosti, zejména v třídění na věkové skupiny.

Evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané

Předběžné údaje podnikové statistiky ČSÚ neukazují stejný trend nárůstu počtu zaměstnanců sledovaný ve VŠPS, což může mít příčiny v proměnách forem zaměstnávání a zapojení cizineckých skupin, a také ve výše zmíněném růstu podílu kratších úvazků. Evidenční počet zaměstnanců přepočtených na plně zaměstnané (FTE) se ve 4. čtvrtletí 2024 meziročně zvýšil jen o 5,3 tis., v relativním vyjádření o 0,1 %. (Evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách se zvýšil o 0,6 %.)

Zatímco celková čísla za poslední dva roky představují spíše stagnaci počtu zaměstnanců, v třídění dle sekcí CZ-NACE i aktuálně nalézáme některé výrazné růsty a poklesy, což svědčí o tom, že trh práce se vnitřně proměňuje a dochází k fluktuaci zaměstnanců.

Růst počtu zaměstnanců se ve 4. čtvrtletí 2024 opět soustředil v oblasti tržních služeb, zatímco poklesy nacházíme v priméru, ve zpracovatelském průmyslu, a v dopravě a skladování, které jsou na něj značně navázané. V pěti sekcích CZ-NACE se počet zaměstnanců meziročně snížil o 26,4 tis. V jedenácti sekcích se zvýšil o 31,5 tis. a ve zbylých dvou stagnoval. Jednotlivě šlo o relativní přírůstky či úbytky v širokém rozsahu od -7,8 % do 17,2 %. Tyto extrémy ale byly u početně nevýznamných odvětví.

Největší absolutní pokles (o 20,5 tis., relativně o 1,9 %) najdeme ve zpracovatelském průmyslu. Ten stále zaměstnává v Česku více jak milion zaměstnanců (1 050,3 tis.), což představuje zdaleka nejpočetnější odvětvovou sekci. Tabulka 1 Rychlých informací o průměrných mzdách proto poskytuje oddíly CZ-NACE z této sekce, které byly největší z hlediska počtu zaměstnanců. V šesti těchto oddílech najdeme poklesy počtu zaměstnanců, nejhlubší byl ve výrobě elektrických zařízení (o 4,4 %; resp. o 4,2 tis.), vysoký byl také ve výrobě strojů a zařízení jinde neuvedených (o 3,7 %, resp. o 4,1 tis.). Jediným vybraným oddílem s nárůstem byla výroba potravinářských výrobků (o 2,7 %, resp. o 2,3 tis.). Nejpočetnějším oddílem zůstává výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, kde se počet zaměstnanců snížil o 2,4 %, resp. o 4,1 tis., na 163,5 tis.

Relativně největší snížení počtu zaměstnanců bylo v těžbě a dobývání, již zcela marginálním odvětví, kde se stavy aktuálně snížily o 7,8 %, což představovalo úbytek o 1,4 tis. na 16,8 tis. Také v zemědělství, lesnictví a rybářství, kde je zaměstnáno aktuálně 89,4 tis. zaměstnanců, došlo k poklesu (o 2,0 %; resp. 1,9 tis.). Početně významnější byl pokles v dopravě a skladování o 2,1 tis. (relativně o 0,8 %). Poslední sekce CZ-NACE, kde se stavy snížily, aktuálně o 0,5 tis., resp. o 0,2 %, byla veřejná správa a obrana.

Stavebnictví se dařilo lépe a počet zaměstnanců se tam meziročně zvýšil o 0,5 tis., resp. o 0,3 %. Ještě více se oživení projevilo v ubytování, stravování a pohostinství, kde přibylo 4,1 tis. pracovních míst, resp. došlo ke zvýšení o 3,6 %.

O nárůst počtu zaměstnanců se však nejvíce postarala jiná tři odvětví. Činnosti v oblasti nemovitostí si připsaly zvýšení o 7,4 tis., což v tomto menším odvětví představovalo relativní nárůst o 17,2 %. Dále to byla zdravotní a sociální péče s přírůstkem 6,9 tis. míst (relativně 2,0 %) a pak vzdělávání s nárůstem o 5,3 tis., resp. o 1,6 %. Nakonec je dobré si všimnout sekce profesní, vědecké a technické činnosti, kde přibylo 3,8 tis., což je zvýšení o 2,2 %, a peněžnictví a pojišťovnictví s přírůstkem 1,1 tis, což je nárůst o 1,6 %.

Čtvrtletní průměrné měsíční hrubé mzdy

Průměrná mzda (49 229 Kč) za 4. čtvrtletí 2024 vzrostla nominálně ke stejnému období předchozího roku o 3 322 Kč, tedy o 7,2 %. Jde přitom o zprůměrování velmi různorodého vývoje na úrovni jednotlivých oborů, podniků či organizací.

Mzdový růst na konci roku 2024 nevybočoval z kontextu předchozích čtvrtletí loňského roku, za celý rok 2024 byl mzdový růst 7,1 %. Za rok 2023 byl nominální růst výjimečně vysoký (8,0 %), srovnatelný jen s konjunkturálním rokem 2018, kdy dosáhl dokonce 8,1 %. Předtím takto vysokých hodnot dosáhla ČR jen na začátku století.

Graf 1: Index spotřebitelských cen a index průměrných mezd (sezónně očištěno), 2019=100 %

Zdroje: mzdová statistika ČSÚ; cenová statistika ČSÚ

Z hlediska zaměstnanců byl však důležitější reálný vývoj, který srovnává růst výdělků s růstem cen, a ukazuje tak, kolik zboží a služeb si mohl zaměstnanec za svou mzdu koupit. Index spotřebitelských cen dosáhl ve 4. čtvrtletí 2024 hodnoty 2,9 %, reálně se tak průměrná mzda zvýšila meziročně o 4,2 %. Za celý rok 2024 jde o nárůst o 4,6 %. Tento vyšší nárůst znamená dotahování zvýšené cenové hladiny, viz graf 1, a přichází po dvou letech výrazných meziročních poklesů reálné mzdy, kdy v roce 2022 došlo k poklesu o 9,4 % a v roce 2023 o 2,4 %. Mzdová dynamika však byla velmi různorodá podle odvětví. Nejvyšší nominální meziroční nárůst (16,0 %) aktuálně najdeme u sekce činnosti v oblasti nemovitostí. S odstupem následují profesní, vědecké a technické činnosti s 12,2 % a ubytování, stravování a pohostinství s 10,3 %. Ostatní sekce se držely pod desetiprocentní hranicí. Nejvíce se k ní přiblížilo stavebnictví s 9,9 % a pak zdravotní a sociální péče s 9,2 %. Zaměstnancům v těchto odvětvích se reálná kupní síla mezd zvýšila meziročně výrazně.

Zcela opačná situace byla u dvou jiných odvětví, kde pracuje dohromady 644,5 tis. zaměstnanců. Ve vzdělávání a ve veřejné správě a obraně se meziročně zvýšila platová úroveň pouze o 2,3 %, což bylo pod hranicí míry inflace (2,9 %). To znamená, že u zaměstnanců těchto dvou státem dominovaných odvětví došlo ve 4. čtvrtletí 2024 k dalšímu propadu reálných mezd, a to po předchozích třech letech snižování jejich kupní síly.

K další výjimečné situaci došlo v těžbě a dobývání, kde při dramatickém poklesu počtu zaměstnanců (o 7,8 %) došlo také k zanedbatelnému nárůstu průměrné mzdy o 663 Kč, což představovalo 1,2 %, to bylo nejméně ze všech sekcí.

Kromě těchto tří odvětví se reálné mzdy zaměstnanců aktuálně meziročně zvýšily.

Nejvyšší mzdovou úroveň najdeme ve 4. čtvrtletí 2024 v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala na 85 270 Kč a meziročně vzrostla o 7,3 %, což v tomto případě představovalo přírůstek 5 782 Kč. Na druhém místě bylo s odstupem peněžnictví a pojišťovnictví s úrovní 74 615 Kč (nárůst 6,8 %) a třetí příčku drží výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu se 72 424 Kč (nárůst 4,7 %). Tato trojice vede dlouhodobě.

Tradiční bylo pořadí i z opačné strany. V ubytování, stravování a pohostinství byla průměrná mzda přes výraznější relativní nárůst (o 10,3 %) stále nejnižší (29 126 Kč). Druhá nejnižší průměrná mzda zůstala u administrativních a podpůrných činností, kde vzrostla o 8,6 % na hodnotu 33 763 Kč. Na třetím místě byly ostatní činnosti s 38 372 Kč (nárůst 8,7 %) a na čtvrtém těsně následovalo zemědělství, lesnictví a rybářství s průměrnou mzdou 39 473 Kč (nárůst o 6,4 %).

Dlouhodobý vývoj v odvětvích – srovnání s rokem 2019

Je nutné upozornit, že kumulativní údaje za 1.-4. čtvrtletí 2024 jsou předběžné, pocházejí z úlohy s menším výběrovým vzorkem podniků či organizací (výkaz Práce 2-04), po promítnutí výsledků ročních úloh (výkazy ÚNP 4-01 a P 5-01) a propojením s administrativními zdroji dat (především ČSSZ) budou v dalších obdobích upřesněny. Rok 2019 je uzavřený s definitivními výsledky.

Celkově se mzdová úroveň zvýšila za sledované pětileté období nominálně o třetinu (33,5 %). Reálně se však snížila o 4,5 %, neboť spotřebitelské ceny v tomto období vzrostly o téměř 40 % (39,8 %). V jednotlivých odvětvích se však situace mohla výrazně odlišovat, viz graf 2.

Graf 2: Přírůstek reálné průměrné mzdy v sekcích CZ-NACE, rok 2024 k roku 2019, v %

Zdroje: mzdová statistika ČSÚ; cenová statistika ČSÚ

Všechna odvětví si v uplynulých letech prošla nějak dlouhým obdobím poklesu reálných mezd, ovšem ten byl různě hluboký a následovala pak různě dlouhá či krátká období růstu. V pěti sekcích CZ-NACE tak loňská úroveň již překonala čtyřicetiprocentní hranici nárůstu inflace, zatímco ve zbylých čtrnácti sekcích zůstaly mzdy ještě pod reálnou úrovní roku 2019.

Nejlépe se měli zaměstnanci v energetice, kde se za sledované pětileté období reálná mzda zvýšila o 3,4 %. Na druhém místě byly administrativní a podpůrné činnosti s nárůstem o 2,1 %, na třetím činnosti v oblasti nemovitostí s nárůstem 0,7 %, a na čtvrtém informační a komunikační činnosti s 0,5 %. Poslední sekcí s kladným přírůstkem byly ostatní činnosti s 0,3 %.

V odvětví ICT zároveň došlo ve sledovaném období k výraznému zvýšení počtu zaměstnanců o 9,4 %. Naopak v administrativních a podpůrných činnostech se počet o 9 % snížil.

Naopak nejhůře na tom byly mzdy zaměstnanců tří odvětví s dominancí státu, které se reálně propadly nejméně o devět procent. Jde o veřejnou správu a obranu (12,7 %), o vzdělávání (10,3 %) a kulturní, zábavní a rekreační činnosti (9,0 %). K výraznému snížení reálné mzdy došlo také v zemědělství (8,9 %). Odlišný byl v těchto odvětvích vývoj počtu zaměstnanců, zatímco ve vzdělávání došlo k jejich výraznému zvýšení (o 13,8 %), v kultuře a zábavě se snížil o 2,3 %, v zemědělství klesl o 3,8 %, a ve veřejné správě a obraně byl počet zaměstnanců v roce 2024 nižší o 0,6 %. K vůbec největšímu snížení počtu zaměstnanců došlo za pětileté období v těžbě a dobývání o 26,9 %, naopak nejvíce narostl v zdravotní a sociální péči o 15,5 %.

Regionální vývoj

Z pohledu počtu zaměstnanců došlo ve 4. čtvrtletí 2024 opět v naprosté většině krajů k meziročnímu poklesu. Ten nejvýraznější o 1,3 % byl v Moravskoslezském kraji, následován Královéhradeckým (o 1,1 %) a poté Karlovarským (o 0,9 %). V Libereckém a Jihočeském kraji došlo k poklesu shodně o 0,8 %, a v Ústeckém o 0,7 %. O vyrovnání celkové bilance se opět zásadně postaral masivní nárůst v Praze o 2,2 %; menší zvýšení zaznamenaly také další dva kraje: Středočeský s přírůstkem 0,2 % a Plzeňský s 0,1 %. Jihomoravský kraj stagnoval. U vývoje průměrných mezd je ve 4. čtvrtletí 2024 krajský rozptyl podstatně menší než v třídění podle odvětví. Nominálně mzdy rostly v rozmezí od 5,0 % do 9,0 %. Nejvyšší mzdový růst byl v Pardubickém kraji (9,0 %), s odstupem ho následovalo hlavní město Praha (7,9 %), poté kraje Olomoucký (7,5 %) a Zlínský (7,4 %). V ostatních krajích byl nárůst podprůměrný. Nejhůře dopadl aktuálně Karlovarský kraj, kde průměrná mzda vzrostla pouze pětiprocentním tempem. V Ústeckém kraji se zvýšila jen o 5,4 %, v kraji Vysočina o 6,0 %.

Podle absolutní úrovně výdělků zůstala Praha stále nejbohatším regionem, průměrná mzda tu byla 59 870 Kč. Na druhém místě se držel Středočeský kraj s 49 442 Kč a na třetím byl tradičně Jihomoravský (48 807 Kč). Hranici 46 tisíc překonal ještě Plzeňský (46 767 Kč), ostatní zůstaly pod ní. Naopak Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (42 284 Kč) a jako jediný aktuálně pod hranicí 44 tis. korun. V Moravskoslezském kraji, což je po Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji region s nejvyšším počtem zaměstnanců (409,2 tis.), dosáhla průměrná mzda hodnoty 44 660 Kč.

* * *

Mediány a decilové rozpětí mezd, třídění podle pohlaví

Rychlá informace za 4. čtvrtletí 2024 obsahuje také údaj o mzdovém mediánu, který je vypočtený z matematického modelu distribuce a ukazuje mzdu prostředního zaměstnance, tedy běžnou mzdovou úroveň; zároveň byly vypočteny také krajní decily a revidovány údaje minulého období. Ve 4. čtvrtletí 2024 se mzdový medián dostal na 41 739 Kč, to je o 4,2 % (1 682 Kč) více než ve stejném období předchozího roku.

Desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami pobírala hrubou mzdu pod hranicí 21 577 Kč (dolní decil meziročně vzrostl o 6,6 %), naopak desetina s nejvyššími mzdami měla mzdy nad hranicí 80 431 Kč (horní decil se zvýšil o 2,4 %). Decilový poměr tak dosáhl hodnoty 3,73.

Prostřední mzdy mužů byly vyšší než u žen, ve 4. čtvrtletí 2024 byla mediánová mzda žen 38 643 Kč (meziročně vzrostla pouze o 2,9 %), zatímco u mužů 45 004 Kč (vzrostla o 6,3 %). Mezera v prostředních výdělcích podle pohlaví se tak meziročně zvýšila o 2,8 p.b. na 14,1 %. Zároveň byly mzdy mužů rozprostřené v podstatně větší šíři, zejména oblast vysokých výdělků je výrazněji vyšší než u žen: ženy měly horní decil 71 279 Kč a muži 89 366 Kč, čímž byla mezera u vysokých výdělků 20,2 %. U nízkých výdělků byl naopak rozdíl slabší: ženy měly dolní decil 20 982 Kč, muži pak 22 239 Kč, což představuje mezeru 5,7 %.

* * *

Předběžné výsledky Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) za rok 2024 přinášejí podrobnější vhled do mzdových struktur, distribucí a socioekonomických třídění. ISPV však používá odlišnou metodiku výpočtu osobního výdělku zaměstnance (především vylučuje veškeré absence a nepracuje s kratšími úvazky), a tyto údaje proto nejsou porovnatelné s výše uvedenými hodnotami mezd ani s čísly v tabulkách k Rychlé informaci ČSÚ.

Celková mediánová mzda v roce 2024 činila podle předběžných výsledků 41 740 Kč. To bylo o 6,3 % více než v předchozím roce. Ve srovnání s růstem průměrné mzdy (7,1 %) tak medián rostl pomaleji, což platilo pro celou střední oblast. Rychleji než medián se zvyšovaly jak vysoké výdělky na 9. decilu (o 7,7 %), který se zvýšil na 77 120 Kč, tak nízké mzdy na 1. decilu (o 7,5 %), který stoupl na 23 745 Kč.

Mzdy mužů meziročně rostly rychleji než mzdy žen, a to v celém pásmu. Mediánová mzda mužů dosáhla 44 749 Kč, meziročně se zvýšila o 6,7 %; u žen stoupl medián o 6,1 % na 38 672 Kč.

Podle platné klasifikace zaměstnání CZ-ISCO pobírali nejvyšší výdělky řídící pracovníci s mediánem 82 609 Kč. Mzdy manažerů jsou nejvíce diferencované, desetina nejlépe placených brala více než 195 320 Kč a opačná desetina méně než 42 246 Kč. Druhá hlavní třída specialistů má druhou nejvyšší mzdovou úroveň s mediánem 57 946 Kč, přičemž desetina pobírala více než 118 015 Kč. Právě mzdy nejlépe placených specialistů se meziročně zvýšily výrazně nejvíce (o 10,5 %), jinak bylo zvyšování z hlediska velkých profesních skupin vcelku málo diferencované. Třetí hlavní třída zahrnuje technické a odborné pracovníky, ti měli medián 47 639 Kč; čtvrtá hlavní třída úředníků pak měla 36 291 Kč. U páté skupiny pracovníků ve službách a prodeji takřka každý třetí patřil k nízkovýdělkovým zaměstnancům (za nízkovýdělkového zaměstnance je obecně považován takový, který pobírá méně než 2/3 celkové mediánové mzdy, podle ISPV za rok 2024 šlo o hranici 27 829 Kč); měli decilové rozpětí 21 597 Kč až 49 370 Kč a medián 31 585 Kč. Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství jsou trvale nejméně početnou hlavní třídou, měli mediánovou mzdu 34 944 Kč. Řemeslníci a opraváři měli medián 39 617 Kč a obsluha strojů a zařízení, montéři 37 762 Kč. U pomocných a nekvalifikovaných pracovníků je stabilně nejnižší mzdová úroveň, aktuálně se medián dostal na 25 620 Kč, mají tedy nadpoloviční podíl nízkovýdělkových zaměstnanců, jejich decilové rozpětí bylo 19 453 Kč až 40 543 Kč.

Mzdy jsou také značně strukturované podle věkových kategorií. Z hlediska meziročních nárůstů si o něco více polepšily skupiny čtyřicátníků a padesátníků, naopak méně se zvýšily mediánové mzdy u mladších kategorií zaměstnanců do 29 let. Právě u nejmladších zaměstnanců do 20 let zůstala prostřední mzda zdaleka nejnižší, jen 29 502 Kč; zároveň jich ve vzorku šetření přibylo o 6,5 %, zatímco ve věkových kategoriích od 20 do 49 let najdeme poklesy počtů. Medián mezd u dvacátníků (20–29 let) byl již na podstatně vyšší úrovni (38 385 Kč) než u nejmladších, a u třicátníků byl vůbec nejvyšší (43 922 Kč). V dalších dvou desetiletých kategoriích se mzdy pozvolna snižují, na 42 877 Kč pro nejpočetnější kategorii 40–49 let a na 41 252 Kč pro 50–59 let. Konečně pro 60leté a starší byl medián 41 187 Kč, tedy jen o málo nižší než u předchozí kategorie, jenže v této ve srovnání s předchozí je počet zaměstnanců pouze 38 % a typicky zůstávají déle pracovat ti kvalifikovanější a lépe placení. Meziročně se tu však počet záznamů zvýšil o 6,4 %, neboť populace v průměru stárne a pracovní kariéra se protahuje do vyššího věku. Pro mzdy v třídění podle stupně dosaženého vzdělání zaměstnance platí, že meziročně se více zvýšily mediánové mzdy u nízkých stupňů vzdělání a naopak nejméně rostly u vysokoškoláků. Ti však stále pobírali nejvíce v absolutní úrovni, prostřední mzda u vysokoškoláků byla 57 991 Kč. Mediánové mzdy zaměstnanců se základním či nedokončeným vzděláním zůstaly naopak nejnižší (33 242 Kč). Středoškoláci s maturitou si vydělali mnohem více (42 338 Kč) než ti bez ní (35 247 Kč), ale méně než zaměstnanci s vyšším odborným, resp. bakalářským vzděláním (48 688 Kč).

ISPV sleduje také výdělky zaměstnanců podle státního občanství. Z velkých cizineckých skupin jsou v ČR nyní nejvíce zastoupeni Ukrajinci, u nichž se počet záznamů meziročně dále zvýšil o desetinu, naopak počty Bulharů a Poláků se značně snížily. Nejvyšší mediánovou mzdu z těchto skupin v Česku měli Slováci (48 092 Kč), byla dokonce o 14 % vyšší než u zaměstnanců s českým občanstvím (42 069 Kč). Naopak o 23 % nižší než česká byla mediánová mzda u Ukrajinců (32 560 Kč), ale vzrostla meziročně o 7,5 %. Nižší než české byly také mzdové úrovně u dalších tří menších skupin, tedy Bulharů (nižší o 12 %), Rumunů (o 8 %) a u Poláků (o 5 %). Ty se ale meziročně zvyšovaly rychleji než mzdy Čechů, nejrychleji u Rumunů o 11,6 %.