Zelené stavebnictví je významným pilířem posunu od lineární ekonomiky k cirkulární

Udržitelné stavebnictví je filosofie i praktický přístup. Cílem je minimalizovat negativní dopady na životní prostředí a zlepšení životního prostoru pro budoucí generace. Jde o pilíř posunu z lineární ekonomiky k cirkulární, řekl v rozhovoru pro Roklen24 Miroslav Kratochvíl, generální ředitel společnosti Holcim, která patří k předním výrobcům stavebních materiálů na českém i německém trhu. Může zelené stavebnictví fingovat samo o sobě? A jak si v této oblasti vede Česká republika ve srovnání se zbytkem Evropy? Přečtěte si rozhovor!

Jak si vedlo české stavebnictví v posledních třech letech od vypuknutí pandemie?

Stejně jako řada jiných oborů, i stavebnictví si prošlo v uplynulých letech dynamickým, ale i tak pozitivním vývojem. Po odeznění covidu začal trh hledat novou rovnováhu. Stavebnictví zároveň slouží jako lakmusový papírek celé ekonomiky, a já jsem v tomto směru optimista. Covid spolu s následnou krizí totiž výrazně urychlily řadu pozitivních změn, v našem případě otevřely diskusi o cirkulárním stavebnictví.

Světové centrální banky uvádí, že omezení v dodavatelských řetězcích výrazně polevila. Je tomu tak i ve stavebnictví?

Hodně záleží na konkrétním oboru, respektive zboží či komoditě. Obecně ale platí, že narušené dodavatelské řetězce se podařilo obnovit a tam, kde se tomu tak nestalo, přišly nové příležitosti a možnosti pro aplikaci efektivnějších řešení. Problémy s dodavatelskými řetězci mnoha firmám otevřely oči a vlastně tak pomohly akcelerovat pozitivní změny.

Jak se změnila vaše cenová politika s ohledem na globální proinflační tlaky? Zvyšovali jste ve srovnání se začátkem roku 2022 ceny? O kolik?

Naše cenová politika se změnila zásadně, nebylo udržitelné garantovat dlouhodobé kontrakty. Platnost cen byla v horizontu měsíců a musela reflektovat ceny energií, ceny a dostupnost vstupních materiálů, vytíženost výroby a ceny emisních povolenek, které k našemu podnikání neodmyslitelně patří. Obecně se dá říci, že došlo k výraznému navýšení v řádech desítek procent reflektující vše výše uvedené.

Společnost Holcim uvádí, že se chce stát lídrem zeleného stavebnictví v České republice. Co si máme pod pojmem zelené stavebnictví vlastně představit?

Udržitelné a zelené stavebnictví představuje filosofii a praktický přístup ke stavění budov, kdy je kladen důraz na minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí a rovněž na zlepšení životního prostoru pro budoucí generace. Na jedné straně se jedná o výstavbu a provozování budov, které jsou navrhovány tak, aby byly energeticky účinné a zároveň šetrné k životnímu prostředí, aby využívaly obnovitelné zdroje energie a surovin, a v neposlední řadě tak, aby celkově zlepšovaly kvalitu života jejich obyvatel. Na druhou stranu je to i tom, jak funguje samotný provoz cementárny, do jaké míry dokážeme využívat alternativní zdroje nebo jaké suroviny se používají ve výrobě.

Energetické a materiálové spoluzpracování odpadů (co-processing), kterým v naší cementárně využijeme ročně přes 100 tisíc tun odpadu, je významným pilířem posunu z lineární k cirkulární ekonomice, a to jak pro Ústecký kraj, tak pro okolní regiony. Už nyní pochází z odpadů přes 90 % tepelné energie potřebné k výrobě slínku a tento poměr hodláme nadále navyšovat. S využitím alternativních paliv nad 90 % z celkového objemu paliv patříme dokonce ke světové špičce v oboru. Rovněž plánujeme navyšovat poměr alternativních surovin nahrazujících primární těženou surovinu. Je to součást našeho závazku „Zero pledge“ (závazek k nulovému zatížení planety).

V roce 2022 jsme uvedli produktovou řadu ECOPlanet, která je v souladu jak s ekologickými požadavky na výstavbu, tak s požadavky na udržitelnost stavebnictví. Jedná se o zelený cement BS4. V porovnání s běžnými portlandskými cementy na našem trhu vzniká při jeho výrobě o 30 % méně emisí CO2.

Jaká opatření přijala společnost Holcim, aby zmírnila dopad své činnosti na životní prostředí?

Na úrovni skupiny Holcim jsme přijali Závazek čisté nuly do roku 2050. Tento korporátní závazek se skládá z jednotlivých závazků lokálních. V ČR jsme proto přijali Strategii 2025, která popisuje konkrétní závazky a cíle. Týkají se zvýšení prodeje zelených cementů, zvýšení objemů zeleného CAPEXu a udržitelné financování, využívání stavebního a demoličního odpadu, snížení spotřeby užitkové vody, většího využití recyklovaných materiálů. Konkrétní čísla k jednotlivým cílům máme k dispozici a detailnější popis najdete též našem webu.

Jak moc bude podle vás přechod na zelené stavebnictví v České republice složitý a nákladný? Projeví se v konečných cenách?

Rád bych zmínil, že zelené stavebnictví nemůže fungovat samo o sobě. Musíme si uvědomit, že ekonomika je propojený mechanismus. Pokud nebude trh s odpady směřovat k cirkulární ekonomice, pokud nebudeme schopni instalovat zelené zdroje energie, pokud nebude přijata legislativa podporující snižování dopadů naší činnosti na životní prostředí, půjde to velmi ztuha a rozhodně nebudeme schopni dosáhnout našich cílů. Ano, dekarbonizace ekonomiky bude nákladná, ale nutně to nemusí znamenat raketové navýšení cen výrobků nebo služeb. Již nyní máme k dispozici řadu podpůrných programů, které podporují “zelené” projekty.

Jak je na tom zbytek Evropy? Je zelené stavebnictví trend, který se již jinde v Evropě rozjel, nebo nasedáme všichni společně na první vlnu?

Domnívám se, že chytáme poslední vagón, ale vlastně každý stát má svůj vlastní vlak. Byl bych opatrný se slovem trend. Zelené stavebnictví a obecně udržitelnost je nutnost. Musíme to udělat, jinak naši vnuci a pravnuci budou mít opravdu velké potíže. Česká republika je na začátku a stále nevnímám téma circularity jako součást našeho genu. Asi není nutné stavět cirkularitu před ekonomiku podnikání, ale třeba u nás v Holcim je to naše neoddělitelná součást. Cirkularitu máme na stejné úrovni jako finanční ukazatele.