Vláda se snaží pokrýt výpadek z daňových příjmů, vysvětlili experti ESF

Konsolidační balíček vlády a jeho dopady na firmy i jednotlivce se stal tématem debaty na Ekonomicko-správní fakultě MU.

Diskusi na téma veřejných financí v souvislosti s ozdravným balíčkem Česko ve formě a Reformou důchodového systému, které představila Vláda ČR, připravila nejen pro studenty 26. května Ekonomicko-správní fakulta MU. Navázala tak na loňskou debatu, která se týkala války na Ukrajině a jejích možných ekonomických dopadů na život v Česku.

Jsem rád, že se nám akci podařilo zorganizovat. I když dopady nejsou věc pozitivní, krize milujeme, protože jde o chvíle, kdy se ekonomie stává vědou, je hodna respektu a lidé nás poslouchají, uvedl debatu děkan ESF Jiří Špalek.

Otázku veřejných financí před studenty otevřeli Robert Jahoda, vedoucí katedry veřejné ekonomie, soustředící se na daňovou a důchodovou politiku a její vliv na příjmovou situaci jedinců a finanční udržitelnost systémů, proděkan pro kombinované studium, celoživotní vzdělávání a kvalitu Petr Valouch z katedry financí, specializující se účetnictví, daně a podnikové finance, a vedoucí katedry ekonomie Zdeněk Tomeš, odborník na makroekonomiku, zabývající se mj. hospodářskou politikou.

Úroveň veřejného zadlužení je 45 % hrubého domácího produktu. V momentě, kdy se veřejné finance nacházejí v deficitech více než 3 %, je logické, že vláda hledá opatření, jak je snížit. V minulosti jsme už něco podobného zažili, což byly fiskální restrikce v roce 2010. Zadlužení postupně klesalo a projevovalo se logicky se zpožděním až do roku 2020. Tento stav však změnila covidová situace a válka na Ukrajině, vysvětlil na úvod Robert Jahoda.

i

Dva balíčky Česko ve formě ozdravný plán pro veřejné finance a Reforma důchodového systému mají do roku 2026 napomoci dostat zadlužení pod hranici tří procent. Dopady představené vládou by v roce 2024 mohly dosáhnout 100 miliard korun, vyjádřil se Robert Jahoda. Všichni experti ESF MU opatření vlády vítají. Dynamika dluhu je znepokojující, neboť financujeme jen běžnou spotřebu, nemáme žádné velké mimořádné investice, a přesto více než tříprocentní deficit, uvedl Zdeněk Tomeš a dodal: Snaha stlačit deficit v následujících letech na 1,8 a 1,2 % povede k makroekonomické stabilitě a omezí inflační snahy. Záleží, zda se vládě podaří vše implementovat.

Dle expertů ESF se vláda snaží pokrýt výpadek z daňových příjmů. Daně se snižovaly, až se ukázalo, že na to nemáme. Ke zvýšení daní musí dojít. Možnost je buď škrtat ve vládních výdajích, nebo jít střední cestou kombinací obojího a usilovat o navýšení státního rozpočtu, okomentoval situaci Petr Valouch. Jako jednu z chyb minulosti označil škrtnutí superhrubé mzdy, čímž přišel stát o 90 miliard korun. Neustálé změny v daňové politice označil jako nekoncepční z pohledu podnikatelů i spotřebitelů. V takové situaci nejde plánovat, neboť každá změna generuje další náklady, vysvětlil Petr Valouch. Další reálnou možnost, jak ušetřit, vidí Zdeněk Tomeš v omezení dotací a vyhodnocení, kdy s nimi bylo naloženo efektivně.

Ozdravný balíček počítá s úpravou DPH, zvýšením spotřebních daní za tabákové výrobky, alkohol, ale i nikotinové sáčky či elektronické cigarety, zvýšením daně z nemovitých věcí, zvýšením sazby daně z příjmu právnických a fyzických osob a se zvýšením sazby nemocenského pojištění.

Experti ESF vyhodnotili spotřební daň jako rozumné opatření, i když upozornili, že se nemusí v rozpočtu nijak výrazně promítnout. Pozastavili se nad daní z nemovitosti, která náleží městům a obcím. Města a obce hospodaří přebytkově. Řešením by bylo jiné rozpočtové určení, neboť reforma nedopadá negativně na obce, upozornil Robert Jahoda.

Dalším bodem bylo snížení či zrušení daňových úlev jde o snížení slev na dani na manželku, zrušení školkovného, slevy na dani na studenta, zrušení osvobození nepeněžitých benefitů či zrušení odpočtu za členské příspěvky odborům. Čím více výjimek, tím více klesá inkaso daně. Daně by měly být jednoduché a nízké. Lepší by bylo osvobození od daní nezavádět, než poté rušit, uvedl k situaci Zdeněk Tomeš. Existuje celkem přes dvě stě výjimek, vláda jich vybrala jen pár. Určitě jde o krok správným směrem, doplnil Petr Valouch. Za relevantní v debatě ekonomové označili i zrušení slevy pro studenty. Základní daňová úleva existuje. Pokud student pracuje a má vyšší příjmy, stát ho nemusí podporovat, uvedl Robert Jahoda.

i

Pozitivně vyhodnotili experti ESF i zvýšení daní pro OSVČ. Ve srovnání se zaměstnancem byly osoby samostatně výdělečně činné ve výhodě. Šlo o systém pobídkový ke švarcsystému. Je jasné, že v začátku devadesátých let chtěl stát podpořit soukromé podnikání, nyní jsem však v jiné situaci, upřesnil Zdeněk Tomeš. Zároveň odborníci ESF poukázali na stárnoucí společnost a fakt, že zvýšení pojistného u OSVČ se v budoucnu promítne i do vyměření jejich důchodů. Mírné zvýšení je spravedlivé i výchovné, okomentoval návrh úprav na zvýšení daně pro pojistné z 50 na 55 % Petr Valouch.

V budoucnu půjdou do důchodu populačně silné ročníky, což bude představovat zátěž, protože nebude dostatek poplatníků. Nová Reforma důchodového systému je reakcí na inflaci a představuje opatření, která mají působit dlouhodobě, podotkl k reformě Robert Jahoda. Ekonomové souhlasí i s úpravou důchodového věku. Průměrná délka pobírání důchodu se od roku 2000 zvedla z 19,96 let na 23,92, rovněž se prodloužila průměrná délka života. Oddálení odchodu do důchodu proto považují experti ESF za logické, upozornili však, že v budoucnu může být problém předčasného odchodu do důchodu po čtyřiceti odpracovaných letech. Zásluhovost označili jako velkou politickou otázku. Rovněž upozornili na skutečnost, že náhradový poměr 25 % bude přijatelný pro lidi s minimální mzdou a naopak spíše nedostatečný pro osoby s nadprůměrnými příjmy. Reforma má každopádně uchránit občany před pádem do chudoby a má udržovat životní standard, shrnul problematiku Zdeněk Tomeš. Výhodou zaměstnance jsou pak příspěvky zaměstnavatele na penzijní spoření. Tento jedinečný benefit však v ČR nabízí jen asi 30 % zaměstnavatelů. Experti studentům také doporučili, že by se měli začít připravovat na důchod od produktivního věku.