Koruna ocenila jestřábí komentář centrálního bankéře Fraita - Rozbřesk

Tento týden budou hlavními makro čísly v eurozóně předběžné výsledky květnových PMI (index nákupních manažerů). Ty nám ukážou, zda ekonomika eurozóny zůstává i ve druhém čtvrtletí v rozumné kondici. Navzdory všem nejistotám a rizikům totiž zatím nemusela čelit ani technické recesi, což lze považovat za relativní úspěch.

Vedle celkově solidní ekonomické aktivity však stojí za zmínku odlišná sektorová dynamika, na kterou poukazují od začátku roku 2023 právě indexy PMI. Na jedné straně stojí zpracovatelský průmysl, kde se nálada každým měsícem zhoršuje. Na úrovní celé eurozóny je tak již hluboko v pásmu recese (45,8), což reflektuje slabší poptávku a pokles nových objednávek. A v tomto ohledu se situace zřejmě nezlepšila ani v květnu, byť povzbuzení může částečně přijít ze strany dalšího zprůchodnění globálních dodavatelských řetězců a pokračujícího poklesu cen energií.V sektoru služeb jsme mezitím svědky boomu, který – minimálně pohledem indexu PMI – není příliš vzdálený euforické vlně post-pandemického otevření ekonomiky eurozóny. Aktivita ve službách je přitom silná napříč hlavními ekonomika eurozóny. To jde na vrub stále solidní poptávce, která nadále odolává vysoké inflaci a poklesu reálných příjmů. Je však otázkou, jak dlouho je možné takto robustní dynamiku udržet a zda se v sektoru služeb již nevyčerpal impuls z titulu rotace spotřeby domácností od zboží směrem ke službám.

Z pohledu ECB je zvláště nepříjemný právě svižný růst aktivity ve službách. Jak ostatně potvrzuje i pohled na cenové tlaky v tomto sektoru, inflace sice viditelně zvolňuje, nicméně podstatně pomaleji než v průmyslu. A to je vidět i přímo v jádrové spotřebitelské inflaci, jež zůstává napříč eurozónou setrvačná a pro centrální banku představuje problém číslo jedna, na který bude muset i na příštím zasedání reagovat zvýšením úrokových sazeb.

*** TRHY ***

Koruna
Koruna zahájila týden drobnými zisky, když ocenila další jestřábí komentáře z bankovní rady ČNB. Za zmínku stojí zejména rozhovor s viceguvernérem Janem Fraitem, který na posledním měnově-politickém zasedání sice hlasoval pro stabilitu sazeb, ale dle vlastních slov nebyl o tomto kroku vůbec přesvědčen („nakonec to u mě bylo tak 51:49“). Naproti tomu Jan Procházka, který hlasoval pro symbolický růst sazeb, včera zopakoval záměr držet sazby na vyšších úrovních delší dobu, než naznačuje hlavní scénář prognózy centrální banky (dle něhož by mělo dojít k prvnímu poklesu sazeb ve třetím čtvrtletí tohoto roku).
Vedle vyjádření centrálních bankéřů, bude koruna sledovat především vývoj ve Spojených státech, kde nejistota ohledně navýšení dluhového stropu zvyšuje celkovou averzi k riziku na trzích. Dnes bude pro korunu rizikem i očekávaný pokles úrokových sazeb ze strany maďarské centrální banky a případné oslabení forintu, které by mohlo dostat pod tlak celý koš středoevropských měn.

Eurodolar
Eurodolar zůstává přikovaný k hodnotě 1,08 a to navzdory pokračující intenzivní komunikaci ze strany centrálních bankéřů z ECB a Fedu. Zároveň pokračují debaty o zvýšení dluhového stropu v USA, přičemž zásadního pokroku prozatím dosaženo nebylo.

Hledání politického konsensu v USA nad dluhovým limitem bude pokračovat i dnes, nicméně trh soustředí pozornost také na výsledky podnikatelských nálad v eurozóně i USA (viz úvod).

Regionální Forex
Maďarský forint bude dnes ve střehu před odpoledním zasedání MNB. Centrální banka totiž velmi pravděpodobně sníží jednu z oficiálních úrokových sazeb (patrně tu nejdůležitější, kterou je jednodenní depo sazba, jež je aktuálně nastavena na 18 %). Od toho jak bude MNB agresivní se bude odvíjet reakce forintu (sazba může být snížena o 100 bps a více…), přičemž pokud se centrální banka trefí do nastavení trhu může výrazně pomoci maďarskému trhu s vládními dluhopisy (a tím dále podpořit forint).