Jádrová inflace v eurozóně má vrchol za sebou (Ranní zpráva z finančního trhu)

Finální data dubnové inflace v eurozóně ukážou na mírné zrychlení meziroční dynamiky
a přetrvávající relativně vysokou jádrovou inflaci. Její vrchol je však již za námi. Otázkou je, jak rychlý bude návrat k inflačnímu cíli. Tady riziko představuje silný trh práce a tlaky na růst mezd. Odpolední americká data z nemovitostního trhu opět nijak silná nebudou, naznačí ale blížící se stabilizaci situace.

Situace na americkém nemovitostním trhu se bude stabilizovat

Finální čísla dubnové inflace v eurozóně by již nic zásadně nového přinést neměla. Zatímco celková meziroční inflace mírně vzrostla na 7 %, jádrová inflace se snížila z 5,7 % na 5,6 %. Jádrová inflace zůstává silná, ve službách ceny dokonce nadále zrychlují. Poprvé za 18 měsíců se snížila inflace potravin, což naznačuje její možné pokračující zpomalení v dalších měsících. Inflace v oblasti energií se zvýšila v důsledku nepříznivých vlivů srovnávací základny. Celkově se ukazuje, že poptávka v eurozóně převyšuje nabídku, což vede k napjatému trhu práce, vyšším mzdám a silné cenové síle firem. Očekáváme, že jádrová inflace by mohla do září zůstat nad úrovní 5 % a do konce roku by pak mohla zmírnit na 4 %. Rizikem ve směru větší persistence inflace jsou případné větší mzdové tlaky. Odpolední americká data ukážou na pokles počtu nově zahájených staveb. Nicméně s tím, jak tržní úrokové sazby již mají vrchol za sebou, by se hypotéky měly stát dostupnějšími a pomoci nemovitostnímu trhu ve stabilizaci.

Dnes zveřejňovaná data zřejmě nebudou mít potenciál finanční trhy zásadnějším způsobem ovlivnit.

Koruna byla včera nejslabší za poslední dva měsíce

Do včerejšího dne vstoupily finanční trhy opatrně se slabými čínskými daty v zádech. V průběhu včerejší noci zveřejněná data zklamala a ukázala na nevýrazný vstup do druhého čtvrtletí. Dubnová čísla z průmyslu, maloobchodu i ta o investiční aktivitě nepotvrdila pozitivní dopad plynoucí z otevření čínské ekonomiky po ukončení politiky nulové tolerance vůči covidu. Na slabé čínské statistiky navázal i německý ZEW index za květen, který zaznamenal zhoršení v obou svých složkách. U hodnocení současné situace ale nebylo zklamání nijak významné.

I podle zpřesněného čísla ekonomika eurozóny během prvního čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostla o 0,1 %, z meziročního pohledu růst činil 1,3 %. Pokud jde o výhled do budoucna, pro zbytek letošního roku zůstáváme optimističtí, a to zejména díky přetrvávajícím vysokým maržím podniků, jejich schopnosti přenášet zvýšené náklady na koncové spotřebitele i silnému trhu práce. Zaměstnanost se během Q1 23 zvedla o silných 0,6 % q/q. Klesající velkoobchodní ceny plynu a uvolnění napětí v dodavatelském řetězci budou dále podporovat nabídkovou stranu, a to zejména v automobilovém průmyslu a v energeticky náročných sektorech.

Zatímco včerejší dopoledne bylo ve znamení posilujícího eura, odpolední americká data situaci na trhu zvrátila. Maloobchodní tržby za duben sice celkovým číslem zklamaly. Nicméně pohled do struktury vůbec špatný nebyl. Patná byla silná dynamika v tržbách bez prodejů automobilů a pohonných hmot a v rámci tzv. kontrolní skupiny, která má úzkou vazbu na spotřebu domácností v rámci HDP. Nečekaně robustní pak byl i dubnový americký průmysl.

Na regionálních trzích tentokráte žádná jednota nepanovala. Během včerejška globálně silnější euro tradičně pomáhalo polskému zlotému i maďarskému forintu. Česká koruna byla včera výjimkou, když mírně oslabovala. Poprvé od druhé poloviny března byla atakována hladina 23,70 CZK/EUR. V závěru seance ale i koruna své ztráty mírnila.