Milostivé léto proběhne letos jinak, vláda chce pomoci daňovým dlužníkům

Další akce milostivého léta se tentokrát bude týkat odpuštění vybraných dluhů vzniklých v souvislosti s daňovým systémem. Poslanecká sněmovna bude schvalovat příslušný vládní návrh zákona o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů na řádné schůzi, která začíná v úterý 16. května. Již nyní je výsledná podoba zákona v zásadě známá, jelikož pozměňovací návrhy k němu lze označit jen za kosmetické úpravy. Kdo bude moci o odpuštění požádat? Jakých nedoplatků se daňové milostivé léto týká? A jakým způsobem bude mimořádné odpuštění probíhat? Na to v komentáři odpovídá Vít Křivánek, partner a vedoucí oddělení daňových sporů ze společnosti BDO.

Cílem daňového milostivého léta 2023 je navázat na předchozí relativně úspěšné akce prvního a druhého milostivého léta v předloňském a loňském roce a dát možnost lidem se zbavit dluhů na penále, úrocích a dalším příslušenství daně, které dosud neuhradili.

Odpustit bude přitom možné vybrané příslušenství daně, konkrétně: úrok z prodlení, úrok z posečkané částky, penále, pokutu za opožděné podání daňového přiznání a také náklady řízení včetně těch exekučních. Výčet pokut, které lze prominout, tedy není zdaleka kompletní – chybí například pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu.

Pro odpuštění výše zmíněných daňových pokut je nutné splnit v zásadě dvě podmínky. Nutné je pro dlužníka předně uhradit původní částku, kterou na daních měl zaplatit. Termín pro úhradu je navrhován do 30. listopadu 2023. Návrh počítá i s případným rozložením úhrady jistiny na několik splátek.

Požádat o odpuštění dluhů půjde i méně formální cestou

Potom již stačí podat žádost o mimořádné odpuštění. Tu je zapotřebí podat během tzv. rozhodného období od 1. července 2023 do 30. listopadu 2023.

Aby se předešlo riziku spekulací se záměrným nesplácením daňových dluhů od okamžiku zveřejnění plánovaného daňového milostivého léta, bude se odpouštět příslušenství k jistinám vzniklým do 30. září 2022.

Podání žádosti bude možné všemi standardními způsoby, tedy elektronicky i písemnou formou. Nad jejich rámec se navrhuje připustit též možnost podat žádost pomoci elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem prostřednictvím e-mailu. Po vzoru žádostí souvisejících s kompenzačním bonusem je tedy ve hře i tato po formální stránce značně rozvolněnější cesta, kterak o odpuštění požádat.

Výjimku z možnosti mimořádného odpuštění tvoří příslušenství daně, které je vymáháno soudním exekutorem nebo dle zákona o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek.

Drobné dluhy na daních budou prominuty automaticky

Kromě příslušenství daně zákon počítá také s možností mimořádného odpuštění daně samotné. Půjde ale pouze o bagatelní částky na daňových jistinách, konkrétně nedoplatky nepřesahující 30 korun v případě daně z nemovitých věcí, respektive 200 korun v ostatních případech.

Důvodem pro takto nízké limity je to, že daňové milostivé léto není koncipované jako hromadná daňová amnestie, ale jako možnost „očistit“ stávající dluh o tu část, kterou a priori státní rozpočet nepožaduje.

Tyto malé nedoplatky proto zaniknou automaticky ke dni nabytí účinnosti tohoto návrhu zákona.

Návrh zbytečně opomíjí podnikatele v jednočlenných s.r.o.

Vedle toho, jaké daňové dluhy lze mimořádně odpustit, je také vhodné dodat, kdo o odpuštění může požádat. Daňoví dlužníci oprávnění k podání žádosti se rozdělují na dvě kategorie, a to podle toho, u jakého typu daňového dluhu budou žádat o mimořádné odpuštění. V případě výše zmíněného vybraného příslušenství daně může o odpuštění požádat pouze fyzická osoba. Mimořádný zánik bagatelních nedoplatků se dotkne všech daňových subjektů bez výjimky, tedy i právnických osob.

Na jedné straně rozumím snaze pomoci podnikatelům fyzickým osobám eliminovat „zbytečné“ dluhy v podobě příslušenství daně či exekučních nákladů, na které tyto dluhy dopadají bezprostředně a nepochybně intenzivněji než například na osoby právnické. Na straně druhé řada podnikatelů dnes fakticky podniká „na sebe“ prostřednictvím jednočlenných společností s ručením omezeným, ve kterých zastávají roli jediného vlastníka a jednatele.

Troufám si tvrdit, že i na tyto subjekty mělo mimořádné odpuštění dopadnout, neboť i takoví podnikatelé pociťují tlak ve formě daňových dluhů napřímo. Nejednalo by se navíc o situaci, se kterou by již historicky zavedené úlevy nepracovaly.

Dopad na státní kasu má být neutrální

Fiskální dopad připravovaného milostivého léta by měl být podle ministerstva financí neutrální. Na jedné straně dojde na k negativnímu dopadu na veřejné rozpočty v řádu stovek milionů korun. Tento výpadek by měl být na druhé straně úměrně kompenzován stovkami milionů korun inkasovaných v podobě uhrazení dlužných jistin daně.

Závěrem bych rád dodal, že daňové milostivé léto 2023 po mém soudu přichází poněkud pozdě. Obdobně nastavený mechanismus by podnikatelé jistě uvítali v ekonomicky těžkých „covidových“ letech, respektive těsně po jejich odeznění. Současně mám za to, že výčet subjektů oprávněných k podání žádosti o odpuštění vybraného příslušenství daně mohl být širší.

Autor: Vít Křivánek, advokát a daňový poradce, který působí jako partner a vedoucí oddělení daňových sporů ve společnosti BDO.

Okomentovat na Facebooku