Ekonomická aktivita obyvatel v Praze podle Sčítání lidu, domů - z celkového počtu 1,3 milionu obyvatel téměř 60 % představuje pracovní sílu, zaměstnaných je 733,8 tisíc osob a nezměstnaných 32,6 tisíc osob

Z celkového počtu obyvatel obvykle bydlících v Praze (1,30 milionu) jich téměř 60 % představovalo pracovní sílu (zaměstnané a nezaměstnané). Mimo pracovní sílu bylo 40 % osob. Zaměstnaných bylo v Praze 733,8 tisíc, nezaměstnaných 32,6 tisíc. Mezi zaměstnanými bylo i 76,7 tisíc pracujících důchodců (10,4 % zaměstnaných). Nepracujících důchodců bylo 209,3 tisíc osob a tvořili tak 40,8 % osob zařazených mimo pracovní sílu. Nejvíce zaměstnaných pracovalo v odvětví velkoobchod, maloobchod a oprava motorových vozidel (11,8 % zaměstnaných, 86,9 tis. osob), profesních, vědeckých a technických činnostech (11,4 %, 83,6 tis. osob) a v odvětví informační a komunikační činnosti (10,0 % zaměstnaných, 73,2 tis. osob).

Obyvatelstvo a pracovní síla

Podle výsledků ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2021 bylo v Praze 1,30 milionu obvykle bydlících obyvatel, z toho 766,5 tisíc osob (58,9 %) patřilo mezi pracovní sílu. Osob mimo pracovní sílu bylo v Praze 512,7 tisíc, což představovalo 39,4 % z celkového počtu obyvatel Prahy. Mezi pracovní sílu jsou zahrnuty osoby, které byly v rozhodný okamžik sčítání zaměstnané nebo nezaměstnané. Mezi osoby mimo pracovní sílu byli zahrnuti ti, kteří v rozhodný okamžik sčítání nebyly zaměstnány ani nesplňují podmínky pro zařazení mezi nezaměstnané. Patří mezi ně typicky nepracující důchodci, nebo žáci a studenti. U 1,7 % (22,2 tisíc) obyvatel nebyla zjištěna jejich ekonomická aktivita.

Graf 1 Ekonomická aktivita obyvatel Prahy (Sčítání 2021)

Ekonomická aktivita podle typu

V populaci Prahy bylo podle údajů Sčítání lidu, domů a bytů 2021 celkem 733,8 tisíc zaměstnaných osob[1]. Většinu tvořili muži (52,8 %). Další velkou skupinou byly nepracující důchodci či důchodkyně (209,3 tisíc osob) a žáci, studenti a učni (167,6 tisíc osob). Mezi nepracujícími důchodci převládaly ženy (62,6 %). Mezi žáky, studenty a učni byl poměr mezi muži a ženami vyrovnaný. Dětí předškolního věku, osob v domácnosti a ostatních závislých osob bylo celkem 108,2 tisíc (bylo mezi nimi 51,2 % žen). Nezaměstnaných bylo v Praze 32,6 tisíc osob a poměr mužů a žen mezi nezaměstnanými byl téměř vyrovnaný (50,7 % žen, 49,3 % mužů. Osob na rodičovské „dovolené“ bylo celkem 23,9 tisíc a ženy zde naprosto dominovaly (bylo jich 99,1 %).

Zaměstnaní podle typu

Mezi zaměstnané se počítají také pracující důchodci, pracující žáci a studenti nebo osoby na mateřské dovolené. Pracujících důchodců bylo v roce 2021 celkem 76,7 tisíc osob, což je poměrně významná skupina, která tvoří 10,4 % všech zaměstnaných. Pracujících žáků a studentů bylo 49,7 tisíc osob (6,8 % zaměstnaných). Osob na mateřské dovolené bylo pouze 0,8 % všech zaměstnaných. Mezi pracujícími důchodci mírně převládaly ženy (52,2 %) nad muži. A v podobném poměru tomu tak bylo i mezi pracujícími žáky a studenty (53,3 % žen). Nepřekvapí, že mezi osobami na mateřské dovolené, které se podle metodiky sčítání započítávají do zaměstnaných, byla drtivá převaha žen (99,0 %).

Co se týká podílu pracujících důchodců mezi zaměstnanými, zde dosáhla Praha s 10,4 % čtvrtého nejnižšího výsledku mezi kraji. Nižší podíl pracujících důchodců než v Praze byl ještě v Moravskoslezském, Olomouckém a Středočeském kraji (9,5 až 10,3 %). Nejvyšší podíl pracujících důchodců byl v Královéhradeckém (11,9 %), Ústeckém (11,8 %) a Jihočeském kraji (11,4 %). Naopak pracujících studentů a žáků je v Praze nejvyšší zastoupení (6,8 %) v porovnání s ostatními kraji. Druhé nejvyšší zastoupení pracujících studentů a učňů měl Jihomoravský kraj (4,7 %). Naopak nejmenší podíl pracujících studentů a učňů byl v Karlovarském (3,0 %) a Libereckém kraji (3,5 %).

Graf 2 Struktura zaměstnaných v Praze (Sčítání 2021)

Zaměstnaní podle postavení v zaměstnání (CZ-ICSE)

Ze 733,8 tisíc zaměstnaných bylo v Praze v roce 2021 téměř tříčtvrteční většina zaměstnanců (517,0 tisíc osob, 70,5 %). Osob pracujících na vlastní účet (podnikatelů bez zaměstnanců) bylo 18,5 % (135,9 tisíc) a zaměstnavatelů (podnikatelů, kteří měli nějaké zaměstnance) bylo 0,6 %. U poměrně velké části zaměstnaných (10,4 %, 76,6 tisíc) nebylo zjištěno, v jakém postavení pracují.

Graf 3 Zaměstnaní podle postavení v zaměstnání v Praze (Sčítání 2021)

Co se týče rozložení žen a mužů mezi jednotlivými kategoriemi, tak největší podíl mužů byl mezi zaměstnavateli, tedy podnikateli se zaměstnanci (64,4 % mužů). Podobné zastoupení mužů bylo také mezi osobami pracujícími na vlastní účet (64,1 %). Ženy byly v těchto pozicích v menšině. Mezi zaměstnanci, kteří byli většinovou skupinou mezi zaměstnanými, byl poměr obou pohlaví vcelku vyrovnaný (velmi mírně převládaly ženy, 50,7 %).

Při porovnání krajů vyplynulo, že nejvyšší podíl zaměstnaných pracujících v postavení zaměstnanců byl v Moravskoslezském (86,7 %), Ústeckém (86,3 %) a Olomouckém kraji (86,1 %). V Praze byl podíl zaměstnanců mezi zaměstnanými nejmenší (78,7 %). Naopak, právě v Praze byl nejvyšší podíl osob pracujících na vlastní účet (živnostníků bez zaměstnanců, 20,7 %), Dalším v pořadí byl sousední Středočeský kraj (16,1 %) a kraj Jihočeský (15,0 %). Naopak v regionech s horší situací na trhu práce byl podíl živnostníků nejmenší (Moravskoslezský 12,0 %, Ústecký 12,5 % a Olomoucký 12,7 %). Údaje za kraje byly počítány za osoby, které o sobě uvedly, v jakém postavení pracují (byly tedy počítány ze zjištěných odpovědí). V jednotlivých krajích u 7,3 % až 17,0 % zaměstnaných nebylo uvedeno postavení v zaměstnání, nemůžeme je tedy hodnotit.

Zaměstnaní podle tříd klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO)

Jiný pohled na zaměstnané nabízí jejich třídění podle klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO)[2], kde jsou zaměstnaní tříděni podle toho, jaké konkrétní zaměstnání (profesi) vykonávají. V kombinaci s daty v další části textu, která ukazují, v jakém odvětví zaměstnaní pracují, dostaneme podrobné informace o zaměstnaných.

V roce 2021 bylo mezi 733,8 tisíci zaměstnanými nejvíce osob pracujících jako specialisté (226,0 tisíc, 30,8 %). Mezi specialisty patří například výzkumní pracovníci, stavební inženýři, architekti, lékaři, učitelé, analytici nebo právníci a podobné profese. Druhou největší skupinou zaměstnaných byli v Praze techničtí a odborní pracovníci (134,2 tisíc osob, 18,3 %). Mezi tyto pracovníky patří například technici v oblasti přírodních věd, letečtí instruktoři, všeobecné sestry, realitní makléři, policejní komisaři a další profese.

84,1 tisíc osob (11,5 % zaměstnaných) pracovalo jako pracovníci ve službách a prodeji. Do této skupiny řadíme například průvodce v cestovním ruchu, číšníky, vedoucí stravovacích provozů, pracovníky v sociálních službách, v ostraze, policisty a další. Celkem 59,6 tisíc osob (8,1 % zaměstnaných) pracovalo jako úředníci. Patřili mezi ně například pracovníci informačních služeb, mzdové účetní, všeobecní administrativní pracovníci nebo poštovní doručovatelé. Další skupiny zaměstnaných lze vidět v grafu 4. Bohužel, u 11,5 % zaměstnaných (84,3 tisíc osob) nebylo uvedeno jejich zaměstnání.

Graf 4 Zaměstnaní v Praze a ČR podle klasifikace zaměstnání (Sčítání 2021)

Pro porovnání krajů byly opět hodnoceny pouze údaje za osoby, které uvedly své zaměstnání. Nezjištěné zaměstnání bylo v jednotlivých krajích u 9,6 až 12,3 % zaměstnaných. Nejvyšší podíl nejvíc kvalifikovaných zaměstnání byl v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji. Byl zde nejvyšší podíl zákonodárců a řídících pracovníků (od 7,6 po 5,6 % zaměstnaných v kraji), specialistů (34,8 až 20,8 %) a technických a odborných pracovníků (20,7 až 18,1 %) v porovnání s ostatními kraji. Nejvyšší podíl pracovníků ve službách a v prodeji na celkovém počtu zaměstnaných daného kraje byl v Karlovarském (18,7 %), Ústeckém (15,9 %) a Moravskoslezském kraji (15,4 %). Nejvyšší podíl řemeslníků a opravářů byl na Vysočině a ve Zlínském kraji 16,6 % zaměstnaných) a také v kraji Jihočeském (15,3 %). Naopak pomocných a nekvalifikovaných pracovníků je nejvíce v krajích s vyšší nezaměstnaností a nízkými mzdami (Karlovarský 6,6 %, Ústecký 6,0 % a Olomoucký 5,4 %). V těchto krajích je taktéž nejvyšší podlí zaměstnaných jako obsluha strojů a zařízení a montéři.

V Praze je výrazný nedostatek zaměstnaných jako řemeslníci a opraváři (6,2 % zaměstnaných v Praze, 12,9 % v celé ČR). Také je zde málo osob zaměstnáno jako obsluha strojů a zařízení (4,9 %) a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (3,2 %).

Graf 5 Zaměstnaní v Praze podle klasifikace zaměstnání a pohlaví (Sčítání 2021)

Dominanci mužů či žen v některých profesích pěkně ilustruje předcházející graf. Pro doplnění je třeba dodat, že u 12,4 % zaměstnaných mužů a 10,4 % zaměstnaných žen nebylo zjištěno, jaké zaměstnání vykonávají.

V Praze je největší dominance mužů u řemeslníků a opravářů a obsluhy strojů a zařízení a zaměstnanců v ozbrojených silách (kterých je ale početně málo). Muži převládají také v nejvyšších funkcích – mezi zákonodárci a řídícími pracovníky je 63,9 % mužů. Téměř vyrovnané je zastoupení žen a mužů mezi specialisty (50,7 % žen). Mezi technickými a odbornými pracovníky ženy mírně převažují (52,1 % žen). Naopak dominance žen je ve skupinách zaměstnání úředníci (64,6 % žen), pracovníci ve službách a prodeji (57,5 % žen) a pomocnými a nekvalifikovanými pracovníky (57,6 % žen).

Zaměstnaní podle odvětví činnosti (CZ-NACE)

Ve sčítacích formulářích vyplňovali lidé také odvětví, ve kterém pracují. V Praze dlouhodobě dominuje sektor služeb, což je převládající sektor ve většině velkých měst. Rozsah sektoru služeb je velmi široký a zahrnuje jak odvětví s vysokým sociálním statusem (právní služby, finančnictví), tak ty s nízkým sociálním statusem (hlídací služby, úklidové služby atd.). V ekonomice rozeznáváme tři sektory: primér, sekundér a terciér (viz poznámka ³⁾). Mezi zaměstnanými (733,8 tisíc osob) je 0,7 % osob zaměstnaných v priméru³ (odvětví zemědělství, lesnictví a rybolov), 15,7 % osob zaměstnaných v sekundéru³ (průmysl a stavebnictví), 82,5 % zaměstnaných v terciéru[3] (službách). U 1,1 % zaměstnaných v Praze nebylo zjištěno, v jakém odvětví pracují. Podrobněji se zaměstnaným v jednotlivých odvětvích věnuje následující graf.

Graf 6 Zaměstnaní v Praze podle odvětví ekonomické činnosti (Sčítání 2021)

Při bližším pohledu na zaměstnanost v jednotlivých odvětvích a porovnání se situací v ČR vidíme zejména výrazný rozdíl v zastoupení zaměstnaných v průmyslu. V Praze je v průmyslu zaměstnáno pouze 9,8 % zaměstnaných, zatímco v ČR téměř 3 krát tolik. Zaměstnanost v zemědělství je v Praze zanedbatelná (0,7 % zaměstnaných), v ČR je 4,5 krát větší (3,2 %). Mezi odvětví, kde je největší zastoupení zaměstnaných osob, se v Praze řadí velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, profesní, vědecké a technické činnosti a informační a komunikační činnosti. V informačních a komunikačních činnostech je v Praze zaměstnáno 10,0 % zaměstnaných, v profesních, vědeckých a technických činnostech 11,4 % zaměstnaných. V obou těchto odvětvích je podíl zaměstnaných v Praze dvakrát vyšší než v ČR. Naopak významné odvětví velkoobchodu, maloobchodu atd. má na celkovém počtu zaměstnaných podobný podíl v Praze (11,8 %) jako v ČR (11,1 %).

Téměř shodný podíl zaměstnaných jako v Praze je v ČR v odvětvích veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (oba 6,1 %), zdravotní a sociální péče (7,4 a 7,7 %) a vzdělávání (7,0 a 6,8 %).

V některých odvětvích existují velké rozdíly v zaměstnanosti mužů a žen. V odvětvích, kde je potřeba manuální a těžká práce, převažují muži, naopak v odvětvích, kde je třeba o někoho pečovat, jsou převažující ženy.

Graf 7 Zaměstnaní v Praze podle odvětví a pohlaví (Sčítání 2021)

Ve stavebnictví je z celkového počtu zaměstnaných osob 86,4 % mužů. Také v dopravě a skladování je převaha mužů (75,7 %). Více než 60 % mužů bylo ještě zaměstnáno v odvětví informační a komunikační činnosti (71,9 %), zemědělství, lesnictví a rybářství (68,3 %) a průmyslu (67,1 %). Naopak ženy převládaly v odvětvích služeb: z celkového počtu zaměstnaných ve zdravotní a sociální péči bylo 76,1 % žen, u vzdělávání to bylo podobné (73,3 % žen). Více než 60 % žen pracovalo ještě v ostatních činnostech a jiných činnostech (62,5 %) a administrativních a podpůrných činnostech (60,9 % žen). Téměř vyrovnané je zastoupení žen a mužů v odvětvích velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel (51,5 % mužů), profesních, vědeckých a technických činnostech (48,4 % mužů) a kulturních, zábavních a rekreačních činnostech (51,8 % mužů).

Co se týče porovnání odvětvové struktury zaměstnaných mezi kraji, zde jsme opět využili pouze data o zaměstnaných, u kterých bylo zjištěno odvětví jejich ekonomické činnosti. V Praze nebylo zjištěno odvětví u 1,1 % zaměstnaných, v ostatních krajích se tento podíl pohyboval od 0,6 % do 1,1 %. Pro lepší rychlou orientaci v údajích hodnotíme pouze sektorovou strukturu zaměstnaných osob v jednotlivých krajích, tedy jaké je zastoupení osob pracujících v priméru, sekundéru a terciéru. Z celkového počtu zaměstnaných, u kterých bylo zjištěno, v jakém odvětví pracují, byl největší podíl osob pracujících v priméru v Kraji Vysočina (7,1 % zaměstnaných v kraji) a Jihočeském kraji (5,8 %). Polovina krajů přesáhla svým zastoupením priméru na zaměstnanosti republikový průměr (3,2 %). Známý fakt, že je Česko průmyslovou zemí, dokládají data o zaměstnanosti. Pouze tři kraje měly nižší zaměstnanost v sekundéru (kam kromě průmyslu patří i stavebnictví), než byl republikový průměr (34,4 %). Bylo to hlavní město Praha (15,9 % pracujících v sekundéru ze zaměstnaných v kraji), Středočeský (31,6 %) a Jihomoravský kraj (33,0 %). V odvětví služeb (terciéru) pracovalo nejvíce zaměstnaných v Praze (83,4 % zaměstnaných kraje), Středočeském (65,3 %) a Jihomoravském kraji (63,8 %).

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Metodické poznámky: Všechny údaje se vztahují k obyvatelstvu obvykle bydlícímu na území Prahy. Ekonomická aktivita byla zjišťována na sčítacích formulářích. Podíly jsou v částech textu věnujícímu se Praze počítány ze všech údajů (pro možnost zjištění, jaký podíl představovalo („nezjištěno“), v porovnání mezi kraji pouze ze zjištěných údajů, přičemž v krajích je různý počet a podíl zjištěných údajů. Pro zjištění podrobnějších charakteristik zaměstnaných byla použita Klasifikace odvětví ekonomické činnosti CZ-NACE, Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO a Klasifikace postavení v zaměstnání CZ-ICSE.

Další údaje ze Sčítání lidu, domů a bytů 2021 naleznete ve Veřejné databázi: Statistiky VDB (czso.cz)
V levém sloupci jsou data tříděna podle tématu. K dispozici jsou také data za správní obvody i městské části hl. m. Prahy.