Pitná voda a odpadní odvedená voda („vodné a stočné“) - Vývoj cenové regulace a cen v odvětví - pitná voda a odpadní odvedená voda („vodné a stočné“).
1990
Ceny vody pitné pro domácnosti a vody odpadní odvedené z domácnosti od roku 1953 platily v nezměněné výši až do liberalizace cen 1. 1. 1991:
1991
Od 1. 1. 1991 stanoveny maximální ceny v odlišné úrovni pro domácnosti a pro ostatní odběratele
(tj. zvýšení o 275 %)
- Cena vody pitné pro ostatní odběratele 4,50 Kčs/m3
- Cena vody odpadní pro ostatní odběratele 3,50 Kčs/m3
(tj. zvýšení o 23 % a celkové zvýšení cca o 32 %)
1992
1. 7. 1992 cena vody pitné a odpadní odvedené pro ostatní odběratele deregulováno.
1. 9. 1992 zvýšeny maximální ceny pro domácnosti:
(tj. zvýšení o 200 %)
1993
15. 5. 1993 přechod na věcné usměrňování cen pro domácnosti i pro ostatní odběratele.
1994
Věcně usměrňované ceny vody pitné a vody odpadní pro domácnosti se pohybuje v intervalu od 11 Kč/m3 do 22 Kč/m3 (tj. v průměru 15,00 Kč/m3 včetně DPH).
1995
Věcně usměrňované ceny byly značně diferencované a pohybovaly se u největších vodárenských společností v intervalu 14 Kč/m3 až 22 Kč/m3. U menších podniků byly odchylky až 35 % nahoru a dolů od tohoto minima a maxima.
1996
Věcně usměrňované ceny vody pitné pro domácnosti a vody odpadní odvedené z domácností v průměru dosáhly 18 Kč/m3. Ceny jednotlivých vodárenských společností se však od tohoto průměru odchylují v rozmezí + 50 % až - 50 %. (Šetření MF) – viz následující tabulka.
Přehled cen vody pitné a vody odvedené odpadní | ||
---|---|---|
Šetření MF: | Domácnosti (v Kč/m3) | Průmysl aj. (v Kč/m3) |
Prům. cena pitné vody | 11,2 | 13,5 |
(6,40 - 18,20) | (8,60 - 28,50) | |
Prům. cena odvedené vody | 8,7 | 11,2 |
(3,80 - 15,60) | (6,70 - 29,80) | |
Průměrná cena celkem | 19,9 | 24,7 |
Zdroj: MF
1997
Věcně usměrňované ceny vody pitné pro domácnosti se zvýšily o 19,1 %, pro ostatní odběratele o 16,3 %. Ceny vody odpadní odvedené se zvýšily o 20,6 % pro domácnosti a pro ostatní o 18,6 %.
1998
Věcně usměrňované ceny vody pitné a vody odpadní odvedené se v průměru zvýšily o 16,3 %. V jednotlivých oblastech však byl vývoj značně diferencovaný.
1999
Věcně usměrňované ceny vody pitné a vody odpadní odvedené se zvýšily v průměru o 15,4 %.
2000
Věcně usměrňované ceny se v průměru zvýšily o 12,7 %. Jedním z faktorů, který se promítl do nárůstu cen, bylo snížení koeficientu umožňujícího přerozdělení zisku v cenách pro ostatní spotřebitele ve prospěch udržení nižších cen pro domácnosti z 3 na 2.
2001
K 1. 1. 2001 byla sjednocena pravidla věcného usměrňování cen vody dodávané domácnostem s pravidly platnými pro ceny dodávek ostatním odběratelům a zrušena tak možnost uplatňování nižších cen pro domácnosti a vyšších pro ostatní odběratele.
Ve srovnání s rokem 2000 vzrostly ceny vodného o 9,9 % a stočného o 11,9 %.
2002
S účinností od 1. 1. 2002 byla do pravidel věcného usměrňování cen vody pitné a vody odvedené zahrnuta možnost uplatňování dvousložkové formy vodného a stočného, a to v návaznosti na zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), který tento zcela nový způsob platby za dodanou pitnou vodu a odvedenou (odpadní) vodu zavedl.
Podle údajů Českého statistického úřadu (dále jen „ČSÚ“) došlo k nárůstu vody pitné a odvedené o cca 7,5 %.
2003
Věcně usměrňované ceny vody pitné a vody odvedené se oproti roku 2002 zvýšily v průměru o 5,11%. V jednotlivých lokalitách však byl vývoj cen velmi diferencován.
2004
Věcně usměrňované ceny vody pitné a vody odvedené se ve srovnání s rokem 2003 v průměru zvýšily o 5,41%. Vývoj cen byl v jednotlivých oblastech velice diferencovaný.
2005
Věcně usměrňované ceny pitné vody a ceny odvedené vody se v průměru zvýšily v souhrnu o 4,8 %. V jednotlivých oblastech byl vývoj cen diferencovaný. Rozšiřuje se uplatňování dvousložkové formy vodného a stočného.
2006
Věcně usměrňované ceny pitné vody a odpadní odvedené vody se ve srovnání s rokem 2005 v průměru zvýšily v souhrnu o 4 %. Vývoj cen byl v jednotlivých oblastech velmi diferencovaný.
2007
Věcně usměrňované ceny pitné vody a odpadní odvedené vody se ve srovnání s rokem 2006 v průměru zvýšily v souhrnu o 6,4 %. Vývoj cen byl v jednotlivých oblastech velmi diferencovaný.
2008
Věcně usměrňované ceny pitné vody a odpadní odvedené vody zaznamenaly dle údajů Českého statistického úřadu (dále jen „ČSÚ“) v roce 2008 (prosinec 2008/ prosinec 2007) nárůst cen pitné a odvedené vody v souhrnu o 8,4 %. V jednotlivých oblastech však byl vývoj značně diferencovaný.
2009
Od 1. 1. 2009 bylo do pravidel věcného usměrňování cen pitné a odvedené vody vloženo nové ustanovení, že subjekty, které postupují podle Dohody mezi Českou republikou a Evropskou komisí na „Podmínkách přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí v programovacím období 2007 – 2013“ a používají k naplnění těchto podmínek pro čerpání prostředků k tomuto účelu v nich stanovený postup pro výpočet ceny, považuje se tento postup za postup podle stanovených pravidel věcně usměrňovaných cen pitné vody a odvedené vody.
Dle údajů ČSÚ došlo v roce 2009 (prosinec 2009/ prosinec 2008) k nárůstu cen pitné a odvedené vody o 9,2 %.
2010
Ceny pitné a odpadní odvedené vody byly regulovány formou věcného usměrňování cen.
Dle údajů ČSÚ došlo v roce 2010 (prosinec 2010/ prosinec/2009) k nárůstu cen pitné a odvedené vody v souhrnu o 4,1 %. Vývoj cen byl v jednotlivých oblastech diferencovaný.
2011
Ceny pitné a odpadní odvedené vody byly regulovány formou věcného usměrňování cen.
Dle údajů ČSÚ došlo v roce 2011(prosinec 2011/prosinec 2010) k nárůstu cen pitné vody o 6,2 % a odvedené vody o 5,8 %. V jednotlivých regionech byl vývoj cen velmi diferencovaný.
2012
Do pravidel věcného usměrňování cen pitné vody a odvedené odpadní vody byl zařazen postup pro výpočet přiměřeného zisku zajišťujícího přiměřenou návratnost použitého kapitálu. Prodávající byli povinni tento postup zajistit nejdéle do 31. 12. 2012, tedy pro zpracování kalkulací cen vstupujících v platnost v roce 2013.
Dle údajů ČSÚ došlo v roce 2012 k nárůstu cen pitné vody o 12,0 % a odvedené vody o 10,7 %. Vývoj cen byl v jednotlivých lokalitách výrazně diferencovaný.
2013
Od 1. ledna 2013 jsou prodávající povinni přiměřený zisk zajišťující přiměřenou návratnost použitého kapitálu vypočítávat podle stanoveného postupu v souladu s doporučovanou evropskou praxí. Pravidla regulace cen přímo stanovují podrobný postup pro identifikaci hodnoty vloženého kapitálu a následně pro výši přiměřeného zisku, který lze uplatnit v kalkulaci ceny. Zpřesněno bylo i vymezení nájemného z infrastrukturního majetku, které lze do ceny zahrnout. Obsahuje především prostředky na obnovu vodovodů a kanalizací, investice související s rozvojem (rozšířením) vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu a na správu tohoto majetku.
Speciální postupy vyplývající pro oblast cen z „Podmínek přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí v programovacím období 2007 - 2013“ jsou pro příslušné subjekty čerpající dotace přímo zakomponovány do pravidel regulace cen vody.
ČSÚ vykázal v roce 2013 nárůst cen pitné vody o 6,6 % a odvedené vody o 6,9 %.
2014
Ceny pitné vody a odpadní odvedené vody (vč. pitné vody předané a odpadní vody převzaté mezi vodohospodářskými subjekty) jsou regulovány formou věcného usměrňování cen.
V pravidlech regulace byl zpřísněn postup prokazování zahrnutého přiměřeného zisku v nájemném, a to podle odpovídajícího podílu vloženého majetku vlastníkem. Do ceny nelze zahrnout odpisy infrastrukturního majetku nepotřebného a kapacitně nevyužitého pro výrobu a dodání (rozvod) pitné vody nebo na odvádění a čištění, popřípadě jiné zneškodňování, odpadních vod, kromě infrastrukturního majetku sloužícího prokazatelně k zajištění zabezpečenosti dodávek pitné vody a odvádění a čištění odpadní vody.
Dle údajů ČSÚ došlo v roce 2014 k nárůstu cen pitné vody o 3,4 % a odvedené vody o 3,2 %.
2015
Ceny pitné vody a odpadní vody jsou nadále regulovány formou věcného usměrňování cen. Zpřesnění doznalo vymezení nájemného za pronájem infrastrukturního vodohospodářského majetku, které lze do ceny zahrnout. Obsahuje především prostředky na obnovu vodovodů a kanalizací, investice související s rozvojem (rozšířením) vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu a na správu tohoto majetku a s tím spojeného přiměřeného zisku. Pravidla regulace cen umožňují uplatňovat dvousložkovou formu vodného a stočného – dvousložková forma obsahuje složku, která je součinem ceny za 1 m3 a množství odebrané nebo odvedené (vypouštěné odpadní) vody a pevnou složku stanovenou v závislosti na kapacitě vodoměru, profilu přípojky nebo ročního odebraného množství vody. Podíl pevné složky byl s účinností od 1. 1. 2015 snížen z původních 20 % na 15 %.
Dle údajů ČSÚ došlo v roce 2015 k nárůstu průměrné ceny pitné vody o 3,4 % a vody odvedené o 2,8 %.
2016
S účinností od 1. 10. 2016 byl částečně upraven způsob výpočtu pro výpočet přiměřeného zisku z velikosti objemu použitého kapitálu, kdy bylo zpřesněno vymezení nájemného za pronájem infrastrukturního vodohospodářského majetku, které lze do ceny zahrnout, tj. především prostředky na obnovu vodovodů a kanalizací, investice související s rozvojem (rozšířením) vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu a na správu tohoto majetku.
Speciální postupy vyplývající pro oblast cen z „Podmínek přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí“ jsou pro příslušné subjekty čerpající dotace již od roku 2009 přímo zakomponovány do pravidel regulace cen vody.
Dle údajů ČSÚ došlo v roce 2016 k nárůstu průměrné ceny pitné vody o 1,3 % a vody odvedené o 4,8 %.
2017
Ceny pitné vody a odpadní vody jsou dlouhodobě regulovány formou věcného usměrňování cen. Regulace je povinná pro všechny vodárenské subjekty provozující veřejné vodovody a veřejné kanalizace a je dostatečně flexibilní a uplatnitelná napříč celým trhem bez ohledu na specifika každého regulovaného subjektu, jeho velikost, vlastnictví, organizační formu nebo model provozování.
V roce 2017 bylo zpřesněno vymezení nájemného za pronájem infrastrukturního vodohospodářského majetku, které lze do ceny zahrnout. Pro posílení postavení vlastníků vodohospodářské infrastruktury (měst a obcí) bylo zavedeno pravidlo, že dělení části zisku zajišťujícího návratnost vloženého kapitálu, které je realizováno v nájemném, musí odpovídat podílu vloženého majetku vlastníkem a provozovatelem (nájemcem). V případě, že vlastník svolí, aby část kapitálu tvořila základnu pro výpočet zisku u nájemce (provozovatele), smí se toto uskutečnit pouze na základě písemné dohody o rozdělení vloženého kapitálu mezi vlastníka a provozovatele. Toto pravidlo se plně promítlo v ceně vody uplatňované od 1. 1. 2018.
Další zpřísňující změnou bylo zrušení možnosti zahrnovat majetek vlastníka do vzorce pro výpočet zisku zajišťujícího návratnost vloženého kapitálu tvořeného provozovatelem a to pro nově uzavírané smlouvy o pronájmu (pachtu) a provozování vodohospodářského majetku po 1. 1. 2017.
ČSÚ vykázal v roce 2017 průměrný roční nárůst cen vodného o 1,5 % a v případě stočného došlo k nárůstu o 0,9 %.
2018
Pravidla cenové regulace pro rok 2018 nadále akcentují posílení postavení a role vlastníků vodárenského infrastrukturního majetku (měst a obcí) při sjednávání nájemného a při participaci provozovatele na zisku odpovídajícímu návratnosti vloženého kapitálu. Nadále platí, že majetek vlastníka pro zahrnutí do základny pro výpočet zisku smí provozovatel využít pouze po uzavření písemné dohody s vlastníkem.
Nově se v zájmu omezení administrativní náročnosti umožňuje, aby dohoda o použití majetku vlastníka pro propočet zisku platila pro delší období, pokud nedojde ke změně hodnoty předmětného majetku ± 5%. Současně se v případě dalšího využívání těchto dohod umožňuje vlastníkovi tuto dohodu vypovědět vždy do 30. 9. běžného roku. Jestliže k dohodě o použití majetku vlastníka pro propočet zisku nedojde, nemá provozovatel možnost jej do propočtu zahrnout.
V zájmu posílení tvorby zdrojů pro obnovu vodárenského infrastrukturního majetku se do pravidel regulace (po vypuštění pro rok 2017) vrátila možnost pro společnosti, které jsou současně vlastníky i provozovateli používané infrastruktury, pokrýt v zisku i částku potřebnou podle sestaveného plánu obnovy majetku, avšak nepokrytou vlastními a cizími zdroji podle tohoto plánu.
Od 1.9.2018 byla již stanovena pravidla regulace cen pro rok 2019.
2019
V pravidlech věcného usměrňování cen pro rok 2019 byly oproti roku 2018 provedeny jen nezbytně nutné změny.
Na základě návrhu Ministerstva životního prostředí se rozšířila pravidla cenotvorby i pro projekty zařazené do financování v rámci Národního programu Životní prostředí. Došlo tak ke sjednocení pravidel mezi tvorbou cen u těchto projektů a projektů financovaných z prostředků EK v rámci Operačního programu Životní prostředí.
V případě dvousložkové formy vodného a stočného došlo k navýšení limitu pro uplatnění pevné složky na 30 % z celkových ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku (dosavadní limit 15 %), a to pouze u vody předané (prodávané jedním vodárenským subjektem druhému vodárenskému subjektu). Změna se nedotýká cen účtovaných konečným spotřebitelům – domácnostem, kde nadále zůstává v platnosti maximální 15 % limit pro výpočet pevné složky.
Poslední změna se týká rekolaudací dosavadních tzv. areálových vodovodů, kdy dochází k jejich změně na provozně související vodovod nebo provozně související kanalizaci, což má ve svém důsledku za následek změnu charakteru dodávky vody (dosavadní finální odběratel se mění na vlastníka provozně souvisejícího vodovodu a má právo na odběr za cenu pro vodu předanou namísto dosud uplatňované ceny pro vodu pitnou).
2020
Pravidla cenové regulace pro rok 2020 zůstala ve srovnání s rokem 2019 beze změny a byla vydána již v červnu 2019, aby měli vlastníci vodárenské infrastruktury i její provozovatelé dostatek času pro seznámení se s těmito pravidly a také pro přípravu vyjednávání nových cen pro rok 2020.
Ceny pitné vody a odpadní vody jsou dlouhodobě regulovány formou věcného usměrňování cen. Cílem regulace je zajistit dostupnou cenu pro odběratele při pokrytí všech nezbytných oprávněných nákladů, které jsou s dodávkou vody a odvodem odpadních vod spojeny a také veškerých souvisejících nákladů spojených s obnovou vodohospodářské infrastruktury, s ochranou životního prostředí v souladu s požadavky evropské legislativy a zároveň umožnit generovat přiměřený zisk.
Pravidla regulace cen zahrnovala i možnost uplatňování dvousložkové formy vodného a stočného, a to v návaznosti na zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), který tento způsob platby za dodanou pitnou vodu a odvedenou odpadní vodu zavedl. Limit podílu pevné složky byl v roce 2020 ve výši 15 % s výjimkou pitné vody předávané mezi vodárenskými subjekty, u které byl limit zvýšen na 30 %, a to zejména pro případy zaručující zajištění záložních vodních zdrojů.
ČSÚ vykázal v roce 2020 průměrný roční nárůst cen vodného, který činil 2,9 % a v případě stočného 2,5 %.
2021
Pravidla cenové regulace pro rok 2021 zůstala ve srovnání s rokem 2020 beze změny a byla vydána již v září 2020 (výměr MF č. 06/2020), aby měli vlastníci vodárenské infrastruktury i její provozovatelé dostatek času pro seznámení se s těmito pravidly a také pro přípravu vyjednávání nových cen pro rok 2021.
ČSÚ vykázal v roce 2021 průměrný roční nárůst cen vodného, který činil 4,3 % a v případě stočného 4,4 %.
2022
V roce 2021 byla dokončena revize regulačního rámce a byla vydána nová pravidla cenové regulace výměrem MF č. 01/VODA/2022 o regulaci cen v oboru vodovodů a kanalizací s účinností od 1. 1. 2022. Tímto právním předpisem byla vydána pravidla pro období let 2022–2026, čímž se posílí stabilita a zefektivní prostředí pro provozování vodohospodářské infrastruktury v ČR, a také v konečném důsledku zkvalitní služby pro odběratele.
V roce 2022 byly vydány 2 novely výměru MF č. 01/VODA/2022, které obsahovaly legislativně technické změny (např. odstranění redundantních legislativních zkratek) a zavedení nového způsobu předkládání formulářů s kalkulacemi cen vody vodárenskými subjekty MF výhradně prostřednictvím webové aplikace VODA Monitor.
V roce 2022 došlo k nárůstu cen pro vodné o 5,3 % a pro stočné o 6,4 %, ačkoli náklady spojené s energiemi rostly mnohem rychlejším tempem. Podobné tempo růstu cen za tyto služby byly i v roce 2021.
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Komodity:
Přečtěte si také:
Prezentace
13.11.2024 Jaké je hlavní využití ekonomického kalendáře?
13.11.2024 Pojištění elektromobilů kryje specifická rizika
12.11.2024 Motorola má nový hit Black Friday, svůj…
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Miroslav Novák, AKCENTA
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?