Nájemné z pozemků pro nepodnikatelské účely - Vývoj cenové regulace a cen v odvětví - nájemné z pozemků pro nepodnikatelské účely.

1995

Maximální nájemné z pozemků nesloužících k podnikání nájemce se členilo na 3 případy užívaných pozemků. Pro první případ nájemného z pozemků, „zastavěných stavbou pro individuální rekreaci včetně přilehlých pozemků tvořících s touto stavbou funkční celek, kromě lesních pozemků“, činilo maximální roční nájemné v hlavním městě Praze 5 Kč/m2, pro ostatní obce pak 4 Kč/m2. U druhého případu, pozemků „lesních, zastavěných stavbou pro individuální rekreaci a jejím příslušenstvím“, činilo maximální roční nájemné jednotně 9,50 Kč/m2 zastavěné plochy. U pozemků „ostatních“ činilo toto maximum např. pro Prahu 5 Kč/m2/rok.

Vymezení „podnikání nájemce“ bylo provedeno v návaznosti na platné předpisy; počtem obyvatel měst a obcí se rozuměl stav osob přihlášených k trvalému pobytu v obci k datu posledního sčítání lidu.

1998

U nájemného z pozemků nesloužících k podnikání nájemce došlo k zásadním změnám. První skupina nájemného z pozemků se začala členit na plochu užívanou rekreačními chatami a na plochu pozemků užívanou v zahrádkových osadách, nově s diferenciací maximálního nájemného podle počtu obyvatel v obci, a sice do 5 000, 5 000 – 50 000 a nad 50 000 obyvatel v obci. Zatímco nájemné u zahrádkových osad zůstalo zhruba v úrovni maxim výše nájmů z roku 1995, u ploch užívaných rekreačními chatami došlo ke zvýšení nájmů zhruba na dvojnásobek ceny. U druhé skupiny, chat v lesích, byla zvolena stejná diferenciace nájmů podle počtu obyvatel v obci, cena za pronájem skutečně zastavěných ploch na lesních pozemcích vzrostla v průměru na dvojnásobek.

U pozemků „ostatních“ došlo též k podrobnější diferenciaci v členění dle výše počtu obyvatel v obci, navíc i k razantnímu zvýšení maximálního nájemného, v Praze na úroveň 30 Kč/m2/rok, tj. šestinásobné zvýšení oproti předchozímu roku. V Brně a Ostravě bylo zvýšení pětinásobné, v nejmenších obcích do 1 000 obyvatel v obci činilo zvýšení 300%.

Počet obyvatel v obci se nově řídil publikací Statistický lexikon obcí ČR Českého statistického úřadu (dále jen „ČSÚ“).

2000

U výše maximálního nájemného z pozemků se změnil jen text bodu 3. této položky, tj. vymezení pozemku sloužícího k podnikání nájemce.

2002

Došlo ke změnám: u 1. a 2. případu užívaných pozemků (chaty, zahrádkové osady a lesní chaty) se počet skupin podle počtu obyvatel v obci zvýšil ze 3 na 5 skupin (obce do 5 000 obyvatel, 5001 – 25 000, 25 001 – 50 000, 50 001 – 100 000 a nad 100 001 obyvatel v obci a zároveň vzrostlo maximální nájemné u obcí s větším počtem obyvatel v obci. U 3. případu užívaných pozemků (tzv. „ostatních“) ke zvýšení nájmů nedošlo, ale byl precizován jmenný výčet příslušných obcí v tabulce. Poprvé se uvádí, že počtem obyvatel v obci se rozumí stav uveřejněný ČSÚ v Malém lexikonu obcí České republiky.

2006

U nájemného z pozemků došlo k drobnější změně – z 1. skupiny užívaných chat se vyděluje nájemné za plochy užívané v zahrádkářských osadách jako samostatná skupina „nájemného z pozemku zastavěného zahrádkářskou chatou a z pozemku s ní funkčně spojeného a užívaného v zahrádkářských osadách“, ke změnám cen nedošlo.

2007

U pozemků nesloužícím pro účely podnikání nájemce došlo k zásadním změnám maximálního nájemného. Změny se týkaly výše sazeb maximálního nájemného, které se výrazně zvýšily ve všech skupinách pozemků, užívaných k nepodnikání. K nejvyššímu nárůstu cen došlo u „ostatních případů“ (včetně pronájmu hrobových míst). Maximální nájemné zde bylo zvýšeno v Praze z 30 Kč/m2/rok na 85 Kč/m2/rok, v Brně a Ostravě z 20 Kč/m2/rok na 45 Kč/m2/rok, u nejmenších obcí s počtem obyvatel do 1 000 osob v obci se ceny zvýšily z 3 Kč/m2/rok na 5 Kč/m2/rok.

2010

Byla zavedena důležitá podmínka, a to „Nájemné z pozemků se sjednává tak, aby odpovídalo poloze pozemku v dané obci“, k dalším změnám nedošlo.

2012

U řady do konce roku 2011 dlouhodobě regulovaných případů přestala být cenová regulace uplatňována (chaty včetně lesních, zahrádkové osady, garáže na pozemcích jiného vlastníka atp.), zásadní změny doznalo mj. i celkové pojetí regulace. Z dlouhodobě uplatňovaných případů od 1. 1. 2012 zůstalo v cenové regulaci nadále pouze nájemné z pozemků pro veřejná pohřebiště (hrobová místa). Dále nově podléhá regulaci pouze nájemné z takových pozemků, na kterých není provozována podnikatelská činnost, kdy jde zároveň o veřejný zájem, kde je nájemné hrazeno z veřejných prostředků a pokud uvedené pozemky odpovídají pojmu veřejná infrastruktura (podle vymezení ve stavebním zákoně), přičemž k uplatnění cenové regulace je třeba splnění všech 4 uvedených podmínek. Na základě požadavků malých obcí byla též nově provedena agregace několika nejnižších skupin podle počtu obyvatel v obci tak, aby pro sjednávání výše nájemného byl dán větší prostor. V nové výši maximálního nájemného byl zohledněn navíc i cenový vývoj, protože poslední úprava cen byla provedena naposledy k 1. 1. 2007.

2013

Byl zpřesněn název této položky, kdy byl výčtově specifikován pojem „jiné prostředky státu“ v souladu s rozpočtovými pravidly a vymezena formulace některých ustanovení.

2014

Beze změny.

2015

Beze změny.

2016

Beze změny.

2017

Beze změny.

2018

Beze změny.

2019

Maximální ceny byly k 1. 1. 2019 navýšeny o 10,8 % s přihlédnutím k tomu, že obecně došlo ke změnám v cenové úrovni pozemků v celé ČR. Maximální ceny byly upraveny podle míry inflace.

2020

Cenové regulaci nájemného z pozemků veřejné infrastruktury bylo v roce 2020 podrobeno nájemné z pozemků pro hrobová místa a nájemné z pozemků, pro které platí současně tyto podmínky: pozemky jsou klasifikovány jako pozemky veřejné infrastruktury ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), není na nich provozována podnikatelská činnost, jedná se o pronájem ve veřejném zájmu a nájemné je hrazeno z veřejných prostředků.
Maximální nájemné z pozemků veřejné infrastruktury bylo naposledy upraveno k 1. 1. 2019, kdy byly maximální ceny zvýšeny; v roce 2020 k žádným změnám nedošlo.

2021

Pro nájemné z pozemků veřejné infrastruktury musí být splněny současně tyto podmínky: pozemky jsou klasifikovány jako pozemky veřejné infrastruktury ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), není na nich provozována podnikatelská činnost, jedná se o pronájem ve veřejném zájmu a nájemné je hrazeno z veřejných prostředků.

Cenová regulace nájemného z pozemků veřejné infrastruktury byla v roce 2021 beze změny.

Nájemné z pozemků pro hrobová místa byla s účinností od 1. 1. 2021 vypuštěna z regulace formou maximálních cen stanovených Ministerstvem financí. Nově je umožněno, aby maximální ceny nájmů pozemků pro hrobová místa stanovily ve svých nařízeních obce v rámci cenové regulace hřbitovních služeb.