Podíl nezaměstnaných v dubnu poklesl na 3,6 %
Český
trh práce zůstává silný, a i v dubnu dokázaly zejména sezónní vlivy přispět ke
snížení podílu nezaměstnaných. Ten tak poklesl z březnových 3,7 % na 3,6 %. Odhad je v souladu s
našim i tržním očekáváním, kdy v dubnu obvykle ještě sezónnost nahrává
tuzemskému trhu práce. Naopak nikterak silně se prozatím neprojevují negativní
dopady plynoucí z klesající poptávky, kterou lze v posledních měsících
pozorovat zejména na datech a některých předstihových ukazatelích z průmyslu.
Zaměstnavatelé prozatím příliš nechtějí přistupovat ke snižování zaměstnanosti,
jelikož zůstávají optimističtí ohledně budoucího vývoje a z nedávné historie si
uvědomují, jak složité je na současném trhu práce opětovně pracovní sílu
získávat.
Ve srovnání s
koncem března výrazně ubylo uchazečů o zaměstnání, kterých Úřad práce
evidoval necelých 262 tisíc. To je o více jak 11 tisíc méně než v minulém
měsíci. Stále existující obavy z dalšího vývoje ovšem reflektuje statistika
volných pozic, která se nepohybovala v obvyklém inverzním vztahu, ale vůči
březnu stagnovala. Na konci dubna jich tak bylo evidováno stejně jako v březnu
necelých 285 tisíc. S výjimkou letošního ledna tak zůstává poměr pracovních
pozic proti uchazečům kladný a na každého uchazeče připadá 1,09 pracovního
místa.
Míra nezaměstnanosti podle MPSV | ||||
|
Aktuální |
Předchozí |
RB |
Trh |
v % | 3,6 | 3,7 | 3,6 | 3,6 |
Zdroj: Raiffeisenbank, Bloomberg, MPSV |
Regionální pohled ukazuje, že nezaměstnanost poklesla bez výjimky ve všech sledovaných okresech, z toho nejrychlejším tempem v okrese Jindřichův Hradec, kde došlo ke snížení podílu nezaměstnaných z 2,7 % na 2,1 %. Nejhorší zůstává situace dlouhodobě v okresech Karviná (8,3 %) a Most (7,0 %), nejnižší podíl nezaměstnaných naopak drží okres Praha-východ (1,5 %).
Dubnový výsledek ukazuje, že zpomalení tuzemské ekonomiky prozatím nevedlo ke zhoršení situace na trhu práce. Podíl nezaměstnaných se obvykle pohybuje se zpožděním proti reálnému vývoji, a zatímco ekonomicky se již patrně nacházíme za bodem zvratu, kdy by česká ekonomika měla po technické recesi v Q3 a Q4 2022 navázat na kladný výsledek z letošního prvního kvartálu, na trhu práce může docházet v letošním roce ke stagnaci či mírnému zhoršování. Záležet bude i na mzdovém vyjednávání zaměstnanců, kdy prozatím zaměstnavatelé i díky vyšším ziskům nemají (v celkovém pohledu) problém zvyšovat mzdy, zejména když nominální tempo stále zůstává pod růstem cenové hladiny. Výhledově bude docházet k otáčení poměru (rychlejší růst mezd, nižší inflace), což může zaměstnavatele vést ke snižování poptávky po práci. I tak ovšem neočekáváme výraznější nárůst podílu nezaměstnaných a česká ekonomika bude nadále definována přehřátým trhem práce. Pro celý rok 2023 počítá naše prognóza s podílem nezaměstnaných v průměru na 4,0 %. Vývoj po první třetině roku ale indikuje, že finální výsledek za celý rok 2023 bude patrně nižší.
Autor: Vratislav Zámiš, analytik
Editor: David Vagenknecht, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
29.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz