Jihlavský architektonický manuál jako cesta srdcem města - Rozhovor s památkářkou jihlavského magistrátu Janou Laubovou

Jana Laubová žije v Jihlavě od útlého dětství. Chodila na zdejší gymnázium, po kterém vystudovala Teorii a dějiny výtvarných umění na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci

Jihlavský architektonický manuál (dále JAM) byl zveřejněn začátkem letošního května, jeho tvorba je ale – stejně jako samotná architektura města, neustálým procesem. Vznik JAM byl jednou z podmínek pro získání dotace z Fondů EHP a Norska, které město obdrželo nejen na obnovu domu Masarykova náměstí 21, kam se JAM po dokončení letos na podzim přesune, ale právě i na jeho programovou náplň.

Co všechno JAM obsahuje a komu má sloužit?

Základní formou JAM je internetová databáze informací o jihlavské architektuře a autorech, ať už to jsou architekti nebo stavitelé. Obsahuje také osm tematických stezek po zajímavých místech Jihlavy – do léta přibude devátá. Součástí je ale i několik doprovodných projektů, například architektonické procházky po městě, nejvíce aktivit se však chystá do badatelny, která bude v domě na Masarykově náměstí 21. JAM vznikl pro místní obyvatele, kteří chtějí vědět víc o svém městě, ale také pro nadšené badatele, fanoušky architektury, turisty a další.

Takže se databáze či doprovodné aktivity budou postupně doplňovat?

Ano, tříletý plán prvního závazku má trvat do dubna příštího roku a jeho vyvrcholením bude tištěný průvodce, který bude obsahovat zmíněná architektonická hesla. Těch by v tu dobu mělo být kolem 130. Ale vize do budoucnosti je opravdu taková, že se projekt bude neustále rozvíjet a databáze rozšiřovat. JAM má být živým dokumentem a vůči samotným dotacím je pak ještě vázán pětiletou udržitelností.

Jaká hesla můžeme v JAM najít?

Hesla k jednotlivým domům či medailonky se týkají zejména architektury od poloviny 19. století až do současnosti. Obecně lze říci, že JAM míří k tématům, která dosud nebyla nijak výrazně zpracovaná, pokud vůbec. To je vlastně na JAM to nejzajímavější – neopakujeme informace, které už někde zazněly, ale snažíme se přicházet s novinkami nebo drobnými, ale neméně zajímavými informacemi.

Jedním z hesel JAM je například dům Bedřicha Zvacha, který stojí na Jiráskově ulici

Takže tam je třeba i Horácká multifunkční aréna?

Je tam zahrnutá historie Horáckého zimního stadionu a zmínka o plánu výstavby Horácké multifunkční arény. Snažíme se současnou architekturu bedlivě sledovat, je zmíněna například i přístavba auly Vysoké školy polytechnické Jihlava, či rekonstruované historické domy. Nejsou tam ale samozřejmě všechny plánované projekty, pouze ty významné, které se budou realizovat s větší pravděpodobností a i v tomto se snažíme držet spíše těch zajímavostí. A nepomíjíme ani ty nepříjemné záležitosti.

Jako jsou?

Jako je třeba Prior a jiné nešťastné zásahy do centra města v období socialistické éry. JAM zkrátka nevyzdvihuje jenom úžasné skvosty architektury, chce se věnovat všem fenoménům v Jihlavě, které se tématu architektura a urbanismus týkají.

„Obecně se snažíme témata ohledně soužití německého a českého obyvatelstva v Jihlavě otevírat, ale už bez nějakých výčitek nebo praní špinavého prádla.“

A jak řešíte GDPR? Stejně jako zmíněný Prior je mnoho dalších domů v soukromém vlastnictví...

To je dobrá otázka. Zkrátka děláme, co můžeme. Všechny publikované fotografie a další podklady pečlivě autorizujeme. Pokud však vlastník nechce a podklady jsou jeho majetkem, tak to musíme respektovat. Často je to ale i k užitku, protože nás při autorizaci mohou doplňovat vlastními archiváliemi, protože oni jsou tím pravým spojením s historií domu a oni sami ji zároveň i dotváří. A to je vlastně gros celého projektu – příběhy lidí, které jsou většinou tím nejzajímavějším.

Je to tak i v případě procházek, které provází návštěvníky i soukromím jejich domů?

Komentované procházky zavedou návštěvníky do interiérů opravdu jenom výjimečně. A ty, na které se chodí pravidelně, tak se souhlasem vlastníka vedou přes jednu, maximálně dvě jeho místnosti. U soukromých vil a domů je to vyloženě občasná záležitost.

V rámci JAM pořádá Brána Jihlavy zajímavé komentované procházky po jihlavské architektuře.
Jedna z nich vede i do redakce Jihlavských listů, tedy vily Fritze Neumanna.
Více o procházkách najdete na dojihlavy.cz

Můžeme v JAM najít i ikonické středověké stavby, jako je třeba Brána Matky Boží?

Bránu nebo kostely tam nenajdete, protože jsou mimo určené období a hlavně jsou už mnohokrát zpracované. Neříkám tím, že by se neměly zpracovat znovu, jistě by bylo zajímavé se na ně podívat jinak, než se to do současnosti dělalo, za pomocí moderních technologií a z jiného úhlu než doposud, ale to by vyžadovalo opravdu inovátorský a velmi složitý průzkum, který není v našich možnostech. Snažili jsme se ale zpracovat některé historické domy, a to zejména z pohledu jejich rekonstrukcí. Najdete tam třeba jihlavskou radnici, ale právě spíše z hlediska její velké rekonstrukce, která proběhla v roce 2004. Do budoucna bychom chtěli doplnit třeba i šatlavu v centru města nebo kapli sv. Karla Boromejského v Křížové ulici, o kterých se toho zatím moc neví.

Povedou výlety i mimo Jihlavu?

Ano a byla bych ráda, aby se na nich do budoucna ještě zapracovalo. Teď třeba nabízíme výlet do Stonařova po stopách nacistické architektury a příběhů s ní spojených. Nechceme samozřejmě nějak velebit nacismus, ale pořád je to součást naší historie. Obecně se snažíme podobná témata ohledně soužití německého a českého obyvatelstva v Jihlavě otevírat, ale už bez nějakých výčitek nebo praní špinavého prádla. Často je nazýváme „německy mluvící“ a „česky mluvící“, protože „německý architekt“ nebo „český architekt“ není zcela tak přesné. Většinou to byli Češi, jen někteří mluvili česky a jiní německy. A zrovna u nás, v rámci německého jazykového ostrova, to byli prostě Jihlavané – německy anebo česky mluvící Češi.

A jak bude přibližně vypadat badatelna v domě na Masarykově náměstí 21?

Badatelna JAMu bude sídlit v půdních prostorách a návštěvníci si tam budou moci volně přijít v otevíracích hodinách zjistit informace, které jsme nepublikovali na web například kvůli zmíněnému souhlasu vlastníků nebo třeba proto, že se tam nevešly. Plánujeme zde také programy pro školy, které by měly obohatit nabídku města o téma kulturního dědictví se zaměřením na architekturu a urbanismus, což mohou být i současná témata, jako je rozvoj Jihlavy, vizuální smog a další. Chceme zde mít také možnost nabídnout programy i pro dospělé – přednášky, výstavy apod.

S kým na JAM a při přípravě badatelny spolupracujete?

Těsnou spolupráci máme se Státním okresním archivem Jihlava, z jehož fondů jsme získali množství mapových podkladů a s Muzeem Vysočiny Jihlava, které má opravdu kvalitně zpracovaný archiv fotografií. Spolupracujeme ale také s Muzeem města Brna, spisovnou Magistrátu města Jihlavy, Moravským zemským muzeem v Brně, Národním památkovým ústavem nebo třeba s Policií České republiky, která nám dovolila nahlédnout do jejich archivu atd. Tímto všem ještě jednou velice děkujeme za poskytnuté podklady. Průběžně spolupracujeme také s Centrem dokumentárního filmu, které bude po obnově sídlit hned vedle badatelny. To nám již nyní natáčí různé rozhovory s žijícími architekty nebo videa z některých domů.

Grand Hotel patrně zahrnoval i vlastní byt jeho autora Vincenze Zeizingera, který byl nejen autorem architektonického návrhu, ale také samotným stavebníkem a stavitelem

Tím se dostáváme k financování vzniku JAM – kolik to stojí a kdo to platí?

Celý projekt je z jedné poloviny financován Ministerstvem financí, které zprostředkovává dotace z Fondů EHP a Norska, a z druhé poloviny statutárním městem Jihlava. Náklady dosud činily milion a půl korun, celkem by měl stát celý projekt 4 322 tis. Kč, ale to opravdu se vším, co to obnáší.

Co to tedy všechno obnáší?

Tak například výroba propagačních materiálů a tištěného průvodce, také honorování spojených služeb a členů týmu. Do toho patří kromě koordinátora a lektora doprovodných akcí přibližně 15 autorů textů, máme ale i grafiky z brněnského studia Pixle či fotografa Filipa Šlapala. Tým ale obsahuje i odborného garanta, profesora Rostislava Šváchu, což je přední odborník na architekturu 20. století i na tu současnou. Dále máme pracovníky, kteří se věnují archivnímu průzkumu, a to nejen textů, ale i fotografií. Všechno se navíc překládá ještě do angličtiny a němčiny, takže v nákladech jsou zahrnuti i překladatelé a korektoři. Všichni to jsou profesionálové a JAM rozhodně nevzniká jen tak někde na koleni.

www.jam.jihlava.cz

Instagram.com/jam.jihlava

Facebook.com/jam.jihlava

JAM hledá lektora do badatelny!

Tým JAM hledá lektora s praktickými zkušenostmi výuky dětí, mládeže i dospělých a se zájmem o historickou i současnou architekturu a problematiku veřejného prostoru měst. V prvních měsících bude mít za úkol nastartovat a stabilizovat edukační aktivity centra v domě na Masarykově náměstí 21 a spolupracovat na dalších edukačních a popularizačních aktivitách organizace. Životopisy lze posílat do 10. května, více informací o nabídce zjistíte na stránce branajihlavy.cz/kariera.

Zodpovídá: BcA. Aneta Hrdličková
Vytvořeno / změněno: 8.5.2023 / 8.5.2023