Centrální banky tento týden nepřekvapily (Komentář)

Fed ve středu dle očekávání zvýšil úrokové sazby o 25 bb na 5,00-5,25 %. Doprovodná tisková zpráva naznačila možný konec cyklu zvyšování úrokových sazeb ze strany Fedu. To podpořila i tisková konference guvernéra J. Powella, byť definitivní rozhodnutí o pauze nebylo přijato. Stres v tamním bankovním sektoru a s tím spojené přísnější úvěrové podmínky budou podle Powella jedním ze stěžejných bodů pro další rozhodování. Šéf Fedu se však vzhledem k pouze pozvolnému poklesu inflace vymezil vůči tržnímu očekávání snižování sazeb v letošním roce. Data z amerického trhu práce dnes potvrdila, že jeho napětí zůstává značné. Počet nových pracovních míst v dubnu dosáhl 253 tis. (konsenzus přitom činil pouze185 tis.). Míra nezaměstnanosti naproti očekávanému nárůstu o 0,1 pb na 3,6 % naopak poklesla na 3,4 %. I proto nadále očekáváme, že snižování sazeb v USA do konce letošního roku pravděpodobně nebude na pořadu dne, úrokové sazby však již z našeho pohledu dosáhly svého vrcholu.

ECB zařadila nižší stupeň, cyklus utahování ale nekončí. Ve čtvrtek centrální banka rozhodla o zvýšení úrokových sazeb o 25 bb. Depozitní sazba tak po zasedání činí 3,25 %. Šéfka ECB Lagardeová na tiskové konferenci uvedla, že současný cyklus zvyšování úrokových sazeb ještě pravděpodobně není u konce. Rizika poslední prognózy inflace ECB vnímá jako vychýlená výrazně směrem nahoru. Jednoznačný závazek ohledně velikosti dalšího kroku, jeho časování nebo terminální sazby však nezazněl. Na zasedání bylo také rozhodnuto o ukončení reinvestic maturujících instrumentů z APP od letošního července. Vzhledem k naší prognóze inflace stále očekáváme, že ECB v současném cyklu zvýší sazby ještě třikrát. Klíčová depozitní sazba by tak podle nás měla vrcholit v září na 4 %. Z hlediska makroekonomických dat dynamika spotřebitelských cen v eurozóně zhruba v souladu s očekáváním zpomalila na 0,7 % m/m (7,0 % y/y). Německé tovární objednávky však přinesly v závěru týdne zklamání, meziměsíčně totiž v březnu poklesly o výrazných 10,7 %. Konsenzus přitom počítal pouze s -2,3 %.

Ani ČNB nepřekvapila, když ve středu znovu ponechala úrokové sazby beze změny, byť tentokráte po zvýšení sazeb volali již tři členové. Podle slov guvernéra A. Michla většina bankovní rady preferuje ponechání úrokových sazeb na vyšších úrovních po delší dobu, než je konzistentní se základním scénářem nové prognózy ČNB. V té je předpokládán pokles klíčové úrokové sazby již v letošním Q3. Současně guvernér zdůraznil proinflační rizika uvolněné fiskální politiky (přestože na čtvrtečním setkání s analytiky zaznělo, že zamýšlená konsolidace není součástí základního scénáře ČNB), zvýšených inflačních očekávání a silného mzdového růstu (více zde: https://bit.ly/CNB_May23_CZ). Data z domácí ekonomiky v tomto týdnu celkově mírně zklamala. HDP sice podle bleskového odhadu v Q1 23 vzrostl mezičtvrtletně o 0,1 %, což byl i tržní konsenzus (více zde: https://bit.ly/3Hr1q2g). Za očekáváními ale zaostaly březnové maloobchodní tržby (více zde: https://bit.ly/3HKoMjj) i dubnový PMI ve zpracovatelském průmyslu (více zde: https://bit.ly/417HKY6). Státní rozpočet pak skončil ke konci dubna v deficitu 200 mld. CZK (více zde: https://bit.ly/3Volisl).

Americký dolar dnes ztráty v páru s eurem z první poloviny týdne po silných datech z amerického trhu práce umazal. V mezitýdenním srovnání se pohyboval v nepatrném zisku ve výši zhruba 0,1 % (1,10 USD/EUR). Úspěšný týden má za sebou s podporou těsného hlasování o sazbách v ČNB česká koruna, která si za tento týden připsala k euru 0,5 % a znovu testovala hladinu 23,4 CZK/EUR.