Ministerstvo financí
USA si při včerejší aukci půjčilo na čtyři týdny 50 miliard
dolarů za historicky rekordní úrok 5,84
procenta. Splatnost těchto krátkodobých
dluhopisů (pokladničních poukázek) je letos 6. června, takže se investoři obávají, že už jejich splacení může ohrozit blížící se
bankrot USA. Ministryně financí
USA Janet Yellenová totiž v pondělí upozornila, že její resort se do problémů s financováním chodu
Spojených států může dostat už 1. června.
Vysoký úrok na krátkodobých
dluhopisech však neznamená jen to, že si
americká administrativa půjčuje opravdu draze. I to, že se dále může zhoršit
bankovní krize v USA. Už nyní se tam
bankovní panika opět stupňuje. Přitom jejím základem je extrémně inverzní dluhopisová výnosová křivka. K
inverzi dochází tehdy, když je na krátkodobých
dluhopisech vyšší úrok než na těch dlouhodobých. Je to vlastně mimořádná situace. Běžně je úrok vyšší na dlouhodobých
dluhopisech, neboť v delším časovým období se logicky spíše může přihodit událost, jež znemožní splácení dluhu. Jako
kompenzaci za toto riziko tak investoři obvykle žádají vyšší úrok za svoji půjčku. Při
inverzi je tomu ale naopak; vyšší úrok je na krátkodobém dluhu.
Třeba vztah tříměsíčních
dluhopisů americké vlády a těch desetiletých je nyní v extrémní
inverzi; takové, která nenastala minimálně posledních třicet
let, jak zachycuje graf níže. Úrok na tříměsíčních
dluhopisech je totiž takřka o dva
procentní body vyšší než úrok těch desetiletých.
Přitom se v
USA se rozjíždí další kolo
bankovní paniky. Souhrnný ukazatel
bankovních akcií, KBW, včera spadl na nová víceletá
minima.
Akcie PacWest Bancorp se zhroutily o 51 procent,
akcie Western Alliance Bancorp pak o 38 procent.
Akcie těchto
bank se ocitají pod mohutným tlakem
sociálních sítí, který dále živí jejich pád. A to v duchu takzvaných sebenaplňujících se proroctví, kdy
banka nakonec může zcela zkolabovat hlavně jen proto, že se na sítích začne rychle šířit fáma, že se tak stane.
Zadruhé, způsobují pokles cen dlouhodobých
dluhopisů, třeba desetiletých. Jenže do nich
banky v uplynulé době zhusta investovaly prostředky klientů, kteří si u nich uložili peníze ve formě vkladů. Když si nyní chtějí klienti své vklady vybrat, činí tak mnohdy poměrně houfně, což
banky dostává pod tlak. Musí zvážit prodej svých dlouhodobých
dluhopisů „pod cenou“, aby měly na
výplatu vkladů. Jenže prodejem
dluhopisů „pod cenou“ signalizují, že je „něco v nepořádku“. Zaměřují se pak na ně o to více třeba právě
sociální sítě jako na „slabé kusy“, online se rychle šíří strach z krachu, což jen vede další klienty k tomu, že si své vklady vybírali. A to může nutit danou
banku prodávat své
investice „pod cenou“ v ještě větším rozsahu.
Tento začarovaný
kruh pak vede akcionáře
banky k tomu, že se v obavě, že nebude přetnut, zbavují jejích
akcií, aby zamezili svým dalším ztrátám. Postižená
banka se posléze ocitá v kolapsovém stavu, kdy rychle naráz ztrácí
důvěru střadatelů i akcionářů. A bez této
důvěry je kterákoli
banka v podstatně zbankrotovaná.
Celou situaci zhoršuje právě neochota zákonodárců ve Washingtonu navýšit limit zadlužení. Tento politický klinč, jak víme, v obavě z
bankrotu USA zvedá úrok na velmi krátkodobých
dluhopisech, takže dále láká střadatele, aby se vyváděli své úspory z
bank třeba právě od štědře úročených velmi krátkodobých
dluhopisů.
Inverze výnosové křivky je v důsledku klinče na Kapitolu totiž ještě extrémnější
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity
Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má více než 92 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 65 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na: www.trinitybank.cz